Waaqeffanna – náboženství Oromů v Africkém rohu

Waaqeffanna je tradiční náboženství východoafrického etnika Oromů žijícího převážně na území tzv. Africkém rohu (Somálsko, Džibutsko, Eritrea a Etiopie). Slovo waaqeffanna je odvozeno od jména Waaq, což je starověké označení Boha stvořitele v kúšitských jazycích.[1]

Věřící tohoto tradičního afrického náboženství se nazývají waaqeffatové. Bohem stvořitelem  je Waaq, jinak nazývaný také Waaq Tokkicha (jediný Bůh).[2] Odhaduje se, že asi 3 % populace Oromů, což je dnes přibližně 1 000 000 lidí, aktivně praktikují toto náboženství. Statistiky se ovšem výrazně různí, vícečetná náboženská identita i synkretizování různých náboženských tradic jsou v Africkém rohu relativně běžné. Většina Oromů se dnes hlásí ke křesťanství (v rozličných denominacích) a islámu (zejména sunnitskému, ovšem nemalá množina muslimů je tzv. bezkonfesních).[3]

Základy oromské nauky

Středobodem nauky náboženství waaqeffanna je přesvědčení, že Waaq je stvořitelem vesmíru, má mnoho projevů a prostředníků známých jako Ayyaanové.[4] Ayyaanové jsou duchové bytostí sloužící jako prostředníci mezi Waaqem a jeho stvořením – tedy také mezi Bohem a lidmi. Ayyaanové při ceremoniálech vstupují do některých lidí, kteří jsou poté na základě tohoto vyvolení titulovaní jako Qallu (muži) a Qallitti (ženy).[5] Věří se, že všem uumům (tvorům) Waaq přiděluje Ayyaanu pro vedení a ochranu. Waaqeffataové žijí podle tzv. safuu, morálních a právních principů, kterými se řídí interakce lidí s Waaqem. Porušení safuu je považováno za hřích.[6]

Bůh Waaq

Waaq (někdy se píše také Waaqa) je nejvyšší Bůh – vševědoucí, dobrotivý, všemohoucí, spravedlivý a milující.[7] Tento nejvyšší Bůh je ovšem v různých regionech nazýván různě. Jeden z výkladů slova Waaq je vzhledem k mnoha projevům Boha ve stvoření „mnohojmenný Bůh“.[8]

Ayyaanové

Ayyaanové jsou považováni za božstva, která jsou prostředníky mezi Waaqem a jeho stvořením. Ayyaanové sami o sobě nejsou schopni tvořit, ale pouze komunikovat. V různých oblastech, kde Oromové žijí, jsou Ayyanům přisuzovány rozličné schopnosti.[9] Zatímco někteří tvrdí, že Ayyannové nemohou jednat sami bez příkazu Waaqa, jinde se věří, že Ayyaanové mohou sami přímo ovlivňovat všechny aspekty lidského života. Waaqeffatové věří, že všechno stvořené má svou vlastní Ayyaanu.[10]

Instituce Qallu

Qallu je důležitou institucí v náboženské a společenské struktuře Oromů. Chrání  kulturu a zejména posvátné tradice Oromů. Qallu pochází z oromského slova qull, které se překládá jako „čistý, svatý, posvátný, bezúhonný“.[11]

Členové Qallu jsou poslové Waaqa, neboť jsou rituálně spojeni s příslušným Ayyaanem. Qallu a Qalliti slouží jako vysoce postavení kněží, strážci zákonů a rituální vůdci. Žijí a vykonávají rituální činnosti (dalalga) v tradiční rituální síni Oromů, která je známá jako galma. Existuje řada mýtů o tom, jak se objevil první Qallu (velekněz). Zatímco někteří věří, že spadl z nebe, jiní tvrdí, že byl nalezen s první černou krávou.[12]

Pouť Abbaa Muudaa

Pojem Abbaa Muudaa se překládá jako „otec masti“. Ve waaqeffanně je Abbaa Muudaa považován za nejvyššího Qaalluu a proroka. Waaqeffatové z celého regionu cestují na náboženskou pouť, aby na jejím konci spatřili Abbaa Muudaa. Waaqeffatové, kteří se vydávají na pouť, jsou vybíráni svými klanovými vůdci a po návratu mohou provádět náboženské rituály. Lidé, kteří se vydají na cestu, musí splňovat nejvyšší morální standardy společnosti. Musí být ženatí, obřezaní a desítky let sloužící ve společnosti gadaa.[13]

Poutníci přinášejí býka a ovci jako dar pro Abbaa Muudaa. Po pomazání dostávají poutníci titul džila, což znamená „svatý“. Džila jsou kvalifikovaní k provádění rituálů a kázání ve svých klanech a vesnicích a slouží jako spojnice mezi Abbaa Muudaem a lidmi.[14]

Maaram

Maaram ve waaqeffaně odkazuje na ženské božstvo. Maaram je tvorem Waaqa a je matkou oceánu. Věří se, že Marram pomáhá neplodným ženám otěhotnět a těhotným ženám porodit bez komplikací. Qallu se modlí k Maaram jednou za dva týdny za plodnost žen a zdraví dětí.[15]

Irreechaa

Irreechaa je obřad díkůvzdání, který se slaví dvakrát ročně, na jaře (Irreecha Birraa) a na podzim (Irreecha Arfaasaa). Jedná se o obřad, při kterém Oromové vzdávají Waaqovi díky a oceňují jeho výtvory a jejich vzájemnou propojenost. Irrecha Birraa, známá také jako Irrecha Melka se obvykle koná u posvátného jezera Harsedi.[16]

Ekeraa

Waaqeffatové věří, že když člověk zemře, znovu se setká se svými milovanými v Iddoo Dhugaa, což v překladu znamená „místo pravdy“. Waaqeffatové ctí duchy zemřelých nazývané ekeraa. Každý rok v prosinci uctí ekeraa chlebem, sýrem, pivem a medem.[17]

Náboženství waaqeffanna nemá žádná posvátná písma. Waaqeffatové věří, že Waaq dal v minulosti Oromům svatou knihu, ale ta byla spolknuta krávou. Protože byl Waaq zklamaný, další knihu již Oromům nedal. Věřící, kteří vyznávají toto náboženství, proto symbolicky hledají ztracenou knihu ve střevech krav. Tam, kde se toto náboženství praktikuje, jsou po obřadech porážky krav povoláváni věštci, aby prozkoumali střeva a hledali v nich smysl a věštili.

Poznámky:

[1]Srov. THOMAS, Douglas – ALANAMU, Temilola. African Religions: Beliefs and Practices through History. Santa Barbara: ABC-Clio, 2018, 284 s.

[2]Srov. ABDULLAHI, Mohamed Diriye. Culture and Customs of Somalia. Westport: Greenwood Publishing Group, 2001, s. 60–66.

[3]Srov. Ethiopia – The World Factbook (cia.gov).

[4]Srov. Indigenous and modern environmental ethics : a study of the indigenous Oromo environmental ethic and modern issues of environment and development | WorldCat.org.

[5]Srov. (PDF) Qaallu Institution: A theme in the ancient rock-paintings of Hararqee—implications for social semiosis and history of Ethiopia (researchgate.net).

[6]Srov. tamtéž.

[7]Srov. ssrr-19-p-3.pdf (ossrea.net).

[8]Srov. KASSAM, Aneesa. Ritual and Classification: a Study of the Booran Oromo Terminal Sacred Grade Rites of Passage. Bulletin of the School of Oriental and African Studies, roč. 62, č. 3 (1999), s. 484–503.

[9]Srov. MAGARRSSA, Gemechu. Knowledge, Identity and the conniving structure: the case of the Oromo in East and Northeast Africa. London: University of London, 1993, s. 90–111.

[10]Srov. tamtéž.

[11]Srov. (PDF) Qaallu Institution: A theme in the ancient rock-paintings of Hararqee—implications for social semiosis and history of Ethiopia (researchgate.net).

[12]Srov. Ritual and classification: a study of the Booran Oromo terminal sacred grade rites of passage1 | Bulletin of the School of Oriental and African Studies | Cambridge Core.

[13]Srov. KASSAM, Aneesa. Ritual and Classification: a Study of the Booran Oromo Terminal Sacred Grade Rites of Passage. Bulletin of the School of Oriental and African Studies, roč. 62, č. 3 (1999), s. 484–503.

[14]Srov. tamtéž.

[15]Srov. Reviving Aspects of Ateetee: An Arsi Oromo Women’s Musical Ritual to Empower Women to Protect Their Human Rights and Participate in Society’s Social and Religious Life (georgefox.edu).

[16]Srov. tamtéž.

[17]Srov. tamtéž.

Fotografie: autor.

Další články Ondřeje Havelky v Náboženském infoservisu viz zde.

Psali jsme v Dingiru:

téma 4/2015: Náboženství v současné Africe

Související příspěvky:

Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments
Jakub Jahl
Jakub Jahl
2. 7. 2024 13:28

Děkuji. Články pana Havelky jsou vždy fantastické. Díky za tyto články – africké spiritualitě se jinak nikdo moc nevěnuje.