Papežovy slovenské podněty

Včera skončila oficiální třídenní návštěva papeže Františka na Slovensku. Do Bratislavy přiletěl v neděli odpoledne po krátké zastávce v Maďarsku. Po oficiálním přivítání na letišti se do nedělního programu vešlo ještě setkání se zástupci jiných křesťanských vyznání a setkání se slovenskými jezuity, obojí na bratislavské apoštolské nunciatuře.

Pondělí bylo od rána do večera naplněno různými náboženskými a politickými setkáními. Dopoledni dominovalo setkání s prezidentkou Čaputovou v prezidentském paláci a po něm setkání s diplomaty, politiky a pozvanou veřejností na zahradě paláce. Odpolední program začal návštěvou centra Betlehem v bratislavské Petržalce, které spravují Misionářky lásky, tedy komunita založena Matkou Terezou. Centrum se stará o chudé. Dalším bodem programu vedle protokolárních setkání s ústavními činiteli bylo setkání se zástupci slovenské židovské komunity.

Úterý papež věnoval východnímu Slovensku. Program začal liturgií řeckokatolické církve, která zastupuje méně než deset procent slovenských katolíků a podobně jako v Česku vůči státu vystupuje jako samostatný náboženský subjekt, i když má jednotné řízení s římskými katolíky západního ritu. Odpoledne papež věnoval metropoli východního Slovenska, Košicím, kde navštívil romské ghetto na sídlišti Luník IX. a na stadionu měl setkání s mládeží.

Včerejší dopoledne předsedal papež eucharistii (mši) v západoslovenském poutním místě Šaštíně blízko hranic s Českem v nedalekém sousedství s Břeclaví. Po poledni se rozloučil a odletěl do Říma.

Návštěvu vyznačilo několik zajímavých bodů, které média příliš nezaznamenala. Papežovu specifickému stylu výkonu služby odpovídají úvodní záběry z pondělního setkání s jezuity. Papež neusedl na trůn připravený pro tento účel, ale vzal si židli a přisedl si ke stolu se svými řeholními spolubratry a neformálně s nimi debatoval.

Setkání s prezidentkou Čaputovou a s veřejností za její účasti jako zahájení programu ukazuje na problematický aspekt římskokatolické církve a jejího vedení. Tato církev totiž není jen náboženským uskupením, ale i státem svého druhu, oficiálně „subjektem mezinárodního práva“. Prvním hodnostářem po papeži je kardinál státní sekretář, aniž by to mělo co společného se státem Vatikán. Svatý stolec, a ne tento stát, má diplomatické vztahy se státy. Církev je tedy svého druhu mocenským útvarem. Pochopitelně lze těchto pák využít různě.

Setkání v prostorách prezidentského paláce působilo uvolněně. Dala se vytušit vzájemná sympatie. Papež se setkal i s rodinou prezidentky, včetně jejího nesezdaného partnera. Za zdvořilou, ale jednoznačnou narážku na politiku visegrádské čtyřky lze považovat jeho slova: „Ať se Evropa vyznačuje solidaritou, která překračuje její hranice a která by ji mohla dostat do centra dějin.“

Zvláštní režii měla eucharistická liturgie byzantsko-slovanského obřadu v Prešově. Fakticky ji předsedal prešovský řeckokatolický metropolita Ján (Babjak). Papež seděl na trůnu za oltářním stolem jakoby bez aktivní účasti, a jen vzácně vstupoval do obřadu pozdravy a požehnáními pronášenými překvapivě v latině.

Romská komunita žijící na sídlišti Luník IX. v Košicích signalizuje neúspěch slovenské politiky integrace. Podobná je situace v Česku. V místech větší koncentrace Romů tam i zde panuje napětí mezi nimi a většinovou populací. Veřejný sektor nedokáže zajistit přiměřené vzdělání Romů a jejich rovnocennou pozici na pracovním trhu.

Papež košickým Romům řekl, že „až příliš často byli předmětem předsudků a nemilosrdných soudů, diskriminačních stereotypů, hanlivých slov a gest, kvůli čemuž ‘jsme se všichni stali chudšími v lidskosti‘. K obnově důstojnosti je nutné přejít od předsudků k dialogu, od uzavření k integraci.“

Na bohoslužbu do Šaštína přišlo kolem čtyřiceti pěti tisíc lidí, z toho přes dva tisíce cizinců, pravděpodobně nejvíc z českého sousedství, ale možná i z blízkého Rakouska. Ve srovnání se mší papeže Jana Pavla II. r. 2003 a s očekávanou účastí přišel jen zlomek lidí. Předpokládalo se 350 tisíc účastníků. Důvody slabé účasti se odhadují. Registrovat se mohli jen očkovaní a jejich procentuální zastoupení na Slovensku je nižší než v Česku a jiných zemích střední a západní Evropy. Až na poslední chvíli byla umožněna účast lidem s nedávným negativním testem nebo s předpokládanou imunitou po prodělané nemoci. Pro ně byl vyhrazen samostatný sektor.

Jiným důvodem mohl být kontrast ve stylu papežské služby mezi konzervativním Janem Pavlem II. a reformně naladěným Františkem. Některá Františkova gesta a vyjádření mohou na Slovensku vyvolávat nedůvěru. Možné však je i to, že na Slovensku s odstupem několika desetiletí nastoupila vlna sekularizace, což by se potvrdilo až po publikaci výsledků letošního jarního sčítání lidu, podobně jako se vývoj náboženské scény za poslední desetiletí ukáže u nás.

Papež šokoval slovenské biskupy tím, že do Šaštína s sebou přivezl i biskupa Róberta Bezáka, roku 2012 (za spolupůsobení litoměřického biskupa Jana Baxanta) sesazeného arcibiskupa trnavského. Bezák v době působení v Trnavě od roku 2009 neváhal odhalovat finanční machinace svého předchůdce, a tím si své kolegy znepřátelil. Papež František měl údajně v plánu navštívit Bezáka doma, ale nakonec, asi z bezpečnostních důvodů, ho přijal na nunciatuře. Při té příležitosti mu vrátil biskupský prsten. Byl to symbolický akt uznání Bezákovy příslušnosti k biskupskému kolegiu.

Zatímco ještě v pondělí dopoledne nechtěli vpustit Bezáka na setkání s biskupy, kněžími a řeholníky v bratislavském dómu sv. Martina, do Šaštína papež přijal s Bezákem. Ten v tu chvíli překvapivě tvořil součást jeho doprovodu. Papež ho při bohoslužbě usadil mezi ostatní biskupy. To je skutečně silné gesto vůči slovenskému episkopátu.

Lze uvažovat o tom, jaké signály papež František touto návštěvou dal církvi v Česku. Původně se totiž předpokládalo, že půjde o návštěvu Česka a Slovenska. Česko z programu vypadlo s odůvodněním v epidemiologické situaci. Ta však je možná na Slovensku horší. Může to být rovněž náznak papežova stanoviska ke zdejší církvi. Kardinál Duka se po setkání s papežem na Slovensku vyslovil pro Českou televizi neurčitě a spíš vyhýbavě.

Náhledový snímek papeže Františka s Róbertem Bezákem ze zdroje zde.

 

 

Psali jsme v Dingiru:

Dingir 1/2021: Náboženství na Slovensku I. (obsah a vybrané články zde).

Dingir 3/2021: Náboženství na Slovensku II. (obsah a vybrané články zde).

 

Související příspěvky:

„Sú životné situácie, v ktorých sa ocitnete ani nie z vlastnej vôle“ – rozhovor s emeritním arcibiskupem Róbertem Bezákem

Další ústup od latiny v katolické církvi

Pápež oceňuje kňaza slúžiaceho katolíkom z LGBTQ komunity

Papež a náboženský portrét Iráku

Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments
wir
wir
5. 10. 2021 10:31

Za zdvořilou, ale jednoznačnou narážku na politiku visegrádské čtyřky lze považovat jeho slova: „Ať se Evropa vyznačuje solidaritou, která překračuje její hranice a která by ji mohla dostat do centra dějin.“

Ploty se už nestaví jen v Maďarsku.

Ivan Štampach
3. 10. 2021 13:42

Zdroje se rozcházejí. Podle některých papež vrátil Bezákovi biskupský prsten už dříve při jiné příležitosti.