Karel Makoň měl „mystické“ i datum narození: 12. 12. 1912. Narodil se v Plzni, vystudoval ekonomii a působil jako středoškolský profesor ve Zlíně a v Plzni. Pro duchovní cestu se rozhodl v 17 letech, ale základní duchovní zážitek měl až na konci studií poté, když byl 17. listopadu 1939 spolu s dalšími studenty zatčen a odvezen do koncentračního tábora Sachsenhausen. Bylo to o tři dny později, 21. listopadu, kdy byl podle svého vyprávění konfrontován s věznitelem, který ho hodlal ubít stejně, jako předtím ubil jiného vězně. Mystický zážitek v této vypjaté situaci ale Karla Makoně proměnil nejen uvnitř, ale i zevně, a tak dozorce prý v důsledku této změny od svého záměru zmateně ustoupil. K tomuto zážitku Makoň velmi často odkazoval, například i těmito slovy:
Dne 21. 11. 1939 jsem nabyl poslání učedníka Páně. Z toho též vyplývalo, že se musela projevit i zázračná svoboda, kterou jsem požíval a která nemohla být porušena žádnými zevními okolnostmi, i těmi nejvíce odporujícími svobodě. Proto jsem byl po zbývajících pět měsíců, co jsem ještě byl v koncentračním táboře, absolutně nedotknutelný strastmi, strachem, hladem, bolestmi, nebezpečím a nevědomostí.
Po válce se roku 1945 oženil a v produktivním věku byl středoškolským profesorem, údajně velmi oblíbeným. Působil nejprve ve Zlíně a od roku 1960 v Plzni. Tam také 24. října 1993 zemřel.
Je autorem mnoha textů, které šířil mezi svými žáky a posluchači. Některé z nich vyšly po roce 1989 knižně: Umění následovat Krista, Odkrytá moudrost starých pravd (obojí 1992), Utrpení a láska (1995), Blahoslavenství, Otčenáš (obojí 1999) a další. Jak je sděleno v jejich přehledu, všechny jsou vyprodány a dotisky nejsou v plánu. Jako ukázka jeho mystického výkladu křesťanských svatých textů může posloužit odstavec z jeho pravděpodobně nejznámější knihy Blahoslavenství (str. 49):
Máme-li si pomoci životem Ježíšovým, musíme si umět vyložit jednotlivé události z jeho života a kolem něho aspoň v hrubých rysech takto: Všechny události, v nichž se líčí Ježíšův život v okruhu nejužší rodiny: Panna Maria (nesmrtelná duše a její odnož, naše individuální lidské vědomí), sv. Josef (osvícený rozum), učedníci (lidské vlastnosti), stáj v Betlémě (lidské tělo), zvířata ve stáji (smyslový život atd.), všechny události pohybující se v tomto nebo převážně v tomto rámci, znamenají náš vnitřní život a různé stupně vnitřního uskutečnění.
Karel Makoň ale nebyl jen křesťanským mystikem; pro své přátele a posluchače překládal díla Aurobindo Ghoše, svámího Vivékánandy, Aldouse Huxleye, Allana Wattse, Raymonda Moodyho a dalších.
Náhled: výřez obrazu Zdeňka Hajného, použitý na obálce Makoňovy knihy Blahoslavenství.
Více o Karlu Makoňovi v internetové prezentaci, která je mu věnována, nebo v bakalářské práci Radmily Müllerové, obhájené na Masarykově univerzitě roku 2019. Literatura: Stanislav Kalibán: Mozaika mystického života Karla Makoně, Praha: Onyx 2002.
Psali jsme v Dingiru:
téma Česká mystika 20. století, Dingir 10 (2), 2007.
Jurik Hájek, Český mystik Karel Makoň, Dingir 10 (4), 2007, str. 142–143.
Související články:
