Náboženská společnost Svědkové Jehovovi zveřejnila 18. ledna 2023 zprávu, že „vedoucí sbor“, nejvyšší úřad této náboženské organizace, byl rozšířen o dva „bratry“ a nyní sestává z deseti lidí. Ve zprávě se uvádí, že „oba bratři patří k pomazaným křesťanům a mají za sebou dlouhé roky věrné služby Jehovovi. Bratr Fleegle začal s celodobou službou v roce 1989 a v betelu je od roku 1991. Pracoval jako pomocník služebního výboru vedoucího sboru. Bratr Winder začal s celodobou službou v roce 1986 a v betelu je od roku 1990. Pracoval jako pomocník personálního výboru vedoucího sboru.“
Slovem „betel“ je myšleno národní nebo mezinárodní ústředí svědků Jehovových. Slovo pochází z hebrejského místního jména Bét-el, což znamená „Boží dům“. V případě svědků Jehovových je tímto „božím domem“ administrativní centrum, v němž ovšem „bételité“ také žijí a kde jsou jim společně poskytovány všechny služby, takže za svou práci mohou být odměňováni jen apanáží. Na rozdíl od běžných svědků Jehovových, kteří „slouží“ ve svém volném čase, nemají bételité jiné zaměstnání než „celodobou“ službu v bételu. Skutečnost, že Gage Fleegle a Jeffrey Winder jsou „pomazaní“, vyjadřuje, že mají „nebeskou naději“, tedy že v tisícileté říši budou spolu s Kristem vládnout z nebe ostatním svědkům Jehovovým. Ti budou žít v pozemském ráji. Více o tom je zde a zde.
Vedoucí sbor svědků Jehovových, který je v čele organizace s asi osmi a půl miliony členů, se v běžné řeči svědků nazývá „otrok“. Vychází to z Ježíšova podobenství (Evangelium podle Matouše 24:45–51, paralela je v Evangeliu podle Lukáše 12:41–48), které kniha svědků Jehovových Hlubší pochopení Písma převyprávěla zde takto:
Když Ježíš odpovídal na otázku svých učedníků o své budoucí přítomnosti a závěru existujícího systému věcí, použil podobenství, které pojednávalo o ‚věrném a rozvážném otroku‘ a o ‚zlém otroku‘. Pán ustanovil věrného otroka nad domácími sluhy, aby jim zajišťoval pokrm. Jestliže ho jeho pán při svém návratu (zjevně z nějaké cesty) schválí, odmění otroka tím, že ho ustanoví nade vším svým majetkem.
V interpretaci svědků Jehovových je „pokrmem“ myšlena duchovní „strava“, tedy výklad Bible a z něj vycházející teologické, etické či praktické aplikace. Otrokem je pak myšlen vedoucí tohoto společenství: zakladatel Charles Taze Russell (1852–1916), jeho nástupce Joseph Franklin Rutherford (1869–1942), třetí vůdce Nathan Homer Knorr (1905–1977) a po Knorrově smrti „vedoucí sbor“. V 54. lekci interaktivního biblického kurzu „Radujte se ze života navždy!“ je pojem „věrný a rozvážný otrok“ vysvětlen takto (oproti původnímu textu neuvádíme odkazy na biblické pasáže):
Hlavou křesťanského sboru je Ježíš. Dnes je Ježíš v nebi a své následovníky na zemi vede prostřednictvím „věrného a rozvážného otroka“. Vzhledem k tomu, že ho jmenoval sám Ježíš, má tento „otrok“ určitou pravomoc. Pořád je ale Kristovým otrokem, který slouží jeho bratrům. Kdo je tento otrok? A jak se o nás stará?
- Kdo je „věrný a rozvážný otrok“?
Jehova svůj lid vždycky vedl prostřednictvím nějakého muže nebo skupiny mužů. Po Ježíšově smrti tuto úlohu plnili apoštolové a starší v Jeruzalémě. A dnes je to podobné. Malá skupina starších označovaná jako vedoucí sbor svědků Jehovových připravuje duchovní pokrm a řídí kazatelskou činnost. Tato skupina je „ten věrný a rozvážný otrok, kterého [Ježíš] ustanovil“. Všichni členové vedoucího sboru jsou duchem pomazaní křesťané, kteří se těší, že až skončí jejich život na zemi, budou s Kristem vládnout v jeho nebeském království.
- Jaký duchovní pokrm věrný otrok připravuje?
Ježíš řekl, že věrný otrok bude svým spoluvěřícím dávat „pokrm v pravý čas“. Doslovné jídlo nám dává sílu a pomáhá nám zůstat zdraví. Podobné je to s duchovním jídlem neboli s radami z Božího Slova. Dávají nám sílu, abychom zůstali věrní Jehovovi a věnovali se práci, kterou nám Ježíš svěřil. Tento duchovní pokrm dostáváme na našich shromážděních a sjezdech a taky prostřednictvím biblických publikací a videí. Díky tomu můžeme chápat, co si Jehova přeje, a upevňovat své přátelství s ním.
Uvedená slova naznačují praxi, kterou zahájil zakladatel společenství „badatelů Bible“ dnešních svědků Jehovových) Charles Taze Russell už na přelomu 19. a 20. století: prostřednictvím „otroka“ neomylně přicházejí pokyny od samotného Jehovy Boha a nikdo jiný než tento „otrok“ Jehovovy pokyny nedistribuuje. Jednotlivec tedy poznává Jehovu pouze prostřednictvím jeho „věrného a rozvážného otroka“ (nyní „vedoucího sboru“). Předpoklad, že „otrok“ vyřizuje pouze Jehovovy pokyny, je také v pozadí toho, že tiskoviny, které „otrok“ vydává, jsou anonymní. Několik desítek let nebylo ze stejného důvodu známo, kdo tvoří „vedoucí sbor“ ani kolik členů „vedoucí sbor“ má. To se v posledních letech změnilo a tyto údaje se již zveřejňují.
Náhledový obrázek pochází z prezentace Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi zde.
Za spolupráci děkuji Petru Velechovskému.
Psali jsme v Dingiru:
Téma časopisu Dingir 3/2009 „Vývoj společenství svědků Jehovových“, dostupné zde.
Související články:
