Těžké odcházení ze stínu hory Buck’s Peak

Tara Westoverová, Vzdělaná, přeložila Olga Bártová, Praha: Mladá fronta 2020 (původní vydání v angličtině: 2018).

Český překlad vzpomínek americké autorky Tary Westoverové je patrně stejně úspěšný jako originál: česká kniha vyšla letos v březnu a v říjnu byla už podle sdělení nakladatele vyprodaná. Není divu; je to strhující příběh, dodává sílu a působí optimisticky, protože autorka je ve svém líčení vzestupu ze společenského dna a izolace až k akademickým titulům přirozená a autentická. Autorka a vypravěčka Tara musí být čtenáři sympatická svou houževnatostí, s níž se snaží z rodinného prostředí vymanit. Nakonec se jí to podaří a její úspěch je ohromný: z holky, která nebyla až do 17 let ani jednou ve škole, se stane skvělá studentka prestižních univerzit. Po dlouhém boji se sebou a se svou rodinnou zátěží nakonec získá i doktorát. Rodinu (anebo aspoň její jádro a její větší část) při tom ale nenávratně ztratí.

Tařina rodina rodina žije v odlehlé části amerického státu Idaho pod majestátní horou Buck’s Peak. Je mormonská, ale to samo by k charakteristice nestačilo. Tím hlavním je v rodině otec. Je možná duševně nemocný, ale nechodí k lékaři, takže to není jisté. Jeho životní obzor vymezuje fundamentalismus (mormonský, ale to není až tak podstatné), konspiracismus (hlavním nepřítelem lidstva jsou ilumináti, kteří ovládají i socialistický aparát Spojených států), apokalypticismus (konec světa podle něj nastane každou chvíli) a survivalismus (k tomu, aby bylo možné konec světa přežít, shromažďuje s celou rodinou zásoby jídla, nafty nebo i zbraní a munice). Takto vymezený otcův duševní prostor vyplňuje kultura násilí: zbraně, extrémní pravičáctví, rasismus a patriarchální vláda nad manželkou a rodinou. A život v tomto otcově prostoru je pro všechny devastující: děti nechodí do školy a stává se z nich levná pracovní síla při otcově práci se šrotem, otec s poukazem na boží vůli bohorovně ignoruje všechny bezpečnostní předpisy i zdravý rozum, a členové rodiny se tak potácejí od jednoho těžkého úrazu k druhému, a otcovy konspirační teorie nedovolují přijmout běžnou zdravotní péči, takže i ty nejděsivější úrazy léčí homeopatiky a bylinnými tinkturami. Ještě horší jsou snad ale rány na duši: matka postupně zcela rezignuje na samostatné myšlení a přizpůsobuje se otci i v jeho nejbizarnějších postojích, z Tařina oblíbeného staršího bratra Shawna se stává nebezpečný násilník a někteří z Tařiných sourozenců jsou i v dospělosti na otci zcela závislí, a to mentálně (protože nedokážou vzdorovat síle jeho patriarchátu) i ekonomicky (protože jim nedostatek vzdělání nedává mnoho jiných možností). Ostatně i Tara a její dva sourozenci, kteří se díky vyvzdorovanému vzdělání vymanili z rodinného prostředí, mají s mentální závislostí na otci trvalé potíže.

Hned na začátku autorka v poznámce upozorňuje, že toto „není příběh o mormonismu. Ani o žádném jiném náboženství.“ Ale zpoza strhujícího a nesmírně zajímavého líčení Tařina života přece jen něco z oblasti náboženství prosvítá. Dozvídáme se například o tom, jak v různém stupni zesvětštění žijí studenti mormonské Univerzity Brighama Younga (BYU) a jaké mají potíže s doktrínou o plurálním manželství (pozemská polygamie byla sice v mormonské církvi zakázána roku 1890, ale stále zůstává posmrtným výhledem a nebeským ideálem). V pozadí je také Tařin zápas s vírou mormonů; nakonec se deklaruje jako nevěřící. V knize je několikrát připomenut příběh Randyho Weavera (známý i z religionistické literatury), který roku 1992 bránil před agenty FBI svůj ranč v Ruby Ridge*: Weaver byl survivalista a rasista, ale v očích Tařina otce hlavně hrdina, který navzdory ztrátám na životech rodinných příslušníků nakonec nad ozbrojenými složkami zvítězil. Nejvíce zajímavé je ale možná to, jak se do svérázného pojetí mormonismu v rodině Westoverových dostaly prvky víry hnutí Nového věku (New age): životní energie posílaná přes oceán, čakry a jejich čištění, esoterická kineziologie (svalový test) nebo již zmíněná homeopatie. Pro příběh knihy to je okrajové, ale je vlastně velmi ironické, že mormonský fundamentalismus (spolu se survivalismem atd.) zajal rodinu Westoverových v existenčním nedostatku při práci se šrotem, zatímco léčiva prodávaná široké americké subkultuře New age ji později přivedly k neuvěřitelnému finančnímu úspěchu.

Poselství knihy je jasné. Tara v jejích posledních větách reflektuje existenci svého „nového já“: „Té změně se dá říkat různě. Přerod. Proměna. Přetvářka. Zrada. Já jí říkám vzdělání.“ Ano, vzdělání bylo v případě Tary nástrojem emancipace na šíleném rodinném prostředí. Ale pod dojmem Tařina příběhu bychom si mohli myslet, že mezi vzdělanými lidmi snad nejsou fundamentalisté a konspiracisté. Tak jednoduché to ale bohužel není.