Ashot Grigorian, předseda Fóra arménských asociací v Evropě, upozornil redakci Náboženského infoservisu na znepokojivou situaci církve v Arménii a na svůj dopis panelu expertů na svobodu náboženství a víry Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (který je součástí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě). Arménská apoštolská církev vznikla na přelomu 3. a 4. století díky působení biskupa Řehoře Osvětitele. Ten také pokřtil arménského krále Tiridata III. (238–341), pod jehož vládou se Arménie stala první zemí s křesťanstvím jako státním náboženstvím. Současnou hlavou církve (katolikem) je Karekin II. (*1951, též Garegin II). K církvi patří podle odhadů nejméně 90 % arménského obyvatelstva. Arménská církev je v Česku přítomna prostřednictvím státem registrované Církve Svatého Řehoře Osvětitele.
Arménská církev je v současné době oslabena ostrým sporem s Nikolem Pašinjanem (*1975), předsedou arménské vlády. Do tohoto úřadu byl zvolen potřetí roku 2021 poté, co Arménie roku 2020 prohrála s Ázerbajdžánem druhou válku o Náhorní Karabach. Církev Pašinjana kritizovala za činnost během války. Katolikos Karekin II. ho vyzval k rezignaci a navrhl sestavení nové vlády národní jednoty. Nikol Pašinjan se ale v úřadu udržel a od května loňského roku začal stupňovat tlak na církev. Jeho záměrem je pravděpodobně odvolání Karekina II. a omezení nezávislosti církve, garantované ústavou. Podle zpravodajství Forum 18, zaměřeného na ochranu náboženské svobody, naléhají státní úředníci různými způsoby na kněze a biskupy, aby oslabili své vazby na katolika.
Karekin II. tomuto tlaku čelil tím, že zbavil kněžského úřadu biskupa Gevorga Saroyana, který se stal hlasem církevní opozice vůči katolikovi. V občanském procesu si Saroyan vymohl, že do úřadu má být znovu uveden. Nejvyšší církevní rada to ovšem odmítla, a šest biskupů a jeden kněz jsou proto od ledna 2026 vystaveni trestnímu stíhání pro nevykonání soudního příkazu. Bylo jim zabráněno opustit Arménii. K Saroyanovi se připojili další kněží, byli zbaveni úřadu a také oni se tomuto postupu brání soudně. Spory hrozí rozdělením církve.
Od června 2025 je ve vazbě arcibiskup Bagrat Galstanyan, který od května 2024 vedl kampaň za Pašinjanovo odstoupení, a je obviněn z přípravy puče. V říjnu odňal parlament, v němž má Pašinjanova stranu většinu, status média veřejné služby televiznímu kanálu, zřízenému církví, a vysílání bylo na konci roku 2025 ukončeno. Znepokojení nad tímto vývojem vyjádřilo v prosinci 2025 společné prohlášení dvanácti arménských nevládních organizací. Tlak ze strany vlády ale nadále pokračuje: v lednu zrušil ministr obrany kaplanskou službu arménské církve v armádě a napříště podřídil vojenské kaplany armádě.
Náhledová fotografie z roku 2018: návštěva tehdy nedávno zvoleného premiéra Nikoly Pašinjana (vpravo) v ečmiadzinském sídle katolika (vlevo). Foto: úřad premiéra Arménie.
Související články:
