Americký „fact tank“ Pew Research Center (PRC) vydal před nedávnem rozsáhlou studii o pravoslavném křesťanství v současném světě. Věnuje se v ní geografickému a demografickému vývoji východních křesťanských tradic za posledních sto let a především tomu, jak současní pravoslavní křesťané prožívají svou víru a vnímají některé výzvy dnešní společnosti. PRC srovnává dostupná data z roku 1910 a současná, získaná za posledních deset let (zvláště z období 2015 a 2017) v šestnácti zemích světa. Tyto průzkumy ovšem nezahrnují všechny země s výraznou pravoslavnou populací nebo diasporou (nejsou zde data z Egypta, Eritrey, Makedonské republiky, Indie nebo Německa), nicméně do celkového přehledu jsou i tyto státy zahrnuty. Termínem „Orthodox Christianity“ autoři studie rozumějí jak východní pravoslaví (byzantské tradice), tak i orientální ortodoxní církve.
Geografie ortodoxního křesťanství
Nejobecnějším zjištěním je, že za uplynulých sto let se počet ortodoxních křesťanů zdvojnásobil na téměř 260 miliónů. Nicméně jejich relativní počet v křesťanské i celosvětové populaci je menší: Pravoslavní a orientální křesťané nyní tvoří dvanáct procent celého křesťanstva (4 % obyvatel planety), před sto lety to byl každý pátý křesťan (7 % celosvětově). Důvodem poklesu je, že těžiště pravoslaví zůstalo ve východní Evropě a na Balkáně, tedy v oblasti, která byla zasažena militantním ateismem a pro niž je jako pro celý kontinent charakteristická nízká natalita. Katolicismus i protestantismus se naopak za poslední století výrazně rozšířil v ostatních částech světa. V Evropě žije 77 % všech ortodoxních křesťanů (celé Rusko je v této studii považováno za součást Evropy), v roce 1910 to bylo 91 %. Pro srovnání: 65 % všech katolíků žilo v Evropě, nyní je to pouze každý čtvrtý.
Čtyři z deseti ortodoxních křesťanů žijí v jediné zemi – v Rusku; dále pak 13 % (35 miliónů) na Ukrajině. Na světě je celkem 19 zemí, v nichž jich žije alespoň jeden milión. Ve čtrnácti státech tvoří většinu (nejvíce v Moldavsku: 95 % tamní populace). Výrazný relativní růst počtu ortodoxních křesťanů zaznamenala subsaharská Afrika, kde jich je 15 % (1910 to byly pouze 3 %). 2 % žijí v zemích Blízkého východu. Stejný počet je dohromady v západní Evropě a Severní Americe (V SRN i USA je to více než jeden milión). V asijsko-pacifickém regionu jsou to procenta čtyři.
V Rusku žilo před komunistickou revolucí 60 miliónů pravoslavných, v roce 1970 se uvádí 39 miliónů. Nyní je to více než 100 miliónů, 71 % tamní populace. Z údajů PRC vyplývá, že 53 % Rusů, kteří nebyli vychováni jako věřící, se nyní hlásí k pravoslavné církvi.
Největší populace ortodoxních křesťanů mimo Evropu je nyní v Etiopii. Ti se hlásí k Etiopské ortodoxní Tewahedo církvi, která náleží k rodině orientálních církví (a je tak v jednotě s koptskou, arménskou a syrskou církví). Hlásí se k ní 36 miliónů věřících, to je více než desetinásobek počtu v roce 1910. Jedná se tak i o výrazný relativní růst, ale ani zde netvoří většinu populace (43 %).
Žitá religiozita
Etiopští křesťané se od evropských pravoslavných neliší jen výrazným růstem, ale i vysokou mírou praktikované zbožnosti. Jen menšina ortodoxních ze zemí bývalého SSSR považuje náboženství za „velmi důležitou“ součást svého života. Výjimkou jsou pouze Arméni (53 %) a Gruzínci (50 %); v Rusku je to pouze 15 % dotázaných, na Ukrajině 20 %, v Estonsku dokonce jen každý desátý. Z dalších evropských zemí je na prvním místě Řecko, kde za důležitou součást života náboženství považuje 59 % pravoslavných křesťanů; po něm následuje Rumunsko, kde je to každý druhý. Ovšem v Etiopii to je téměř každý (98 %). Podobné je to s účastí na bohoslužbách. V Rusku jen 6 % pravoslavných věřících uvádí, že je navštěvuje týdně, ke každodenní modlitbě se přiznává 18 %; ještě méně je to v Bulharsku a Estonsku. Naopak v Etiopii jsou to tři čtvrtiny, resp. 65 % příslušníků Tewahedo církve.
Pravoslavná diaspora
Významnou součástí celosvětové ortodoxní populace jsou ti, kteří žijí mimo svou původní vlast. V minulém století mnoho těchto křesťanů přesídlilo do zemí západní Evropy, Ameriky a Austrálie. V západní Evropě je sedm zemí, kde jich v roce 1910 bylo méně než 10 tisíc, a nyní je to více než 100 tisíc. K největšímu nárůstu došlo v Německu (nyní více než milión pravoslavných) a ve Španělsku (900 tisíc). V Austrálii za toto období vrostl počet z 5 tisíc na 700 tisíc. V Americe jsou tři země, kde došlo obdobnému nárůstu: Kanada, Brazílie a Mexiko.
V USA se za tuto dobu tato minorita zvětšila více než trojnásobně (na současných 1,8 miliónu). 64 % pravoslavných v USA jsou emigranti (nebo děti emigrantů), kteří se hlásí ke svým původním etnickým jurisdikcím: 49 % všech amerických ortodoxních křesťanů se identifikuje s řeckým pravoslavím, 16 % se hlásí k ruskému, tři procenta k arménské církvi, stejný počet k etiopské, 2 % ke koptské církvi. K původní multietnické Orthodox Church in America (s kořeny v ruské misii na Aljašce a později v ruské imigraci), se hlásí 10 % pravoslavných v USA, 8 % konkrétní jurisdikci neuvádí.
Ve srovnání s celosvětovou pravoslavnou populací vykazuje ta americká větší míru žité religiozity: 52 procent uvádí, že náboženství je pro ně „velmi důležité“, na bohoslužby jich každý týden chodí 31 %. Je to však méně, než vykazuje celková křesťanská populace ve Spojených státech: 68 %, resp. 47 %. Denně se modlí 57 % amerických pravoslavných.
Původní studie dostupná na stránkách PRC (zde). Foto autor a Wikipedie.
