Migrace je velké společenské téma současnosti – a není divu: jak zaznívá v rozhovoru na straně 106, ve světě je v současnosti asi 126 miliónů uprchlíků. Vzhledem ke klimatické změně a možným konfliktům, které zapříčiní, bude počet uprchlíků na planetě spíš stoupat než klesat.
V migračním pohybu hraje náboženství dvojí roli. Někdy se stává hlavní, anebo aspoň velmi důležitou příčinou emigrace. Tak v naší době prchali či prchají například ahmadíjci z Pákistánu, jezídové z Iráku, alevité nebo stoupenci Fetulláha Gülena z Turecka. V jiných případech se s náboženstvím mísí etnicita. Nedobrovolně prchají (pokud mohou) muslimští Ujgurové a buddhističtí Tibeťané z Číny a Čínou okupovaných území, muslimští Rohingové z Myanmaru nebo hinduističtí Tamilové ze Šrí Lanky. Nedobrovolné přesuny obyvatelstva z náboženských důvodů se odehrávají i v současné subsaharské Africe; obvykle odcházejí křesťané, vystavení tlaku muslimů. Naproti tomu dobrovolně migrují kvůli náboženství třeba misionáři; v současné době je jich patrně nejvíce křesťanských z Jižní Koreje. A druhou rolí náboženství při migraci je významná, někdy až zásadní pomoc při integraci imigrantů.
Příkladem nedobrovolné migrace z náboženských důvodů jsou mormoni. Psala o ní Jitka Schlichtsová. V raném mormonismu hrála roli (i když podstatně menší) také dobrovolná emigrace mormonských konvertitů z Velké Británie; spolu s náboženstvím byli motivováni i ekonomicky a měli naději, že v nové vlasti je zachytí „sociální síť“ mormonského společenství. Článek Jitky Schlichtsové ukazuje, jak je uprchlický narativ vetkán do identity mormonů. A to je podobné tomu, jaký význam měla emigrace muslimských Dunganů z Číny do Střední Asie. Napsal o tom Jan Brzobohatý. Joseph Chadwin ve svém článku připomněl, že i jiní čínští emigranti, třeba ti dnešní do Evropy, zachovávají v nových domovech svou náboženskou praxi. Zajímavě se vyvíjí vztah k náboženství u vietnamských imigrantů a jejich potomků, žijících u nás. Svědčí o tom několik výroků, vybraných z výzkumné práce Markéty Fišarové.
Rolí náboženství při integraci imigrantů se zabývají dva články. Studenti Daniel Rosa a Victoria Haikal referují o svém výzkumu křesťanských neziskovek, které – obvykle vedle jiné činnosti – pomáhají uprchlíkům. Je zajímavé, jak přitom „proplouvají“ českým sekulárním světem. O roli kaplanů při zvládání první vlny uprchlíků z Ukrajiny podal zprávu přímý účastník Petr Jan Vinš. Velmi blízko těmto procesům je i rozhovor s dalším odborníkem z praxe – Martinem Rozumkem, ředitelem Organizace pro pomoc uprchlíkům.
