Šamanův příběh. Česká republika, Francie, USA, Velká Británie. 2024. Režie: Beata Baškirova, Michail Baškirov. 1 hodina 14 minut.
V roce 2019 světovým médii prolétla zpráva o sibiřském šamanovi, který se vydal na sedm tisíc kilometrů dlouhou pěší pouť z Jakutska do Moskvy. Cílem jeho cesty bylo vyhnat z Kremlu „Démona“ – prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina.
Tím šamanem je Alexandr Gabyšev (*1968), obyvatel Jakutska (oficiálně Republika Sacha) ve východní části Sibiře. Jeho podivuhodný příběh započal předčasnou smrtí jeho manželky, po které se Gabyšev uchýlil na tři roky do samoty v lesích. Zde prodělal jistý druh duchovního obrácení či psychospirituální krize. Tengri, bůh nebes, mu prý oznámil, že je „šamanem-bojovníkem“ (шаман-воин) a jeho úkolem je dojít pěšky do Kremlu a vykonat tam obřad vymítání Démona (Putina), a nastolit tak v Rusku i na celém světě období míru, svobody a prosperity.
Koprodukční film (s výrazným českým podílem) z roku 2024 pak zachycuje Gabyševovu cestu i následné události, včetně jeho domácího vězení, následného zatčení a umístění do psychiatrického ústavu. První polovina filmu má v podstatě charakter dokumentární road movie. Ukazuje cestu Gabyševa a hrstky jeho příznivců po dlouhých sibiřských dálnicích směrem k Moskvě. Druhá část sleduje období jeho věznění – nejprve domácího, poté psychiatrického. Film končí Ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022, kterou Gabyšev údajně předpověděl.
Gabyšev byl zadržován v psychiatrickém ústavu v Ussurijsku od července 2021. Podle aktuálních informací byl na konci loňského roku přesunut do zdravotnického zařízení s mírnější ostrahou ve svém rodném Jakutsku. Ruská lidskoprávní organizace Memorial, stejně jako Amnesty International, považují Gabyševa za politického vězně. Současný ruský režim tak v případě jakutského „šamana-bojovníka“ navázal na neblahou tradici zneužívání psychiatrie k věznění a mučení politicky nepohodlných osob, hojně rozvíjenou komunistickým režimem v dobách SSSR.
Gabyšev neprošel žádným oficiálním šamanským výcvikem ani zasvěcením. Své poslání „šamana-bojovníka“ vyvozuje výhradně ze zjevení, které se mu dostalo od boha Tengriho při pobytu v lese. Ve filmu můžeme být svědky nelítostné kritiky, které je za to vystaven ze strany „tradičních“ (státem financovaných) šamanů nedaleko města Ulan-Ude v Burjatsku. Gabyšev tvrdí, že vystudoval fakultu historie na Jakutské státní univerzitě, nelze to však prokázat. V životě se pak živil především manuálními profesemi. Lidé kolem Gabyševa tvrdí, že jeho znalosti historie jsou obsáhlé, stejně jako jeho porozumění tradičnímu jakutskému náboženství, ale i pravoslavné teologii.
Poselství „šamana-bojovníka“ je radikální a nekompromisní ve svých požadavcích vůči současné státní moci. Z filmu je jasné, že Gabyšev o své vyvolenosti duchovním světem a výjimečné historické úloze nijak nepochybuje. Stejně tak jeho chápání prezidenta Putina je metafyzické – Putin není člověk, nýbrž Démon z pekel. Je tomu tak, protože tak to Gabyševovi zjevil Tengri. Gabyševova mise je pacifistická – nikomu nemá být nijak ublíženo. Ani Démonovi, kterého stačí toliko vyhnat z Kremlu. Nikdo nesmí být trestán. Všem musí být odpuštěno. Gabyšev nařizuje svým stoupencům, aby ho fyzicky nebránili, až se ho policie pokusí zatknout. Z filmu je zřejmé, že odpuštění a nastavení druhé tváře jsou jedním z ústředních motivů „šamanovy“ nauky.
Lze říci, že Alexandr Gabyšev je svébytný, originální zjev, vyvstávající z aktuální náboženské a politické situace v Republice Sacha a Ruské federaci celkově. Kořeny Gabyševovy spirituality leží jednoznačně v tengrismu a jakutském šamanismu. S oblibou zdraví své stoupence jakutským pokřikem „Uruj ajchal!“[1] Nedrží se však dogmaticky tradice a formuje svou vlastní duchovní vizi i praxi. U Gabyševa nelze přehlédnout silné mileniální rysy – doba temnot se chýlí ke konci a přichází nový věk světla. Tomu ale musí napomoct hrdinské úsilí (možná i sebeobětování) „šamana-bojovníka“ a jeho druhů. Jeden z jeho příznivců otevřeně přirovnává Gabyševa k „Ježíši Kristu, který dnes kráčí po ruské zemi“. Gabyševův milenialismus je ovlivněn i koncepty současné alternativní spirituality, několikrát např. hovoří o „vzestupu vědomí lidstva“ a o novém druhu „vyzařování“, ve kterém dokáží žít pouze lidé dobří a odpouštějící, zatímco zlí a krutí lidé v podmínkách „nové Země“ zahynou.
Jakuti jsou turkické etnikum obývající východní Sibiř, převážně území Republiky Sacha. Významná jakutská diaspora žije v USA, Francii, Kanadě, Austrálii a na Ukrajině. Světová populace Jakutů dnes čítá kolem půl milionu lidí. V jakutském náboženském životě vždy hráli ústřední roli šamani (oyun) a šamanky (udangan). Má silné prvky totemismu. Bylo ovlivněno tengrismem, rozšířeným náboženstvím národů severní Asie, které je založeno na uctívání nebeského boha Tengriho
Sibiřským šamanismem se v českém jazyce zabývá např. kniha Sibiřští šamani a jejich ústní tradice (2001, Argo) Gavrila Vasileviče Xenofontova, nebo kniha Pavlíny Brzákové Dědeček Oge: Umění sibiřského šamana (2004, Eminent).
Film lze shlédnout na dafilm.cz
Náhledová fotografie Alexandra Gabyševa ze zdroje zde.
Poznámka:
[1] „Uruj ajchal!“ bývá překládáno různě. V ruskojazyčném prostředí se lze setkat s překladem ve smyslu „Sláva vlasti!“, v anglických titulcích k filmu bylo překládáno jako „Great Glory!“, Ondřej Pivoda ve své bakalářské práci Oloncho a jakutská mytologie na Ústavu religionistiky FF MU jej překládá jako „Dlouhý věk!“
Psali jsme v Dingiru:
téma Šamanismus, Dingir 11 (4), 2008, plný text čísla zde.
Související články:
