Dnes, tedy 10. března, začíná sikhům tradiční třídenní festival nazývaný Hola mohálla, či jen Hola. Název pochází dle Mahana Koshe, který sestavil první sikhskou encyklopedii, ze slov hala – zteč a mohála – zástup či vojenská jednotka. Dohromady se dá tedy Hola mohála přeložit jako „zteč vojska“. Svátek připadá na první lunární měsíc Chet, který obvykle koresponduje s březnem.
Sikhismus je jednou z nejmladších velkých náboženských tradic. Počtem stoupenců jde o páté největší náboženství světa. Dějiny sikhismu začínají u Guru Nánaka, který působil na přelomu 15. a 16. století. Jeho učení, primárně zachované v posvátné knize Guru Granth Sahib, můžeme shrnout do požadavků pamětlivosti Boha, tvrdé práce a pomoci bližním.
Svátek Hola mohála dle tradice ustanovil desátý sikhský guru Góvind Singh, který je považován za deváté vtělení Guru Nánaka, v roce 1701 ve měste Anandpuru[1]. Jeho záměrem bylo udělat vojenskou přehlídku konající se po svátku Holí (psali jsme zde). Přehlídka měla ukazovat statečnost a připravenost sikhských bojovníků v dobách, kdy byl Paňdžáb ohrožován Mughalskou říší.
Po celé tři dny probíhají ukázky boje, ovšem kromě projekce síly jde také o festival radosti, zábavy, barev a poezie. Sikhové začínají festival ranními modlitbami, kolem poledne se shromažďují ke společnému jídlu v langaru (komunitní jídelně s jídlem zdarma), která je součástí gurudváry[2] (sikhského chrámu). Poté mohou začít inscenace bitev, akrobatické jízdy na koni[3], soutěže v lukostřelbě, ale i recitace básní o hrdinských činech. Mezi oblíbené kratochvíle patří sledování ukázek bojového umění Gatka, ve kterém se kombinují prvky sebeobrany a boje mečem[4]. Ačkoli je festival sikhský, sdružuje lidi různých vyznání v atmosféře sdílení a soudržnosti.
Celý festival je zakončen velkým vojenským procesím, které je doprovázeno zvukem bubnů a vojenskými standartami a zpravidla končí na náměstích s velkým množstvím lidí. Ti po sobě sypou různobarevné prášky a lijí vodu. Dříve byl festival slaven pouze v několika indckých oblastech, leckde i po kratší dobu, avšak v poslední době se začíná rozšiřovat po celé Indii. V každé oblasti však vypadá přehlídka, užívané barvy i vlajky jinak. Jako ukázka vojenské zdatnosti a představení toho nejlpešího, co mohou dané oblasti ukázat, Hola mohála tvoří atraktivní pokračování ke svátku Holí a získává si stále větší oblibu.
[1] O dva roky dříve, v roce 1699, zde Góvind Singh založil Khalsu (dosl. Být čistý) – sikhské společenství. Jeho vznik si společenství připomíná během svátku Vaisakhi.
[2] Doslova Dveře ke guruovi či Dveře učitele.
[3] Jezdci často prezentují svou schopnost jízdy na koni pozpátku, či vzpřímení stojí na dvou jedoucích koních najednou.
[4] Meč či dýka jménem Kirpán je tradičním symbolem sikhského „svatého bojovníka“ a patří, mezi tzv. pět K, která by měl takový sikh mít. Zbyvající čtyři jsou: Kéš – nestříhané vlasy, symbol přirozenosti, Kará – železný náramek, symbol jednoty boha, Kačchá – bavlněné, neelastické krátké kalhoty, symbol cudnosti a Kanghá – dřevěný hřeben, symbol čistoty.
Doporučené zdroje:
SINGH, Patwant. SIKHS, THE. New York: Random House, Inc., 2008. ISBN 978-0-385-50206-1.
Internetová encyklopedie sikhismu The Sikh Encyklopedia
Video:
Ukázka bojového umění Gatka v Anandpur Sahibu, 2015
Náhledová fotografie: Skupina sikhů v tradičních turbanech (dastárech). Dostupné zde.
Psali jsme v Dingiru:
VOJTÍŠEK, Zdeněk: Sikhismus a Sant Mat. Dingir, 2002 (3). s. 2-3.
Související články:
V Pákistánu se znovu zpřístupní významná sikhská svatyně
Nepřátelství navzdory: tisíce sikhů putují přes pákistánskou hranici
Sikhové prolévají krav a vzpomínají
Terorismus 80. let ještě není zapomenut