V České republice je několik společenství, která praktikují buddhismus v théravádové tradici (představu o nich je možné si udělat zde), tedy té, která snaží udržet nejstarší verzi buddhismu a která chce být nejblíže k původnímu Buddhovu učení. Jedno z těchto společenství, přímo s názvem Théravádový buddhismus (prezentuje se zde), je dokonce registrováno českým státem jako náboženská společnost. Vznik společenství Théravádový buddhismus je spjat s mnichy thajské lesní tradice, ale společenství se velmi brzy s těmito mnichy rozešlo (více o tomto společenství i o rozchodu je zde).
V thajské tradici lesních mnichů (stručně je popsána zde či zde) fungují v Česku dva chrámy. Je snadno možné je navštívit, ale překážkou pro rozhovor bývá jazyk: mniši zajíždějí do Česka obvykle jen nakrátko (na tříměsíční turistická víza) a neumějí česky; anglicky obvykle jen velmi málo. Mniši z obou chrámů o sobě vědí, ale netvoří žádnou organizaci a patrně se stýkají pouze při slavnostních příležitostech.
Starší chrám je součástí kláštera Wat Pha Luang Ta Bua Yanasampanno v Kolodějích nad Lužnicí. Název kláštera odkazuje k thajskému Tygřímu klášteru v provincii Kančanaburi. Český klášter je jeho jakousi pobočkou, sloužící především Thajcům žijícím v Česku, ale i v Rakousku a Německu. Do rozsáhlého sídla, které nechala vystavět hraběnka Terezie Kocová Wratislavová z Dobrše roku 1865 a které bylo vážně poškozeno povodní roku 2002, přišli první thajští mniši roku 2014. Otevření kláštera bylo slavnostní a mniši se zapsali do povědomí obyvatel Kolodějí i Týna nad Vltavou, kam Koloděje administrativně patří. Postupně se ale ukázalo, že jen málo obyvatel je ochotných dávat mnichům almužnu při jejich pravidelných dopoledních obchůzkách s miskou. V prvních letech jejich pobytu byla provizorně upravena pouze jedna místnost; v současné době jsou pro veřejnost otevřeny již tři chrámové a meditační místnosti a místnost pro hosty je před dokončením.
Druhý chrám s názvem Wat Dhammakittiwont je umístěn v rodinném domku v Březiněvsi u Prahy. Je mu vyhrazena jedna místnost s výhledem a se vstupem do zahrady, takže sváteční slavnosti se konají částečně i pod širým nebem. K chrámové místnosti přiléhá větší síň. Chrám byl slavnostně otevřen roku 2016 a téhož roku provedl student Ústavu filosofie a religionistiky Filosofické fakulty UK Milan Kroulík mezi jeho uživateli antropologický výzkum (Kroulíkova diplomová práce je k dispozici zde).
Možná nečekanou součástí thajských chrámů jsou hrdé odkazy na královskou rodinu, v Thajsku ctěnou a snad i milovanou. O obnovu buddhismu a jeho rozvoj se zasloužil především král Ráma III. (1788–1851), ale v předsíni březiněveského chrámu jsou obrazy také Rámy IX. (1927 –2016) a v současnosti vládnoucího Rámy X. (*1952). Král Ráma IX. je vyobrazen nejen v královském oděvu, ale v mnišském rouchu z období, kdy byl roku 1956 dočasně mnichem. V chrámu v Kolodějích je zase vystavena smuteční fotografie královny Sirikit (1932–2025), loni zemřelé manželky Rámy IX. a matky současného krále. Na obou místech jsou sdělení o podpoře chrámů thajskou královskou rodinou a velvyslanectvím Thajska v České republice.
Poznámka: Za laskavou pomoc při návštěvě chrámu v Kolodějích děkuji Vladimíru Hansovi.
Související články:
