Při cestách jižní Afrikou měl autor tohoto článku možnost navštívit historickou kulturní vesnici[1] v srdci Eswatini (bývalém Svazijsku). Inspirován sérií článků v Náboženském infoservisu zabývajících se náboženskými reáliemi na africkém kontinentu, se autor rozhodl zaměřit i na místní religiózní situaci. Jak se zmiňoval v jednom ze svých článků Ondřej Havelka (zde), jednou z obvyklých forem běžného náboženského života v dané oblasti je tradiční jihoafrické léčitelství. A právě ve zmíněné kulturní vesnici v této malé zemi mezi Jihoafrickou republikou a Mosambikem se naskytla příležitost k rozhovoru s místním šamanem,[2] který ochotně souhlasil s nahrávaným rozhovorem a jeho následovným uveřejněním.[3]
Čtenář tohoto textu by měl mít na paměti, že místo pořízení rozhovoru je poměrně častým cílem turismu a že místní obyvatelé tradičním způsobem života dle svých vlastních slov již příliš nežijí.[4] Tradice návštěv šamana s léčitelskými schopnostmi se zde však stále udržuje. Při čtení tohoto krátkého rozhovoru může čtenář vystopovat implicitní vlivy turismu a západního myšlení na šamanskou praxi stejně jako na život samotných vesničanů.
Jak velká je vůbec vaše vesnice, o kolik lidí se staráte?
To záleží na aktuální situaci vesnice. Může to být více než 20, 30 lidí. To záleží především na tom, kolik máme manželek. Každá žena potom může mít i víc než 10 dětí.
Jak velká část lidí ve vesnici žije tímto tradičním způsobem života?
Kultura zůstává stejná, jen naše domovy se změnily.
Přespáváte v těchto tradičních chatrčích, nebo se vracíte do kamenných domů? Pár jsem jich po cestě zahlédl…
Tady, kde se právě nacházíme,[5] tomu říkáme konzultační pokoj. Jinak já osobně chodím přespávat jinam. Když ale chci komunikovat s předky, tak přespávám tady.
Nicméně život zde se musel hodně změnit vlivem turismu. Je to tak?
Ano, turisty zde vídáme již od roku 1985. Mně je 42 let, takže jsem trochu zažil, jak to tu bývalo původně. Chybí mi to.
Když jsme se před chvílí bavili, říkal jste, že předpovídáte budoucnost. Jak tento proces probíhá?
Ano. Když předpovídám budoucnost, tak se nejprve napojím na předky. Pro napojení na předky potřebujeme obětovat 100 randů.[6] Zeptám se jich na budoucnost, ale také na možné nemoci tázajícího.
Takže lidé odtud z vesnice za vámi často chodí?
Ano, chodí za mnou. Když přijdou tak rozhodím kosti. Z pohledu na kosti pochopím, proč jsou tady. Také zjistím, jaký případný zdravotní problém mají a jak ho léčit.
S jakými nemocemi se obvykle musíte vypořádávat?
S různými a jsme schopni vyléčit všechny kromě HIV. Stále jsme nepřišli na správnou chemikálii nebo bylinku, která by tuto nemoc byla schopna vyléčit. Ale máme tu moc nemocnému prodloužit jeho životní čas.
HIV je zde ve Svazijsku velký problém…[7]
Ano, je to bohužel tak.
Jak pohlížíte na nemoci, kde mají svůj zárodek?
Podívám se na kosti. Tam zjistím, jestli je jejich původ v čarodějnictví. Pokud ano, tak mi napoví, jak mám danou nemoc léčit. Někteří lidé se tu čarodějnictví věnují.
Zmiňujete, že se napojujete na předky. Mohl byste mi přiblížit, proč komunikují právě s vámi? Jak si vás vybrali a jak probíhal tento proces?
Nejdřív jsem jako dítě studoval. Ale měl jsem často problémy: bolela mě hlava, bylo mi špatně. Vzali mě k jednomu tradičnímu léčiteli z regionu Lubombo.[8] Ten předpověděl, že nejsem nemocný, ale že musím jít do učení (léčitelství). Poté mi během spánku, skrze sny, předkové označili správnou osobu, ke které jsem měl jít a která mě měla učit.
Jak tato komunikace s předky tedy vypadá?
Mluvíme spolu. Je to podobné, jako když se člověk modlí. Předkové poté odpovídají často skrze sen. V tom snu pochopíte, co máte dělat. Se mnou komunikují moji přímí předkové z této vesnice.
Když se ještě vrátíme k místnímu životu, část vesnice již zde není nejen proto, že se někteří odstěhovali, ale také přirozeně proto, že část vesničanů zemřelo. Jak vlastně ve vaší kultuře pohlížíte na smrt?
Věříme, že se po smrti náš duch spojí přímo s předky. Tito předci za nás budou komunikovat s bohem, protože k němu mají blíž. My nekomunikujeme přímo k bohu, to za nás dělají předci.
Když se bavíme o bohu. Kým pro vás je?
My jsme křesťané. Věříme v Ježíše Krista. Naše kultura je křesťanská. Měli jsme i jiné církve, ale všichni o sobě říkáme, že jsme křesťané.
Mohl byste tedy i mě předpovědět budoucnost?
Ano, jistě. Každý za mnou může přijít. (Rozhodí kosti[9] a dlouze na ně kouká.)
Vaše budoucnost je dobrá. Kosti mi říkají, že byste neměl pracovat, ale měl byste vést vlastní podnik. Tam najdete štěstí. Měl byste také cestovat ze země do země. Budoucnost je pro vás dobrá právě skrze vlastní podnikání.
Předci od vaší matky jsou velmi silní v tom, jak vás vedou. Občas s nimi komunikujete, ale nerozumíte tomu, že jsou to právě oni, kteří vás na vaší cestě vedou. Když se ráno probudíte, někdy vás bolí záda, bývají zatuhlá, jako kdybyste těžce pracoval. Kosti mi říkají, že to je znamení, že jste komunikoval v noci skrze sny se svými předky. Jak jsem říkal, většina předků, se kterými komunikujete, pochází od vaší matky.
Během svého života se oženíte a skrze svou ženu budete mít velmi dobrou budoucnost. Kosti mi říkají, že budete mít tři děti. Budou velmi šikovné ve svých studiích a díky tomu se dostanou k dobrým pracím. Budete spolu mít skvělou komunikaci. Rovněž vaše zdraví je v pořádku a opravdu pro vás vidím jen dobrou budoucnost.
Tak moc děkuji za rozhovor.[10]
Já také a mějte hezký den.
Poznámky:
[1] Tato vesnice se nachází asi 20 kilometrů od hlavního města Mbabane.
[2] Vědomě zde užívám tohoto poněkud vágního pojmenování bez jasných ohraničení s cílem zjednodušené představy pro čtenáře.
[3] Rozhovor byl veden v angličtině.
[4] Například místo přespávání v tradičních chatrčích se ke spánku často odebírají do nedaleké usedlosti s kamennými domy.
[5] Byli jsme v tradiční hliněné chatrči.
[6] To je na přepočet asi 122 korun.
[7] Eswatini je jednou z nejzasaženějších zemí chorobou HIV na africkém kontinentu. Více informací zde.
[8] Region leží na západě Eswatini.
[9] Mezi nimi ale byla i tradiční herní kostka.
[10] Na konci rozhovoru jsem zaplatil 100 randů.
Psali jsme v Dingiru:
téma: Náboženství v současné Africe (plné číslo dostupné zde).
Související příspěvky: