Ravi Zacharias a sexuální zneužívání: RZIM se omlouvá obětem

V květnu minulého roku zemřel kanadsko-americký evangelista a spisovatel Ravi Zacharias. Bylo mu 74 let. I k jeho osobě se váže řada skandálů. Některé vycházely najevo už v posledních letech jeho života, ale až nyní po smrti je jeho jednání podrobeno ostré kritice a odsouzení za četné případy sexuálního zneužívání a zastrašování obětí. Jeho případ se svým průběhem velmi podobá případu zakladatele křesťanských komunit Archa Jeana Vaniera, o němž jsme psali zde. I v případě Ravi Zachariase byla jakákoli obvinění z nevhodného chování za jeho života striktně odmítána a skrývána před veřejností, ale záhy po smrti začala na popud správní rady probíhat šetření s potenciálními oběťmi.

Celým jménem Frederik Antony Ravi Kumar Zacharias se narodil 26. března 1946 v indickém Madrásu, ale většinu svého raného života strávil v Novém Dillí, kam se jeho rodina brzy po jeho narození přestěhovala. Pocházel z anglikánského prostředí, ale sám smýšlel spíše skepticky. Své obrácení údajně prožil, když se v 17 letech pokusil spáchat sebevraždu požitím jedu. Nemocniční kaplan mu tehdy daroval Bibli, v níž se ho osudově dotkla slova 19. verše 14. kapitoly Janova evangelia: „Ještě malou chvíli a svět mě už neuzří, vy však mne uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi.“ Na jeho základě se rozhodl pro službu evangeliu. V roce 1966 se přestěhoval do Kanady a získal nejprve bakalářský titul na Ontario Bible College (dnes Tyndale University) v Torontu. Po absolvování dalšího studia na Trinity International University v USA začal působit jako kazatel Křesťanské a misijní aliance (CAMA, zmínka o ní je i zde).

Jeho kazatelská kariéra vedla často do asijských oblastí a zahrnovala poměrně dobrodružné zkušenosti včetně služby americkým vojákům a uvězněným členům Vietkongu v Jižním Vietnamu v roce 1971. O tři roky později ho vedla další kazatelská cesta do Kambodži těsně před tím, než se moci ujali Rudí Khmerové pod vedením Pol Pota. Jeho prvním významným vystoupením bylo kázání na mezinárodní konferenci cestujících evangelistů v Amsterodamu roku 1983, kterou zaštiťoval tehdy již světoznámý Billy Graham. O rok později založil Zacharias svou vlastní křesťanskou organizaci Ravi Zacharias International Ministries (RZIM).

Celkem vydal více než 30 knižních titulů zabývajících se křesťanstvím. Tři z nich vyšly také v českém nakladatelství Návrat domů: Skutečná tvář ateismu (1998), Lotos a kříž: Rozhovor Ježíše s Buddhou (2003) a Volání lidského srdce (2004). V roce 2004 přednášel v Česku na Křesťanské konferenci Křesťanské misijní společnosti. Jeho řečnické a apologetické schopnosti byly pro mnoho evangelikálně a charismaticky laděných křesťanů velmi inspirující, povzbuzující a mobilizující. Často byl oceňován pro svůj nadhled a smysl pro humor. Zemřel na rakovinu dne 19. května 2020 v Atlantě. Zachariasova živě přenášeného pohřbu se zúčastnila řada významných osobností amerického veřejného života. Dnes již bývalý viceprezident USA Michael Pence o něm ve své vzpomínkové řeči hovořil dokonce jako o „C. S. Lewisovi naší doby“.

Poslední léta Zachariasova života však provázely závažné skandály. Nejprve vyšlo najevo, že si Ravi Zacharias neoprávněně přisvojoval doktorské tituly ze studií na universitách v Oxfordu a Cambridge a prohlašoval se za profesora těchto institucí, ačkoli zde pouze několikrát hovořil jako pozvaný řečník. V roce 2017 čelil obvinění manželů Lori Anne a Brada Thompsonových z Kanady, kteří tvrdili, že si Zacharias vynutil intimní fotografie Lori Anne Thompsonové. Ravi Zacharias toto obvinění odmítl s tím, že to byli Thompsonovi, kdo ho obtěžoval posíláním nevhodných fotografií, a zažaloval je za vydírání. Lori Anne Thompsonová musela jako součást dohody podepsat mlčenlivost.

Na podzim 2020 oznámila správní rada RZIM, že požádala advokátní kancelář Miller & Martin v Atlantě, aby se ujala vyšetřování dalších četných obvinění Zachariase ze sexuálního obtěžování, jejichž potenciální pravdivost byla za Zachariasova života striktně odmítána. Vyšetřovatelé údajně našli v jeho telefonu fotografie (některé i velmi explicitního obsahu), kontakty, osobní informace a korespondenci s více než dvěma stovkami žen po celém světě. V drtivé většině se jednalo o masérky, jejichž služeb Zacharias na svých cestách často využíval (sám byl také spoluvlastníkem několika lázeňských komplexů po celém světě). Řada z nich vypověděla, že Ravi Zacharias při masážích často překračoval hranice, dotýkal se masérek, vyžadoval masáže na intimních místech či během masáží masturboval. Jedna z oslovených masérek také vypověděla, že po ní Zacharias vyžadoval sex za to, že jí zajistil finanční podporu od RZIM s tím, že to je jeho odměna za dlouholetou službu Bohu. Mlčení této ženy si následně vynutil s odůvodněním, že by prozrazením byla odpovědná za duše milionů lidí, jejichž spása by byla ztracena, kdyby byla poškozena jeho pověst. Ke svému původnímu tvrzení se před týdnem vrátila také Lori Anne Thompsonová, která na svých webových stránkách zveřejnila text, v němž vypovídá o zklamání, kterým pro ni Zacharias byl.

Podle vyšetřovatelů může být obětí sexuálního obtěžování a zneužívání ze strany Raviho Zachariase ještě mnohem více. Správní rada RZIM vydala po skončení vyšetřování prohlášení, v němž vyjádřila důvěru v tvrzení obětí, zármutek a omluvu za tyto činy a vyzvala celou organizaci k pokání a transformaci. Oznámila, že hodlá přistoupit k několika krokům, které mají vést k nápravě vzniklé situace: (1) umožní zveřejnit jakékoli informace týkající se vyšetřování, (2) správní rada oslovila poradkyni, která bude k dispozici obětem a případně i pozůstalým pro komunikaci s RZIM, (3) všichni členové RZIM budou osloveni dotazníkem a proběhne důkladné šetření ohledně interního systému zacházení s podobnými incidenty. Od těchto kroků si RZIM slibuje obnovu důvěry ve svou činnost a úmysly.

Na základě zveřejněné vyšetřovací zprávy i prohlášení správní rady RZIM by se mohlo jevit, že je Zachariasova vina nesporná a prokázaná. Kauza se okamžitě promítla také do informačních zdrojů na internetu včetně toho nejvyužívanějšího – Wikipedie. Například česká Wikipedie již 12. února informovala o Zachariasovi jako o někom, kdo „proslul sexuálním zneužíváním žen“ (13. 2. 2020 byla formulace upravena do neutrálnějšího tónu), podobně (i když mnohem obsáhleji) se k tématu vyjadřuje také Wikipedie anglická. Je však potřeba upozornit, že žádný z těchto případů zatím nedošel slyšení u skutečného soudu a patrně ani nedojde. Jednání RZIM je možné chápat jako určitou snahu zabránit přiznáním Zachariasovy viny komplikovaným, vleklým a nákladným soudním sporům, které by organizaci pravděpodobně na trvalo poškodily a znevěrohodnily, a mít situaci pod kontrolou.

Zdánlivě vedlejším, ve skutečnosti však patrně ještě důležitějším efektem, který zde (i v případě Jeana Vaniera a L´Arche International) můžeme vysledovat, je, že zpochybnění charismatické zakladatelské osobnosti umožní posílit autoritu správní rady. Ačkoli je RZIM technicky vzato křesťanskou misijní organizací a L´Arche International křesťanskou charitativní organizací, připomínají jejich postupy mechanismy, které pomáhají překonat krizi po smrti zakladatele také v nových náboženských hnutích. Přenesení autority z charismatické osobnosti zakladatele na byrokratický řídící orgán je jedním ze způsobů, jak zajistit pokračování jejich činnosti.