Roš ha-šana a Jom kipur – Vysoké svátky judaismu

Roš ha-šana a Jom kipur – Vysoké svátky judaismu

Každý rok slaví židovská komunita 163 dní po Pesachu svátek Roš ha-šana, kterým začínají takzvané Vysoké svátky, jež završuje Jom kipur. Dvoudenní událost začíná v neděli při západu slunce a trvá až do úterní noci.[1] Roš ha-šana (hebrejsky רֹאשׁ הַשָּׁנָה) znamená „Hlava roku“, ovšem ve skutečnosti se svátek koná v sedmém měsíci[2] židovského kalendáře, který obvykle koresponduje se zářím či říjnem kalendáře gregoriánského. Letos Židé slaví nový rok 5780.

Oslavy se týkají zrození světa a dle ortodoxní tradice je Roš ha-šana výročím dne, kdy Bůh vložil život do hlíny, a tak stvořil Adama a Evu. Jinými slovy oslavuje svátek zrození člověka.

Ti, kdo navštíví synagogu mohou uslyšet troubení na šofar – ceremoniální roh, na který se celkem zatroubí stokrát.[3] První zatroubení započne desetidenní období ukončené svátkem Jom kipur (hebrejsky יוֹם כִּפּוּר‎‎) neboli „Dnem smíření“.[4]

Židé věří, že se v tomto období otevírá Kniha života, do které Bůh vepisuje události dalšího roku. Během deseti dnů věřící hledají odpuštění a snaží se napravit chyby proti Bohu nebo jiným lidem.

Desátý den zavírá Bůh dle židovské tradice tuto knihu a pečetí tak budoucnost pro celý rok. Po celý tento den se židé postí.[5] V synagoze probíhá pět bohoslužeb, první začíná večer,[6] další čtyři pokračují během dne.

Ze své podstaty nejsou svátky považovány za „Veselé dny“, ale spíše za dny pokání a vzpomínání. Na Nový rok si židé přejí „dobrý a sladký rok“, na Den smířeníkéž jsi zpečetěn k dobrému“.

V liturgii dochází ke drobným změnám[7] a u jídla je zvykem podávat různá symbolická jídla. Oblíbené jsou pokrmy z medu, aby byl následující rok stejně sladký.

Obecně platí, že po většinu roku jsou židovské bohoslužby přístupné všem (v některých zemích nejen) Židům, bez ohledu na příslušnost a členství v té dané synagoze. Během Vysokých svátků ovšem dochází k tak velkému nárůstu věřících, že jsou mnohé synagogy nuceny prodávat vstupenky či místenky. Prodej ovšem neprobíhá hotovostně či posláním kasičky mezi účastníky jako v církvích, neboť Židé mají židé zakázáno se během sabatu a vysokých svátku dotýkat peněz.[8] Tyto lístky tvoří velkou část příjmů některých náboženských společenstev.

Náhledový obrázek: Pohlednice k Novému roku, cca 1915, Williamsburg Art Company, New York.

O dalších svátcích si můžete přečíst například zde:

Šavu’ot – Den radosti i noc plná rozjímání

Kalendář: lag ba-omer – den radosti v období smutku

Doporučená literatura:

STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění. Praha: Vyšehrad, 2002. 247 s. ISBN 80-7021-551-8.

WALTER, Moshe. The Making of a Minhag: The Laws and Parameters of Jewish Customs. Jeruzalém: Feldheim Publishers, 2016. 288 s. ISBN 9781680253368.

NOSEK, Bedřich; DARMOHORSKÁ, Pavla. Židovské tradice a zvyky. Praha: Karolinum, 2016. 276 s.
ISBN 9788024629964

[1] Židovské počítání dne začíná a končí večerem.

[2] V měsíci tišri.

[3] Roh bývá obvykle beraní, ovšem může být i gazelí, ovčí, antilopí nebo kozí, ovšem nikdy kravský, a to díky asociaci s modloslužbou zlatému teleti.

[4] Mezi sefardskými Židy může být nazýván také dnem „trýznění duší“ a „očisty od hříchu“.

[5] Stejně jako andělé nejí a nepijí, a to alespoň 25 hodin.

[6] Nazývá se Kol nidre („Veškeré sliby“) podle aramejských slov, kterými začíná tato večerní bohoslužba.

[7] Dochází ke změně melodie u některých zpěvů, v modlitbách se slovo El (Bůh) nahrazuje výrazem Melech (král) a přidávají se některé prosby.

[8] Židé zejména ve Spojených státech toto řeší bezhotovostní platbou, nebo vypsáním zvláštní směnky.



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
  Subscribe  
Upozornit na