Esej od čtenáře Náboženského infoservisu přišel 28. 9. 2019 (poznámka redakce).
„Až jí nebudou potřebovat a odstřihnou jí nitky, složí se, jak to loutky dělají, u ní je možná i sebevražda. To je pro ni milosrdenství. Nemocného psa také necháš radši utratit, než aby se trápil,“ napsala nějaká dáma ve facebookové diskusi na adresu ani ne sedmnáctileté aktivistky Grety. „Vidím to na sebevraždu pár týdnů po záruce spotřeby,“ dodává nějaký gentleman. Perličku nakonec pak nasadí pan Jikan Kodó, Josef Mádl, zenový mnich a učitelů bušidó – cesty bojovníka. „Myslím, že by stačilo zaplácnout, nebo větší past na krtka, a spařit.“ Bojovník Jikan pár dní předtím postoval na Facebooku kodex samuraje. „Každý samuraj musí mít ducha hrdiny. Bušidó radí vyměnit opatrnost za vlastní respekt. Dokonce i ke zlému nepříteli musí být samuraj zdvořilý. Samuraj je zodpovědný za své činy a dobrovolně za ně přebírá zodpovědnost.“
Myslím si to samé, co 97 procent klimatologů a Greta – že ekosystém kolabuje. A tak jsem bojovníku Jikanovi napsal, jestli by mi laskavě taky neřekl, jak mě zaplácnout a spařit. Když si troufá na Facebooku na šestnáctiletou a sní o tom, jak by jí zabíjel, jistě nebude mít obavy sdělit ty samé obsahy mně. Alespoň do telefonu, aby se mi nemusel koukat do očí. Jeho řeč byla řečí samuraje.
„Jak zapadá do bušidó vyhrožování šestnáctileté holce, že ji chceš zabít jako krtka,“ ptám se. „To někdo takhle řekl?“ Když bojovníkovi vysvětlím, že mám snímek obrazovky, otočí. „Psal jsem to bez znalosti toho, oč se přesně jedná, já to nesledoval a myslel jsem, že je to nějaká umělecká blbost,“ dí bojovník. Na otázku, koho by tedy chtěl zabít jako krtka, říká, že nikoho nechce zabíjet, a že to byla nadsázka. Žert. Zopakuji – koho chtěl utratit jako krtka. Neví. Prý nechce nikoho utrácet. Nadsázka – výhrůžka byla určena ničemu (doslovná citace, omlouvám se, pozn. aut.). Když se ptám, opakovaně opakuje „Tečka. Tečka. Tečka. Tečka.“ „To nebylo osobní konkrétní vyjádření, to bylo jenom abstraktní odtušení. Byla to absolutně nadsázka.“ Proč příspěvek smazal, však nevysvětlí. A chce, abych s ním přestal mluvit jako novinář, ale jako Jiří.
Zen není náboženství, a není to nic asijského. Je to dejme tomu autentické bytí, o kterém mluvil Heidegger, než vstoupil do NSDAP a po válce se zhroutil. V Evropě se z toho poznání většinou filosofové hroutili. V Japonsku z toho vyrostla impozantní kultura. Kultura, která říká, že není žádné nauky, která by nám pomohla rozlišit mezi dobrem a zlem. Není nic – jen wú, mu, šůnjatá – prázdnota. Pravdu musíme pokaždé znovu rozeznat sami vlastním srdcem, žádná kniha či autorita nám nepomůže, a jediná cesta k tomu je autenticita. Tathá. A mezi buddhisty se moc nedá na pánaboha. Tak jsem Jikana pozdravil slovy „Sbuddhou. A pozdravuj zen.“ Pak jsem zavěsil, a zablokoval jeho číslo. Je krtek také Buddha?
Ilustrační foto: Samurajové při ztrátě tváře postupovali, jak ukazuje obrázek. Ale o Jikana strach nemám!
Autor byl roku 1996 v Bodhgayi vysvěcen reverendem zen a přijal mnišské jméno Chánshī pì (禅师屁) v klášteře Zài fú pìgu (在佛屁股).