Přípravu k zasvěcení dvou stúp, o níž jsme před časem referovali, dovedlo společenství tibetských buddhistů Nala ke zdárnému konci. Ve středu 11. září byla slavnostně zasvěcena (či inaugurována) stúpa Vítězství v areálu retreatového centra Karma Kungha Padkar Ling v Újezdě nad Zbečnem. Inaugurace druhé stúpy se bude konat dnes, v pondělí 16. září v Tuchoměřicích u Prahy. Jak mi sdělila Vlasta Hodanová, jedna z představitelek společenství Nala, nezvyklé termíny – středa a pondělí – byly vybrány na základě buddhistické astrologie jako doba, která je pro takové slavnosti příznivá. Podle brožurky, která byla účastníkům zasvěcení k dispozici, slouží stúpy …
„… jako objekt uctívání, jako meditační objekt a také jako připomínka Buddhova učení. Jsou považovány za zdroj pozitivní energie, která z nich září do prostoru a přináší užitek všem cítícím bytostem. Buddha učil, že uctíváním stúp a jejich obcházením (korami) se shromažďují zásluhy a očišťuje negativní karma. Buddhisté věří, že i pouhý pohled na stúpu nebo pomyšlení na ni přináší užitek a zasévá semínka vysvobození a osvícení.“
Navzdory tomu, že se jednalo o běžný pracovní den, se Centra Bílého lotusu (Padkar Ling) v satelitním městečku nad obcí Zbečno a nad hlubokým údolím Berounky sjela nejméně stovka návštěvníků. Program v centru Padkar Ling byl zahájen Vadžrasatva púdžou, při níž je recitována mantra o stu slabikách. Také sama inaugurace sestávala z recitace tibetských manter, požehnání a symbolických aktů (obětování okvětních plátků, pokropení vodou, mávání vonnými tyčinkami apod.). Poslední recitace v tibetštině v rámci zasvěcení stúpy se mohli účastnit všichni přítomní díky zmíněné brožurce. Spolu s textem v tibetském písmu a jeho transkripcí do latinky v ní byl i český překlad slov, která byla uvedena jako výňatek z obřadu požehnání tsa-tsa podle buddhistického učence Šántarakšity (725–788):
[Stúpy jsou] nádoby, [obsahující] relikvie drahocenných těl Vznešených. [Proto bychom je měli] ctít tak, že obnovujeme starší stúpy, které chátrají, a budujeme nové, které očišťujeme vodou, chválíme je, obřadně je obcházíme, vzdáváme jim úctu a činíme u nich hluboká a upřímná přání. Protože [stúpy] oplývají mocným požehnáním a [dalšími] výjimečnými vlastnostmi, [když] spolu s mecenáši [stúpy], oddanými pomocníky a těmi, kdo prostě sdílí radost [z práce na stúpě], [činíme] obzvláště mocná přání, [ať] díky tomu, že s upřímnou motivací budujeme tuto stúpu, poté, co očistíme negativity a zatemnění v mysli, rychle dosáhneme nepřekonatelného osvícení!
Hlavní postavou celé slavnosti byl Šerab Gjalcchän rinpočhe (*1950), blízký spolupracovník XVII. karmapy Trinlä Thaje Dordžeho (*1983) a patron společenství Nala. Doprovázelo ho několik mnichů, kromě jiných i mnich Kamsung, pocházející z nepálského Káthmándú, jejž jsem poznal už při slavnostech jiného společenství tibetských buddhistů, Buddhismu Diamantové cesty. Byl přítomen také při zasvěcení vůbec první stúpy v Česku roku 2014 v Těnovicích na Rokycansku. Společenství Nala se od společnosti Buddhismus Diamantové cesty oddělilo a duchovní vůdce mají obě skupiny společné.
Oběd se konal v centru Padkar Ling, v mimořádně příjemném prostoru vysoké haly, otevřené soustavou oken jak na severní, tak na jižní stranu. Výběr pokrmů obsahoval i guláš a smažený řízek, protože vegetariánství není v tibetském buddhismu nutné, i když mezi českými konvertity je – podle pozorování – docela časté. Prostorná a světlá hala spojuje dvě budovy centra Padkar Ling. Je z ní velmi pěkný výhled prosklenou severní stěnou na stúpu, na prostor svahu pod ní, který se časem promění v zahradu, na údolí Berounky se zbečenským kostelíkem a na protější zalesněné stráně. Budovy již slouží kromě jiného k přechodnému ubytování mnichů, kteří vyučují tuzemské buddhisty a provádějí obřady, a budou sloužit také k ubytování až několika desítek účastníků vzdělávacích a léčebných pobytových programů. Do gompy, místnosti pro meditaci, obřadné poklony a další formy uctívání, by se mohla vejít nejméně stovka návštěvníků. Po přestávce a obědě byl program ukončen ještě další, odpolední púdžou (obřadem uctívání).
Sedmá stúpa v Česku je tedy slavnostně zasvěcena a až tento článek vyjde, bude zasvěcena i osmá v Tuchoměřicích (přehled českých stúp je v poznámce zde). Mají různé podoby a stavitele a jenom jedno společenství – právě Nala – má v této osmičce dvě stavby.
téma „Tibetský buddhismus“, Dingir 23 (3), 2020, text čísla zde, zvláště o schizmatu karmapů: zde a zde.
téma: Buddhismus v české společnosti, Dingir 15 (1), 2012.
téma Buddhismus Diamantové cesty, Dingir 20 (3), 2017.
téma: Tibet v české společnosti, Dingir 23 (3), 2020.
Související články:
V kládám komentář, který jsme k článku obdrželi prostřednictvím zpráv na Facebooku: „Dobrý den, není to spíše stúpa osvícení? Stúpa vítězství má nad lvím trůnem tři kruhové schody, jako v Liberci. Děkuji. Luboš Plch.“
Ano, máte pravdu, vážený pane Plchu. Čtenářům včetně Vás se omlouvám. Svou chybu jsem v tomto článku opravil (článek se původně jmenoval “Nad údolím Berounky byla zasvěcena stúpa Vítězství”). Chybu způsobila skutečnost, že stúpu Vítězství posvětilo stejné společenství jen o několik dnů dříve v Tuchoměřicích u Prahy. Když už k takovému omylu došlo, bude vhodné připravit pro Náboženský infoservis článek o různých typech stúp.