V neděli 17. března 2024 se v prostorách Pražské Unitarie konala premiéra filmu Medicínská cesta. Tvůrci hodinového dokumentárního snímku jsou Jitka Wakanu Mandalam (prezentuje se zde) a její partner Lukáš Vídeňský. Na natáčení se také podílel John Hawken, duchovní učitel původem z Británie (v Dingiru jsme o něm psali zde a v Náboženském infoservisu zde a zde). Osobně byl přítomen na premiéře a účastnil se besedy spolu s autory filmu.
Snímek pojednává o šamanismu, kterému se Mandalam již řadu let věnuje a výuku šamanství v Česku přebírá po Johnu Hawkenovi. V úvodu filmu hovoří spolu s Hawkenem o svých životních zkušenostech a cestách, které je k šamanství přivedly. Sám Hawken říká, že on šamanismus nehledal, ale šamanství si našlo jeho. Jeho praxe se skládá z mnohých směrů a přístupů, v Česku vyučuje tantru a šamanismus. V šamanismu vychází z eklektické tradice, jejíž jméno The Twisted Hair Society (Společnost spletených vlasů) odkazuje vzájemné proplétání různých tradic.
Významnou součástí filmu jsou rozhovory s účastníky kurzů, které Mandalam pořádá. S diváky sdílejí své zkušenosti a prožitky stejně tak jako osobní důvody, které je k praktikování šamanismu přivedly. Nejčastěji se vyskytujícím tématem jsou psychospirituální prožitky, pro které lidé hledají místo ve svém životě. Mnohokrát v průběhu promítaní zaznělo, jak jednotlivci, kteří přicházejí k šamanskému výcviku, hledají především společenství, ve kterém se od ostatních účastníků nemusí obávat odsouzení nebo hodnocení svých prožitků a projevů. Pro tyto emočně bohaté subjektivní zkušenosti nenašli v běžné majoritní společnosti prostor ani pochopení. Emoce jsou v šamanismu velmi významným tématem, spolu se vztahováním se vůči druhým. To v průběhu promítání několik participantů zdůraznilo, když mluvili o tom, že sociálně pečující aspekt šamanství ve svých životech vnímají jako nezbytnou součást. Významně zaznívalo, jak šamanské léčení pomáhá rozvíjet všeobecný soucit.
Neopomenutelný je environmentální přesah šamanského učení, který vyplývá z holistického přístupu k člověku. Nezbytné je propojení s okolním světem, především s přírodou ve všech podobách a s přírodními cykly. Neantropocentrický přístup má v šamanismu naprosto zásadní roli a dalo by se říci, že veškeré šamanské učení se odvíjí od představy člověka propojeného se vším kolem něj.
Absolventi šamanského výcviku na plátně také hovořili o významu, jaký pro ně mají zkušenosti nabyté skrze tělo a prožitek. Mnozí si to, co se naučí, odnášejí do každodenního života v podobě cvičení a meditací. Ve filmu se také mluví o šamanismu jako o spiritualitě, která vyplňuje duševní prázdnotu. Toto přesvědčení koresponduje s aspektem seberozvoje, který je nedílnou součástí šamanské praxe stejně jako práce s niterným prožíváním.
Za zmínku stojí i vizuální stránka filmu. Mluvené slovo je doplněno podmanivými záběry přírodní krajiny z Britských ostrovů, Španělska i Česka. Zobrazení malebné přírody je prolnuto záběry z kurzů, které Mandalam pořádá. Záběry tak divákovi umožňují částečně nahlédnout do prostředí, ve kterém je šamanismus praktikován.
Film u diváků sklidil jednoznačný úspěch. Podle počtu prodaných vstupenek jich bylo v sále přítomno asi 100. Při besedě opakovaně zaznívalo kromě otázek týkajících se především tvorby dokumentu také kladné hodnocení. Druhé promítání Medicínské cesty proběhne v Brně 2. května.
Náhledová fotografie besedy s Jitkou Wakanu Mandalam, Lukášem Vídeňským a Johnem Hawkenem: Stanislav Drda.
Psali jsme v Dingiru:
Rozhovor s Johnem Hawkenem „Tantra pro hledače pravdy“, Dingir 20 (2), 2017, s. 64–65.
Související články:
