Vláda Spojených států bude velmi pestrá také z hlediska náboženství

Média zahraniční i česká (například zde) si při představování budoucí vlády Spojených států všímají její gendrové vyváženosti a rasové a etnické různosti jejích členů. Náboženský infoservis tyto zprávy doplňuje informací o pestrosti náboženské příslušnosti těch, kdo budou mít v rukou výkonnou moc Spojených států amerických. Nejdříve ale připomeňme, že kabinet sestává z viceprezidenta, patnácti ministrů a osmi ředitelů agentur (ředitelů úřadů, které má prezident k dispozici, je ale více). Tentokrát bude ve vládě šest Afroameričanů, čtyři Hispánci, tři Američané asijského původu a jeden příslušník etnika původních amerických obyvatel. Polovinu kabinetu by měly tvořit ženy.

Ne všichni členové vlády se výslovně hlásí k některé z náboženských tradic. Je ale jasné, že většinu budou v kabinetu tvořit katolíci. Mělo by jich být nejméně osm. Nábožensky nejvýraznější mezi nimi je budoucí ministr práce Marty Walsh, dlouholetý vedoucí odborové organizace a dosavadní starosta Bostonu, který své veřejné projevy často začíná slovy „Buď vůle tvá“, nebo dokonce celým otčenášem, a u nějž je často možné vidět růženec. Také prezident Joe Biden je od dětství katolíkem, takže přítomnost katolíků v jeho vládě bylo možné očekávat.

Možná větším překvapením je počet praktikujících Židů v budoucí vládě: bude jich nejméně pět. Dva z nich – Antony Blinken a Alejandro Mayorkas – jsou dětmi těch, kdo přežili šoa. Matka Latinoameričana Alejandra Mayorkase (který bude mít odpovědnost za národní bezpečnost) byla rumunská Židovka, která po šoa odešla na Kubu, Blinkenův nevlastní otec byl polským Židem, osvobozeným z koncentračního tábora v Bavorsku Američany. Blinkenova židovská matka uprchla jako děvče do Spojených států před komunisty z Maďarska. Tyto Blinkenovy etnické kořeny a rodinné zkušenosti se zdají být vhodnou výbavou pro budoucího ministra zahraničí. K vlivným příslušníkům judaismu v nové americké exekutivě je potřeba připočíst i manžela viceprezidentky Kamaly Harrisové. Právník Douglas Emhoff patří k židovskému společenství a vychovává své děti z prvního manželství v této víře (psali jsme o tom zde).

Ve stejném článku je také uvedeno, že náboženské kořeny Harrisové jsou různorodé, ale ona sama se počítá k černým baptistům. K této kategorii protestantských církví se hlásí i Afroameričanka Marcia Fudgeová, která bude mít v kabinetu na starost bytovou výstavbu a rozvoj měst. Aktivním protestantem, příslušníkem episkopální církve, je Pete Buttigieg, budoucí ministr dopravy. V primárkách byl Bidenovým soupeřem a velmi otevřeně hovořil o své víře (psali jsme o tom zde).

Rodiče Neery Tandenové, budoucí ředitelky Úřadu pro řízení a rozpočet, jsou indickými imigranty a sama Tandenová se snad považuje za hinduistku. Do vlády se někdy počítá i ředitel zdravotní služby; pokud bychom tak učinili, pak Vivek Murthy bude druhým hinduistou. Indické kořeny má i viceprezidentka, ale ta – jak je řečeno výše – převzala duchovní dědictví otce a považuje se za baptistku.

Zástupci některých náboženských tradic v této pestré společnosti chybějí. Patrně nepřekvapí absence muslima ve vládě, protože muslimové tvoří jen asi 1 % americké populace. Šokující je spíše totální absence bílých evangelikálů, a to zvláště v protikladu k počtu ministrů a dalších vysokých úředníků za vlády Donalda Trumpa. Vzít v úvahu je také potřeba skutečnost, že mezi Američany je bílých evangelikálů asi 15 %. V tomto bodě se zdá, že předchozí demokratický prezident Barack Obama byl moudřejší, neboť aspoň v jeho blízkém okolí byli pastoři bílých evangelikálů dobře viditelní. Jak ale upozorňuje článek, z nějž čerpal i tento text, příkop v americké společnosti je po období Donalda Trumpa tak hluboký, že spojení evangelikalismu a agendy Demokratické strany se zdá v současné situaci jako nesmyslné a nemožné. Ani Bidenova snaha o pestrost jeho kabinetu tento příkop nepřeklenula.

Náhledová montáž portrétních fotografií jádra budoucí vlády Spojených států: Religion News Service.

Psali jsme v Dingiru: