Tenkrát v Pošumaví: zapomenutý střet české náboženské komunity s jejím okolím

Tenkrát v Pošumaví: zapomenutý střet české náboženské komunity s jejím okolím

Nových náboženských hnutí vzniká mnoho (někdy i bez povšimnutí veřejnosti i religionistů) a mnoho jich také brzy zaniká. Některá z těchto hnutí rychle vyrostou, jsou misijně velmi úspěšná, finančně zdatná a perspektivní, a přesto po čase přestanou existovat. O jednom takovém spole­čenství (kolem Matky Lasany) jsme kdysi psali zde. Nyní si připomeňme podstatně menší, komunitně žijící společenství, které se před 25 lety dostalo do konflik­tu se svými sousedy. Tehdejší střet vzbudil ohromnou pozornost médií, státních úřadů a občanskoprávních aktivistů u nás i v zahraničí.

Roku 1992 se pod vedením Ing. Zdeňka Lukáše (*1953) začala vytvářet komunita, která měla asi šest nebo sedm členů, a to ve dvou  objektech v obci Světlík v Pošumaví. Invalid­ní důchodce Zdeněk Lukáš byl tehdy životním partnerem paní Jitky Míčkové, která v tomto kraji žila a pracovala. Komunita získala roku 1993 do pro­nájmu budovu bývalé mateřské školky a rozsáhlou usedlost Staré pošty ve Světlíku a pozemky v katastrálním území Pasovary. Následujícího roku založili její členové nadaci Matice národa lidí (v budově Staré pošty má sídlo dodnes) a začali uskutečňovat svoje poslání: bylo jím vytvořit z osamělé ruiny tvrze Pasovary vzdálené asi 2 kilometry od Světlíku „ozdravné centrum“, zaměřené nejen na fyzické zdraví jednotlivce, ale i na duchovní zdraví člověka i celého lidstva. V učení komunity, které tlumočil Ing. Lukáš a které bylo velmi blízké tehdejší nauce hnutí Nového věku (New Age), bylo i naléhavé očekávání apokalyptického dějinného zlomu. O životě komunity je několik zmínek v článku v časopise Dingir 3 (3), 2000, od str. 16, obsah letáku, jímž se komunita tehdy prezentovala, je zde.

Stará pošta. Fotografii je možné zvětšit.

Ještě roku 1992 se pan Lukáš při běžném setkání dostal do konfliktu s policisty a byl stíhán za útok na veřejného činitele. Napětí mezi komunitou a obyvateli Světlíku postupně narůstalo. Komunita nabyla přesvěd­čení, že se stala obětí pomluv a že s ní obyvatelé i úřady jednají nespravedlivě. Na to Zdeněk Lukáš a jeho stoupenci reagovali tak, že poukazovali na údajnou mravní i duchovní zaostalost obyvatel, psali jim otevřené dopisy s výčitkami a obvině­ními, vyvěšovali tyto dopisy v oknech a ve velké míře podávali stížnosti a podněty na různé úřady.

První vážnější konflikt nastal v listopadu 1993 v Pasovarech: místní země­dělci začali sklízet úrodu na pozemcích, které pro komunitu pronajala paní Míčko­vá, a Ing. Lukáš se s nimi pustil do slovní potyčky, v níž údajně zazněly i výhrůžky násilím. Obě strany o incidentu informovaly policii – ta se ale věno­vala především podání sta­rosty Světlíku a o měsíc později bylo proti panu Lukášovi zahájeno trestní stíhání. Znalci v oblasti psychiatrie provedli kvůli listopadovému incidentu vyšetření pana Lukáše a na konci února 1994 vypracovali posudek, v němž kromě jiného konstatovali, že “z psychiatrického hlediska je jeho pobyt na svobodě nebezpečný”. Soud v Českém Krumlově pak rozhodl, že obviněný skutečně spáchal trestný čin, ale jeho stíhání zastavil pro nepříčetnost a uložil mu ochrannou ústavní léčbu. Ing. Lukáš ovšem odmítl nastou­pit do psychiatrické léčebny a léčbě se vyhýbal.

Situace se vyhrotila po smrti jedenadvacetiletého Pavla Dvořáka, člena komunity, který byl nalezen 27. října 1994 mrtvý na cestě do Světlíku. Příčinou smrti byla dvojnásobná zlomenina krční páteře. Cizí zavinění nebylo zjištěno. Vzájemné obviňování znepřátele­ných stran dosáhlo v případě smrti pana Dvořáka vrcholu: obyvatelé Světlíku vyčítali komunitě „zdravý“ způsob stra­vování, který měl způsobit, že svalstvo zesláblého a vy­hublého Pavla Dvořáka neudrželo váhu hlavy při běžném pádu na cestě. Komunita byla naopak přesvědčena, že skutečnou příčinou smrti citlivého Pavla byly negativní reakce obyvatel Světlíku, jejich zloba a ne­vědomost. Tímto pře­svědčením se nijak netajila. Tělesnou slabost mladého muže (údajně vážil kolem 35 kilogramů) ovšem ani jedna strana nepopírala. Na Dvořákově pohřbu policie zadržela Zdeňka Lukáše a převezla ho nedobrovolně do psychiatrické léčebny v Dobřanech.

V napjaté situaci také příliš neprospělo, že na přelomu let 1994 a 1995 vysílala televize Nova dramatickou reportáž „Světlík“ v po­řadu „Na vlastní oči“. V ní se jednostranně postavila v konfliktu za obyva­tele obce a po­mocí rozhovoru s panem Lukášem v léčebně ho představila v podstatě jako blázna.

Komunita o kauze nedobrovolné internace Ing. Lukáše v psy­chiatrické léčebně informovala média a její snaha způsobila, že do sporu vstoupilo renomované Hnutí za občanskou svobodu a toleranci (HOST). Uspořádalo demonstrace před pražským soudem a požadovalo nejen propuštění Ing. Lukáše, jejž označilo za „vězně svědomí“, ale i nové („řádné“) vyšetření smrti Pavla Dvořáka. Situaci vyhrotil i Ing. Lukáš tím, že v léčebně držel hladovku. O případ se začala zajímat organi­zace Amnesty International a zahraniční média. Ve své zprávě o roce 1995 se Ing. Zdeňka Lukáše zastal Český helsinský výbor (zpráva je dostupná zde).

Bývalá mateřská školka. Fotografii je možné zvětšit.

Pod tlakem veřejnosti podal v březnu 1995 ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona v proce­su s panem Lukášem. Vrchní soud v Praze všechna rozhodnutí soudů nižších instancí zrušil a nařídil okamžité propuštění Zdeňka Lukáše z léčebny. Léčebna také už o několik dní dříve zpochyb­nila kvalitu znaleckého posudku. Po sedmi měsících, 1. června 1995, byl tedy Ing. Lukáš propuštěn. Spory v obci Světlík v předchozí míře už sice dále nepokračovaly, ale brzy se ukázalo, že zápas s úřady a veřejností komunitu přece jen fatálně poškodil. Postupně ji opouštěli její doposud věrní členové a její úplný konec nastal po rozchodu Ing. Lukáše s paní Jitkou Míčkovou, která byla jeho pra­vou rukou, a pak i soudní spory, které po tomto rozchodu následovaly. Do konce 90. let nezůstaly v pošumavské obci Světlík po komunitě žádné stopy.

V srpnu 2018, po 25 letech od dramatických událostí, působí bývalá mateř­ská školka ve Světlíku pustě a zanedbaně, Stará pošta je obydlena nájemníky a ruina tvrze Pasovary, která byla kdysi prohlášena za „energeticky silné“ místo, je nadále ruinou.

Fotografie ze srpna 2018 autor; na náhledové fotografii je tvrz Pasovary.



Subscribe
Upozornit na
guest
9 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Anonym
Anonym
25. 7. 2021 12:11

V tom žlutém domě u silnici ta sekta funguje neustále!!! Určitě je dobré aby o tom lidi věděli!

Jitka Schlichtsová
Editor
Jitka Schlichtsová
26. 7. 2021 13:38
Reply to  Anonym

Víte to jistě? Když jsem tam byla naposledy, dům vypadal úplně opuštěný. Můžete napsat podrobnosti?

Dorothea Majkusová
Dorothea Majkusová
19. 3. 2020 23:33

REDAKCE UPRAVILA KOMENTÁŘ NA PŘÁNÍ AUTORA 31. 5. 2020: Ve troše zvědavosti po historii mého bydliště jsem se pustila do pátrání a musím říct, že mě článek mírně překvapil. Kam až ty spory sahaly je zvláštní, ale co vím z kusých informací, tak Ing. Z. Lukáš nebyl vskutku zdravý a normálně uvažující člověk, přesto měl v sobě jisté “charisma” kvůli, kterému ho lidé následovali.
P.S. Pasovary se pomalu rekonstruují a jsou veřejně přístupné. Doporučuji si někdy k nim udělat procházku, je to kouzelné místo…

JOHANA TRNKOVÁ
JOHANA TRNKOVÁ
30. 5. 2020 17:54

Ano, Tvoje máti bývala členkou a Ty si v té době nebyla ani na světě, takže Tvůj komentář je úplně zbytečný. O té sektě víš akorát tak, že Náš táta Majkus si vzal Tvoji máti a jak plno lidí říká, tak jí z té sekty vytáhl. Nutno podotknout, že Tvoje máti byla členkou této sekty ve které umřel člověk a ona nic neudělala, takže je i ona zodpovědná za jeho smrt a to teď pracuje v sociálních službách. Tak jen doufám, že nebudou umírat další lidé. Co vím já od našeho táty, tak je v té sektě nutili jíst zdravou výživu a to takovým způsobem, že mladý zdravý kluk byl z ní… Číst vice »

Dorothea Majkusová
Dorothea Majkusová
30. 5. 2020 18:15

Ok. 🙂

JOHANA TRNKOVÁ
JOHANA TRNKOVÁ
30. 5. 2020 18:16

Ano, Tvoje máti bývala členkou a Ty si v té době nebyla ani na světě, takže Tvůj komentář je úplně zbytečný. O té sektě víš akorát tak, že Náš táta Majkus si vzal Tvoji máti a jak plno lidí říká, tak jí z té sekty vytáhl. Nutno podotknout, že Tvoje máti byla členkou této sekty ve které umřel člověk a ona nic neudělala, takže je i ona zodpovědná za jeho smrt a to teď pracuje v sociálních službách. Tak jen doufám, že nebudou umírat další lidé. Je zvláštní jak tady svoji máti obhajuješ, přitom Míčková je její dobrá kamarádka. Míčková s Lukášem tvořili pár. A když mě Tvoje máti s nimi seznamovala,… Číst vice »

Dorothea Majkusová
Dorothea Majkusová
30. 5. 2020 18:35

JOHANA TRNKOVÁ
JOHANA TRNKOVÁ
30. 5. 2020 20:12

No jo, jsem zapomněla napsat, jaká Tvoje máti byla dobrá kamarádka s párem, kteří tvořili Míčková s Lukášem, což je dost podstatné.
A už ten příspěvek nešel změnit.
Jako kdyby si Ty, nikdy na nic nezapomněla, paní DOKONALÁ :-).

JOHANA TRNKOVÁ
JOHANA TRNKOVÁ
31. 5. 2020 21:38

Kdyby měl někdo zájem o Tvůj prvotní komentář, tak jsem si ho schovala.
Protože jsem ho komentovala, aby to nevypadalo blbě, že komentuji něco, co tu není.