Katedra religionistiky Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy zve čtenáře Náboženského infoservisu k návštěvám cyklu nezávislých přednášek z oblasti religionistiky a souvisejících oborů. Konají se vždy ve od 17 hodin ve Velké aule fakulty (místnost H 109). Vstup je zdarma, není třeba předchozí registrace, záznam není pořizován.
Program přednášek:
Čtvrtek 23. února: Taoistický milenialismus? Aneb jak číst zprávy o Velkém míru v raně středověké Číně (Jakub Otčenášek)
Milenialismus, ač pojem původně křesťanský, je v současné religionistice užíván pro označování rozličných jevů napříč kulturami. Vlivné definice Catherine Wessingerové a Richarda Landese ho představují jako univerzální fenomén, který lze najít všude na světě, mj. i v předmoderní Číně. Právě na čínském raně středověkém materiálu si ukážeme omezení těchto definic, která plynou z jejich ontologických předpokladů. Na raných textech Cesty nebeských mistrů (2.-5. st. n. l.) si ukážeme, jak se jejich představy o tzv. Velkém míru (taiping) vymykají z definice co do pojetí přirozenosti, transcendence, víry a času. Tím se i nám samým otevírají možnosti, jak svět promýšlet jinými způsoby.
Čtvrtek 16. března: Kosmologie básníka Hésioda: Otázka po počátku světa jako iniciační moment řeckého myšlení (Eliška Fulínová)
Z kanonických dějin řecké filosofie je dobře známé, že tzv. presókratovští myslitelé si měli klást otázku po arché neboli počátku či principu všeho, co je. Méně známé je, že jako první položil výslovnou otázku po prapočátku již epický básník Hésiodos (8./7. stol. př. Kr.) – a odpověděly mu na ni Múzy, ve formě božsky inspirovaného básnického výkladu dochovaného pod názvem Theogonie neboli Zrození bohů. V přednášce načrtneme základní obrysy podaného výkladu o vzniku světa, naznačíme základní vývojové a strukturální momenty, které jsou pro ustavení kosmu určující, a ve výsledku snad nahlédneme, díky čemu mohlo hésiodovské podání iniciovat návazný vývoj řeckého myšlení.
Čtvrtek 13. dubna: Současný aztécký tanec (Michelle Leisky)
Aztecký tanec, původně synkretický rituál z oblasti středního Mexika, se v 21. století zařadil mezi nepřehlédnutelné kulturní atributy nejen hlavního města. Přednáška se věnuje současné podobě tanečního rituálu Aztéckého tance v Mexiku tak, jak jej praktikují skupiny hnutí Mexicanidad. Stručně představí jeho historický vývoj a zamýšlí se nad významem Aztéckého tance v životě jeho praktikantů.
Čtvrtek 20. dubna: Čo je duchovné na joge? (Martin Dojčár)
V súčasných interpretáciách jogy nájdeme mnoho rozporov. Tie najmarkantnejšie sa týkajú diskrepancie medzi duchovným a telesným aspektom jogy. V súdobej popkultúre – na Západe i v Indii – sa joga stala synonymom pre telesné cvičenia. Textové tradície jogy a spoločenstvá praktizujúcich s väzbami na staršie dejiny jogy však kladú dôraz na spirituálny rozmer jogy a robia to celkom kategorickým spôsobom. Cieľom prednášky je vysvetliť vztah medzi telesným a duchovným aspektom jogy na základe normatívnej tradície klasickej joga daršany Pataňdžaliho.