Invokace nové knihy Zdeňka Vojtíška o Hnutí Grálu v Československu 

Invokace nové knihy Zdeňka Vojtíška o Hnutí Grálu v Československu 

Významný český religionista Zdeněk Vojtíšek, docent Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, šéfredaktor časopisu o současné náboženské scéně Dingir a přední znalec alternatívních a nových náboženských směrů, který se dlouhodobě věnuje výzkumné a přednáškové činnosti v oblasti české náboženské scény s obzvláštním zřetelem na nová náboženská hnutí, vydal na počátku roku 2021 novou publikaci, jež dostala názvu „Hnutí Grálu v Československu. Společenství čtenářů Abd-ru-shina od roku 1927 do současnosti“. Nejedná se o rozsáhlou publikaci, ale o skromnou brožuru, která je pouze jednou z kapitol připravované knihy s předběžným názvem „Hnutí Grálu“. Příběh nového náboženství. Je tedy jakýmsi úvodem, oznámením o chystaném dílu, které autor hodlá v budoucnu ještě rozvinout a dotvořit. Je taky pozvánkou ke spolupráci. Autor vyzývá své čtenáře, aby se v jisté míře na další práci sami podíleli tím, že se s autorem podělí o příběhy a svědectví o životě čtenářů Abd-ru-shina především v době komunistické vlády, kdy mnozí vyznavači byli tehdejším režimem pronásledování, ale také i v jiných obdobích téměř stoletého vývoje na území bývalého Československa. Příslušníci hnutí Grálu chápou sami sebe jako společenství hledačů Pravdy. Při hledání Pravdy vycházejí z knihy, která obsahuje Poselství Grálu. Ono poselství je pro ně cestou spasení, která byla sepsána vyslancem z duchovního hradu Grálu – Abd-ru-shinem. I když autor označuje své dílo pouze jako „pracovní text“, vzhledem k tomu, že se jedná o první významnější badatelský text k dějinám Hnutí Grálu v Československu, přináší mnohdy velmi zajímavé informace, které rozhodně vzbudí čtenářovu pozornost.

Předně je třeba říci, že autor se omezil pouze na popis historie hlavního proudu Hnutí Grálu, tedy vyznavačů spojených s tyrolským Vomperbergem a později s Nadací Poselství Grálu ve Stuttgartu. Odštěpeneckým skupinám od hlavního proudu pozornost nevěnoval. V textu taky nenajdeme údaje o zakladateli hnutí Abd-ru-shinovi (Oskaru Ernestu Bernhardtovi, 1875-1941) ani o jeho díle a životních postojích, taktéž ani o učení hnutí. Text je pouze velice úzce zaměřen na historii českého společenství Abd-ru-shinových čtenářů. Jedná se o práci čistě historickou a zájem autorův je ryze odborný.

Reprezentuje důkladné a o prameny opřené historické bádání od prvního stoupence a vyznavače Hnutí Grálu v Československu –  Josefa Kováře (1901-1961), který se s učením Abd-ru-shina seznámil v roce 1927, až po naši současnost. Výklad neopomíjí dějiny hnutí na Slovensku. Při četbě knihy se před čtenářem otevírá pestrý a neustále se proměňující svět náboženské zkušenosti vyznavačů Hnutí Grálu od doby zakladatelské, prvních překladů Abd-ru-shinových textů, rychlého rozvoje hnutí v meziválečném Československu, omezení činnosti v době krize československé státnosti až k přechodu do ilegality v době nacistické okupace. Stejně jako ve Velkoněmecké říši bylo v Protektorátu nahlíženo na Hnutí Grálu jako na organizaci „podobnou zednářským ložím“ a spisy Oskara Ernesta Bernhardta byly roku 1944 zařazeny na seznam zakázaných knih. Autor ukazuje, že české vlastenectví, které mnoho Čechů odcizilo od římskokatolické církve, se v hnutí Grálu plně realizovalo. K nejvýznamnějším liturgickým obřadům přistupovali čeští vyznavači Grálu nejednou v národních krojích. Zajímavé také je, že první členové hnutí přicházeli z řad českých spiritistů, jako by spiritismus představoval předstupeň pro přijetí nauky Grálu. Stranou zájmu autora nezůstala analýza institucionálního vývoje hnutí v Československu. Spolek vyznavačů Grálu byl v Československu schválen v lednu 1934 pod názvem „Přírodně filosofický kruh stoupenců Grálu v Praze“. Po válce bylo hnutí s velkými problémy zase institucionalizováno. Obnovení činnosti komplikovala skutečnost, že čelní představitele hnutí z doby meziválečné Josef Kovář a Jan Kovář byli nařčení ze spolupráce s Němci. Oběma byla k tíží jejich příslušnost k hnutí, které československé úřady chápaly jako „německé“.  Nakonec po všech útrapách se spolek podařilo obnovit tentokráte pod názvem „Svatý Grál“. Spolek měl působnost v zemi České, v zemi Moravskoslezské a nakonec i na Slovensku. V roce 1949 počet členů spolku čítal 509, byla to však doba dalších nepříznivých změn.

Po roce 1948 se Československo stalo státem s totalitním režimem. Státní ideologie vycházející z oficiální komunistické doktríny zahrnovala všechny důležité oblasti lidské existence. Ideologie obsahovala požadavek zavržení existující (buržoazní) společnosti a vytvoření nového světa pro nové lidí. Tradiční instituce a tradiční myšlení nemělo býti tolerováno. Náboženství a církve byly chápany jako společenství cizorodá a ohrožující samu podstatu režimu. Komunistická moc proto usilovala o vyřešení svého vztahu k náboženství. Postiženy byly nejen tradiční církve, ale i malé nedominantní náboženské skupiny, mezi nimi i Hnutí Grálu. Podle nových církevních zákonů mohly působit v Československu jen státem povolené církve. Všechny malé náboženské skupiny se měly připojit k věroučně nejbližším státem povoleným církvím. Pokud tak neučinily ve vyznačeném čase (do konce roku 1951), bylo na ně nahlíženo jako na sekty, které narušují zákonnost lidově-demokratické republiky, a staly se proto obětí perzekuce totalitního státu. Taktéž Hnutí Grálu bylo zatlačeno do ilegality. Přes zákaz Ministerstva vnitra pokračovalo rozšiřování Abd-ru-shinovy knihy Ve světle pravdy, podařilo se ji dvakrát vydat v Rakousku a tisky přepašovat do Československa. V době čtyřicet let trvající totality počet vyznavačů Grálu v Československu stoupl.

Ve vzestupném trendu pak hnutí pokračovalo i v době svobody a demokracie po roce 1989. Nové poměry umožnily navázání kontaktu s centrálou v zahraničí, rozbudování struktury v českých zemích a na Slovensku. Došlo také k rozkolům a hledání nových cest. Autor velmi důkladně analyzuje tyto vývojové změny. Jeho výklad je klíčem k porozumění nejnovějších jevů uvnitř hnutí Grálu a inspirací k pochopení některých trendů současné náboženské scény.

Knížce přejeme, aby si našla cestu nejen k úzkému kruhu odborníků, ale hlavně ke všem zájemcům o další spolupráci na tvorbě díla, které invokuje, aby hlavní záměr autorův, totiž získání dalších svědectví účastníků historických událostí a materiálů z rodinných archivů a knihoven, mohlo být naplněno. Jsme přesvědčeni o tom, že historie Hnutí Grálu v Československu si zaslouží být popsána pravdivě, pečlivě a spravedlivě.

Náhledová fotografie stánku Světla v Karviné: Poutnice, Wikimedia Commons.

Publikaci je možné objednat zde.

Psali jsme v Dingiru:

téma Dingiru 2/1999: Hnutí Grálu a imanuelité (plný text čísla je dostupný zde).

Související příspěvky:

Zemřel lékař a léčitel Jan Palouček

Vrchol Hnutí Grálu na Vomperbergu

Náboženství na cestách: co říkají budovy ve Stuttgartu

Pobožnost pro hledající po slavnosti Zářící hvězdy

Kuřimská kauza v obrazech



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments