Náboženská společnost „Théravádový buddhismus“ registrována

Téměř přesně před rokem (3. 8. 2017) jsme zde informovali o tom, že o registraci českým státem usilují dvě buddhistické náboženské společnosti: Společenství buddhismu v České republice a Théravádový buddhismus. Bylo zajímavé, že každá navazovala na jinou buddhistickou tradici, praktikovanou i v Česku: na mahájánový buddhismus ve vietnamské podobě, resp. na théravádový buddhismus v tradici thajských lesních mnichů. Po roce můžeme na tuto informaci navázat s tím, že první – „vietnamské“ – společenství v registračním procesu neuspělo, zatímco druhé – „thajské“ – ano (viz zde). Dne 26. 6. 2018 byl Théravádový buddhismus podle zákona 3/2002 Sb. registrován Ministerstvem kultury jako 40. církev a náboženská společnost v Česku (registrační dokumenty jsou dostupné v prezentaci zde). Z těchto 40 společností je teprve druhou, která rozvíjí tradici buddhismu (jako první a donedávna jedinou buddhistickou společností je od roku 2007 registrován Buddhismus Diamantové cesty – více viz zde).

Náboženská společnost Théravádový bud­dhis­mus se hlásí k řádu dhama­juttika-ni­kája. Tento řád vznikl roku 1833 díky reformnímu úsilí thajského prince Mongkuta (1804–1868), který byl roku 1851 korunován jako král Rama IV. Mnichy řádu dhamajuttika-ni­kája byli později také zakladatelé takzvané thajské lesní tradice, adžán Sao Kantasíló (1861–1941) a adžán Man Bhúridattó (1870–1949). Na počátku této tradi­ce stála touha těchto mnichů po autentičtějším mnišském životě vedeném způsobem co nejvíce odpovídajícím Buddhovým nárokům. Thajský výraz „adžán“ ve významu „učitel“ je titulem staršího mnicha (théry). Výraz „lesní“ v názvu tradice odkazuje jed­nak na významné momenty le­gendárního Bud­dhova života, jednak na oddělení od většinového thajského buddhismu, spjaté­ho s krá­lovskou rodinou a podezřelého z poklesu mnišské kázně, a konečně i na asketický mniš­ský způsob života vzdálený od civilizace a věrný původnímu mnišskému ideálu.

Tygří chrám v Kolodějích nad Lužnicí. Obrázek je možné zvětšit.

Žákem adžána Mana a významným nositelem lesní tradice v další generaci byl adžán Čá Subható (1918–1992). Jako duchovní učitel a zakladatel klášterů se stal významnou osobností v Thajsku a zvláště po svých návštěvách Evropy a Spojených států získal i řadu příznivců ze západních zemí. Do kláštera Wat Pah Pong, který adžán Čá roku 1954 zalo­žil a jehož byl představeným, přišel roku 1967 Američan Robert Jackman (*1934), patr­ně první západní mnich v této tradici. Pro další mnichy ze Západu, jichž stále přibývalo, založil adžán Čá roku 1975 klášter Wat Pah Nanachat a Robert Jackman se již jako adžán Sumédhó stal jeho představeným. Od roku 1979 začaly vznikat kláštery této tradice i na Západě. Představeným prvního z nich, který tohoto roku vznikl v obci Chithurst ve Velké Británii, se stal právě adžán Sumédhó. Další kláštery byly zřizovány ve Vel­ké Británii (především klášter Amaravati u Londýna – viz Dingir 3/1999, zalo­žený roku 1984 též adžánem Sumédhóem), ale i v Austrálii, Itálii, na Novém Zélandě a ve Švýcarsku. Prostřednictvím misijní činnosti adžána Čáa a adžána Sumédhóa se tak thaj­ský théravádový buddhismus lesní tradice postupně na Západě etabloval.

Tygří chrám v Kolodějích nad Lužnicí. Obrázek je možné zvětšit.

První mniši z thajského kláštera Wat Pa Luangta Bua přišli do Kolodějí nad Lužnicí roku 2014. Ještě téhož roku opravili střechu budovy, poškozené při povodni o rok dří­ve. Brzy po příchodu mniši uspořádali zahradní slavnost v areálu budovy, již pojmeno­vali Tygří klášter. Pro veřejnost též při­pravili festival asij­ské kultury a ku­chyně na kolo­dějském zámku Mitrowitz dne 11. 7. 2014. Na přelomu říj­na a listopadu se konala slav­nost předání mnišského roucha (kathi­na). Slavnost vzbudila zájem nejen obyvatel obce Kolo­děje nad Lužnicí, ale i obyvatel a představitelů města Týn nad Vltavou, k němuž Koloděje administrativně patří. Dne 1. 11. 2014 předal mni­chům kathinu jako dar od krále vel­vyslanec Thajského království v Čes­ku. Mnichy začali na­vštěvovat i buddhističtí poutníci thaj­ského původu ze Švýcarska, Německa či Maďar­ska. Ve svých veřejných aktivitách nadále pokračují.

Zásadním zlomem ve vývoji kláštera byl začátek spolupráce thajských mnichů s českými théravá­dovými buddhisty, hlavně s těmi, kteří již dříve praktikovali buddhismus ve společenství Bódhi v Pardubicích a v klubu Sati v Pardubicích a kteří tvoří současně působící společenství Dóan v Pardubicích (jeho prezentace je zde). Právě tito théravádoví laici (kteří pro svou praxi potřebují přítomnost mnichů), požádali o registraci českým státem.

Vzhledem k tomu, že nově registrovaná náboženská společnost reprezentuje jen tradici thajských lesních klášterů (a v rámci této tradice jen řád dhammajuttika-nikája), je jeho název „Théravádový buddhismus“ příliš široký. Jiným českým théravádovým buddhistům se to nemusí líbit (a také se jim to podle neoficiálních zpráv nelíbí). Na to ale ministerstvo nebere zřetel – překážkou v registračním procesu by se stal pouze název, který by byl příliš podobný názvu už registrovaného subjektu. Žádný takový subjekt ale doposud registrován nebyl.

Fotografie: autor.

Související příspěvek:

Dvě česká buddhistická společenství v procesu registrace českým státem: zde.

 

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments