Téměř přesně před rokem (3. 8. 2017) jsme zde informovali o tom, že o registraci českým státem usilují dvě buddhistické náboženské společnosti: Společenství buddhismu v České republice a Théravádový buddhismus. Bylo zajímavé, že každá navazovala na jinou buddhistickou tradici, praktikovanou i v Česku: na mahájánový buddhismus ve vietnamské podobě, resp. na théravádový buddhismus v tradici thajských lesních mnichů. Po roce můžeme na tuto informaci navázat s tím, že první – „vietnamské“ – společenství v registračním procesu neuspělo, zatímco druhé – „thajské“ – ano (viz zde). Dne 26. 6. 2018 byl Théravádový buddhismus podle zákona 3/2002 Sb. registrován Ministerstvem kultury jako 40. církev a náboženská společnost v Česku (registrační dokumenty jsou dostupné v prezentaci zde). Z těchto 40 společností je teprve druhou, která rozvíjí tradici buddhismu (jako první a donedávna jedinou buddhistickou společností je od roku 2007 registrován Buddhismus Diamantové cesty – více viz zde).
Náboženská společnost Théravádový buddhismus se hlásí k řádu dhamajuttika-nikája. Tento řád vznikl roku 1833 díky reformnímu úsilí thajského prince Mongkuta (1804–1868), který byl roku 1851 korunován jako král Rama IV. Mnichy řádu dhamajuttika-nikája byli později také zakladatelé takzvané thajské lesní tradice, adžán Sao Kantasíló (1861–1941) a adžán Man Bhúridattó (1870–1949). Na počátku této tradice stála touha těchto mnichů po autentičtějším mnišském životě vedeném způsobem co nejvíce odpovídajícím Buddhovým nárokům. Thajský výraz „adžán“ ve významu „učitel“ je titulem staršího mnicha (théry). Výraz „lesní“ v názvu tradice odkazuje jednak na významné momenty legendárního Buddhova života, jednak na oddělení od většinového thajského buddhismu, spjatého s královskou rodinou a podezřelého z poklesu mnišské kázně, a konečně i na asketický mnišský způsob života vzdálený od civilizace a věrný původnímu mnišskému ideálu.
Žákem adžána Mana a významným nositelem lesní tradice v další generaci byl adžán Čá Subható (1918–1992). Jako duchovní učitel a zakladatel klášterů se stal významnou osobností v Thajsku a zvláště po svých návštěvách Evropy a Spojených států získal i řadu příznivců ze západních zemí. Do kláštera Wat Pah Pong, který adžán Čá roku 1954 založil a jehož byl představeným, přišel roku 1967 Američan Robert Jackman (*1934), patrně první západní mnich v této tradici. Pro další mnichy ze Západu, jichž stále přibývalo, založil adžán Čá roku 1975 klášter Wat Pah Nanachat a Robert Jackman se již jako adžán Sumédhó stal jeho představeným. Od roku 1979 začaly vznikat kláštery této tradice i na Západě. Představeným prvního z nich, který tohoto roku vznikl v obci Chithurst ve Velké Británii, se stal právě adžán Sumédhó. Další kláštery byly zřizovány ve Velké Británii (především klášter Amaravati u Londýna – viz Dingir 3/1999, založený roku 1984 též adžánem Sumédhóem), ale i v Austrálii, Itálii, na Novém Zélandě a ve Švýcarsku. Prostřednictvím misijní činnosti adžána Čáa a adžána Sumédhóa se tak thajský théravádový buddhismus lesní tradice postupně na Západě etabloval.
První mniši z thajského kláštera Wat Pa Luangta Bua přišli do Kolodějí nad Lužnicí roku 2014. Ještě téhož roku opravili střechu budovy, poškozené při povodni o rok dříve. Brzy po příchodu mniši uspořádali zahradní slavnost v areálu budovy, již pojmenovali Tygří klášter. Pro veřejnost též připravili festival asijské kultury a kuchyně na kolodějském zámku Mitrowitz dne 11. 7. 2014. Na přelomu října a listopadu se konala slavnost předání mnišského roucha (kathina). Slavnost vzbudila zájem nejen obyvatel obce Koloděje nad Lužnicí, ale i obyvatel a představitelů města Týn nad Vltavou, k němuž Koloděje administrativně patří. Dne 1. 11. 2014 předal mnichům kathinu jako dar od krále velvyslanec Thajského království v Česku. Mnichy začali navštěvovat i buddhističtí poutníci thajského původu ze Švýcarska, Německa či Maďarska. Ve svých veřejných aktivitách nadále pokračují.
Zásadním zlomem ve vývoji kláštera byl začátek spolupráce thajských mnichů s českými théravádovými buddhisty, hlavně s těmi, kteří již dříve praktikovali buddhismus ve společenství Bódhi v Pardubicích a v klubu Sati v Pardubicích a kteří tvoří současně působící společenství Dóan v Pardubicích (jeho prezentace je zde). Právě tito théravádoví laici (kteří pro svou praxi potřebují přítomnost mnichů), požádali o registraci českým státem.
Vzhledem k tomu, že nově registrovaná náboženská společnost reprezentuje jen tradici thajských lesních klášterů (a v rámci této tradice jen řád dhammajuttika-nikája), je jeho název „Théravádový buddhismus“ příliš široký. Jiným českým théravádovým buddhistům se to nemusí líbit (a také se jim to podle neoficiálních zpráv nelíbí). Na to ale ministerstvo nebere zřetel – překážkou v registračním procesu by se stal pouze název, který by byl příliš podobný názvu už registrovaného subjektu. Žádný takový subjekt ale doposud registrován nebyl.
Fotografie: autor.
Související příspěvek:
Dvě česká buddhistická společenství v procesu registrace českým státem: zde.