Nejvyšší správní soud: tělesný trest se vždy dotýká důstojnosti dítěte

Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 4/2026, publikované 30. dubna, je možné nalézt rozsáhlý materiál k problematice, která se okrajově týká i religionistiky. Pod číslem 4736 a pod názvem „Sociálně-právní ochrana dětí: tělesný trest použitý vůči dítěti jako nepřiměřený výchovný prostředek“ se nachází judikatura k § 59 zákona 359/1999 Sb. V prvním odstavci tohoto paragrafu je pod písmenem h) uvedeno, že „fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že použije vůči dítěti nepřiměřený výchovný prostředek nebo omezení…“ Nejvyšší správní soud rozhodl 25. listopadu 2025, že „nepřiměřeným výchovným prostředkem … [jsou] všechny tělesné tresty použité proti dítěti, neboť zasahují do jeho lidské důstojnosti.“ Rozhodnutí soud opřel o rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 3. 10. 2017. Rozsudek českého Nejvyššího správního soudu může zasáhnout i ty nábožensky praktikující občany Česka, kteří se řídí fundamentalistickým výkladem svatých textů a kteří uplatňují konzervativní výchovné postupy.

Spor, který se dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu, začal v Kyjově v květnu 2023. Tamní městský úřad napomenul na základě výše zmíněného § 59 ženu za spáchání přestupku a uložil jí povinnost zaplatit 1 000,- Kč jako náhradu výdajů na projednání. Přestupku se podle úřadu žena dopustila použitím nepřiměřeného výchovného prostředku. Městský úřad tak vyhodnotil skutečnost, že žena trestala nezletilého syna ranami vařečkou na zadek. Proti rozhodnutí místního úřadu se žena odvolala ke Krajskému úřadu; ten však odvolání zamítl. Žena podala na Krajský úřad žalobu ke Krajskému soudu. Krajský soud připustil, že v českém právu nebyl zákaz fyzického trestání nezletilých explicitně zakotven. Ovšem občanský zákoník ve znění, které bylo platné v době spáchání přestupku, uváděl v § 884, odst. 2, že „rodič je oprávněn použít výchovné prostředky pouze v podobě a míře, která se nedotýká lidské důstojnosti dítěte“. Podle výše zmíněného rozsudku Evropského soudu pro lidská práva a podle usnesení českého Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020 je tělesným trestem je do důstojnosti dítěte zasaženo vždy.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z listopadu loňského roku je v souladu s novelou občanského zákoníku, platnou od 1. ledna 2026 (psali jsme o ní například zde). Nové znění občanského zákoníku říká v § 858 jasně, že „rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření…“ Napomenutí Městského soudu v Kyjově bylo tedy v případě ženy, trestající dítě vařečkou, oprávněné jak v předchozí, tak v současné právní situaci.

Více v judikátu o tělesných trestech dítěte jako nepřiměřeném výchovném prostředku.

Náhledový obrázek: podle obsahu článku vytvořil modul DALL.E služby ChatGPT.

Psali jsme v Dingiru:

téma Náboženství a děti, Dingir 13 (4), 2010.

Pavel Hošek, „Trestej syna, dokud je naděje“, Dingir 13 (4), 2010.

Související příspěvky:

Zmoudření fundamentalistických rodičů

Výchova dětí v náboženských společenstvích v kontextu novely občanského zákoníku

Novela občanského zákoníku pravděpodobně způsobí rozpor některých nábožensky motivovaných způsobů výchovy se zákonem

Děti v nových náboženstvích – nová série