K nečekaným výsledkům dospěli badatelé z vlivného britského think tanku Theos, kteří se zaměřili na vztah obyvatel Londýna k náboženským otázkám. S hlavním městem ostrovního království se, stejně jako s každou světovou metropolí, pojí mnohé asociace, avšak výraznou zbožnost a relativně konzervativní postoje bychom mezi nimi hledali pravděpodobně marně. Přesto právě tyto znaky ve zkratce charakterizují závěry výzkumu Religious London: Faith in a global city.
62 % obyvatel Londýna se hlásí k příslušnosti k nějakému náboženství, ve zbytku království jde o 53 %. Stejnopohlavní sňatky označilo za „v některých případech špatné“ 29 % Londýňanů, ve zbytku země je toto číslo o 6 % nižší. Sexuální styk před svatbou označilo za alespoň v některých případech špatný 24 % obyvatel města, ve zbytku země stejný názor zastává jen 13 % Britů. K asistované sebevraždě v případě nevyléčitelné nemoci se vyjádřilo zamítavě 38 % obyvatel hlavního města, ze zbytku jejich krajanů to bylo 27 %.
Z demografického hlediska je zajímavé etnické složení jednotlivých náboženských skupin. 27 % obyvatel Londýna nepříslušejících k žádnému vyznání je možno zařadit do kategorie etnických menšin (BAME – black, Asian and minority ethnic), u věřících jejich podíl dosahuje k 48 %. Nápadný je rozdíl mezi Londýnem a zbytkem státu při pohledu na etnickou rozmanitost u křesťanů. Z nich v metropoli patří k „BAME“ 38 %, mimo ní jsou to pouhá 2 %.
Že v případě obyvatel třetího největšího města Evropy nejde pouze o nominální zbožnost, dokládá Theos následujícími daty:
Čtvrtina Londýňanů se alespoň jednou do měsíce zúčastní náboženského obřadu, ve zbytku země je to pouze desetina. 31 % věřících Londýňanů se za měsíc zúčastní dvou či více bohoslužeb, u jejich věřících krajanů ze zbytku Británie je toto číslo poloviční. I pravidelná osobní modlitba je v v Londýně méně vzácná, věnuje se jí 56 % křesťanů, ve zbytku monarchie je to 32 %.
Z výzkumu dále vyplývá, že v rámci metropole existuje jistý rozdíl mezi věřícími a nevěřícími:
76 % londýnských křesťanů by bylo podle vlastní výpovědi ochotno přispět na charitativní účely, z Londýňanů bez vyznání na danou otázku odpovědělo kladně 68 % respondentů. 92 % křesťanů by nebylo proti drobné pomoci sousedovi, z nevěřících by sousedskou solidárnost neodmítlo projevit 86 %. 49 % křesťanů a 53 % příslušníků jiných vyznání by bylo ochotno se aktivně zapojit do lokálního charitativního projektu, z nevěřících by šlo o 40 %.
26 % obyvatel metropole na Temži se cítí být diskriminováno či ohroženo pro své náboženství, 27 % má pocit, že současná legislativa jim vzhledem k jejich náboženskému přesvědčení činí život těžším.
Londýn, obecně vnímaný jako „sekulární, liberální a kosmopolitní“ je podle badatelů zároveň městem, „v němž se náboženství stává stále více viditelným a výrazným.“ Sami tuto situaci označují jako „paradoxní“. Zdánlivě neuvěřitelných paradoxů je možno nelézt ve výsledcích výzkumu hned několik. Najdeme mezi nimi například fakt, že nejvíce náboženský region celé Anglie je nejméně anglikánský. Toto vyznání, které v ostatních oblastech monarchie s přehledem vede, se v Londýně drží v závěsu za římským katolictvím. Přes veškerou religiozitu je třeba mít zároveň na paměti, že v Londýně existuje neopominutelná skupina lidí, kteří se neidentifikují s žádným náboženstvím a že její počet markantně narůstá. Ředitelka think tanku Elitabeth Oldfieldová se k výsledkům výzkumu vyjádřila slovy, že schopnost stále šokovat je tím, co dělá Londýn jedním z „nejdynamičtějších, nejkomplexnějších a nejzajímavějších měst na světě.“
Zdroje: theosthinktank s přihlédnutím k jiným zdrojům. Foto: Wikipedia.
Psali jsme v Dingiru:
Téma „Konzervativní a progresivní podoby náboženství“ v Dingiru 9 (3), 2006, celý text čísla je zde.
Související příspěvky:
Metodisté se rozhodli pro konzervativní pojetí manželství.
Spor o ženy v hinduistickém chrámu – soud znovu kauzu otevřel.
Zpomalení poklesu počtu křesťanů ve Velké Británii.
Se přiznám, že mě mate jak se v článku tak nějak mluví jedním dechem o náboženství a o křesťanství, skoro jako kdyby to bylo jedno a totéž. Vůbec se mi z článku nepodařilo zjistit, jak je to s londýnskými muslimy, hinduisty, sikhy apod. Že by zas obvyklý křesťanocentrismus?
Dobrý den,
článek v zásadě shrnuje výsledky uvedeného výzkumu tak, jak jsou prezentovány samotným think tankem stojícím v jeho pozadí. Autoři se skutečně zaměřují primárně na křesťanství v jeho různých podobách. Více informací je možno nalézt v článku, na nějž odkazují zdroje, a v přiložené studii. (Na základě “doporučení” uvedených pod článkem think tanku, adresovaných politikům stojícím v čele Londýna, bych autory z “křesťanocentrismu” nejspíše neobviňoval.)