V pondělí 8. srpna 2022 navštívil Českou republiku svámí paramahamsa Višvánanda (Vishwananda), zakladatel duchovního hnutí Bhakti Márga (v překladu: Cesta lásky a oddanosti), vaišnavský áčárja (učitel) a mistr krijá jógy (jedné ze starších linií jógy), který se roku 1978 narodil do hinduistické rodiny na ostrově Mauricius.* V raném věku prý prožil vnitřní spojení s indickým světcem, legendární postavou i duchovním otcem krijá jógy mahávatárem Babádžím, který ho – podle jeho vlastního svědectví – v meditaci inicioval do nejvyššího řádu a obdařil titulem „svámí“.
Svámí Višvánanda přiletěl do Prahy uskutečnit osobní daršan. Termín „daršan“ překládáme ze sanskrtu jako „božské uzření“ – vidět a být viděn božstvím. Setkat se s Mistrem, který plně realizoval své božství a žije s ním v neustálém spojení, a obdržet od něj daršan, je pro jeho stoupence vzácná a výjimečná událost. Na oficiálních stránkách Bhakti Márgy je možné se dočíst, že když se paramahamsa Višvánanda zadívá člověku do očí, zasypá ho bezpodmínečnou božskou láskou. Často se tvrdí, že čistí prach a nánosy ze zrcadla vaší duše, abyste mohli mnohem více odrážet Boží lásku a světlo.
Přicházím do hlavní místnosti kongresového centra TOP hotelu v Praze, které je zdobeno červeným kobercem s květinovými symboly. Je to stejná místnost, v níž 25. března 2022 vystoupil indický vizionář Sadhguru s projektem „Zachraňme půdu“ („Save the soil“, psali jsme o tom zde). Do nosu mi přivane nespočet orientálních vůní, z nichž nejvíce výrazná je esence růže a santalového dřeva. V místnosti se shlukuje stále více lidí, mnozí mají na čele vaišnavský tilak (zlatý symbol ve tvaru V s červenou čárkou uprostřed), tradiční indické oblečení sárí, dhótí a dřevěné tulsí korálky na krku. Někteří z účastníků působí, že na podobné setkání přišli úplně poprvé, se zájmem a pokorou, a další jsou následovníci či oddaní mnoho let.
Paramahamsa Višvánanda začíná daršan krátkým vyprávěním o sebepřijetí a povaze božství, o jeho neutrálnosti a bezpodmínečném přijímání reality takové, jaká zkrátka je. Samotné PŘIJETÍ je základním kamenem jeho rozpravy o životě. Přitom uvádí různé příklady na příbězích, v jejichž pointě se dostáváme k tomu, že bezpodmínečná láska vzniká právě v důsledku absolutního přijetí reality. S konečným doslovem začíná kapela hrát kírtany (indické mantry) a před paramahamsou a po jeho pravém boku se začíná tvořit fronta čítající v prvním kole bezmála tisíc lidí. Jeden po druhém předstupují před mistra a nechávají si požehnat své osobní talismany, duchovní knihy a obrazy. Každému z nich se mistr na deset či dvacet vteřin hluboce zadívá do očí, čímž projeví esenci bezpodmínečné lásky. Neboť oči jsou studnou lidské duše. Každý účastník údajně dostává něco jiného, dokonale osobního a určeného pouze pro něj podle vhledu mistra.
Své poselství přináší do světské atmosféry českého velkoměsta, kde i přesto spoustu lidí hledá skutečnou radost, lásku a svobodu. Hnutí Bhakti Márga si v tomto kontextu nachází stále více příznivců. Ačkoli se jedná o moderní hinduistické hnutí, které se svým způsobem nepatrně odlišuje od původních indických nauk, spojení s indickou kulturou nachází v uctívání indických božstev prostřednictvím rituálů, odříkávání védských manter, v nacházení úcty ke všem živým bytostem, v oslavování osvíceného mistra i hledání vnitřní svobody.
Átma krijá jóga, jež vyučuje Bhakti Márga, se prakticky zabývá dechovými cvičeními, opakováním slabiky „óm“ a pročišťováním energetických kanálů, které v důsledku vede k nasměrování pozornosti z vnějšího světa do vnitřního centra člověka a odblokování podvědomých vzorců mysli. Tyto techniky jsou podle mnohých učitelů velice rychlou cestou k dosažení stavu osvícení a božské nepodmíněné lásky – bhakti. Cítím, že vyzařuje v celém prostoru kongresového centra i v jeho blízkém okolí, a přináší tak světlo do všedních dní lidského světa.
Náhledová fotografie: Svámí paramahamsa Višvánanda při daršanu v Praze. – Všechny fotografie: autor.
Poznámka:
* Jak se hinduistický svámí narodil na Mauriciu? V roce 1810 se Mauricius stal britskou kolonií. A Britové mezi lety 1834 a 1921 dovezli z jižní Indie půl milionu dělníků, kteří pracovali na plantážích cukrové třtiny. Ačkoli Mauricius leží blíže k Madagaskaru a jižní Africe, polovina obyvatel v dnešní době proto vyznává náboženské tradice hinduismu.
Související článek:
