Praha se 26. března stala jednou ze zastávek na cestě indického jógina a duchovního učitele Sadhgurua, při které propaguje svůj projekt „Zachraňme půdu“. Svou stodenní cestu na motorce zahájil 21. března v Londýně a Česko se stalo jeho třetí zastávkou. Na cestě navštíví 27 zemí a setká se s velvyslanci, podnikateli, vědci, sponzory i veřejností. V Praze se toto setkání konalo v Top hotelu a jeho moderátorka, zpěvačka Olga Lounová, ho nazvala „jednou z nejhistoričtějších událostí“.
Kromě Sadhgurua seděl na pódiu také Karel Janeček, matematik, filantrop a nyní též prezidentský kandidát. Zájem o Sadhgurua je možné vidět v kontextu dalších Janečkových angažmá, která jsou také nesena spiritualitou Nového věku (New Age) či na ní navazující tzv. nenáboženskou spiritualitou. Ilustrativním příkladem byla jeho kampaň Pozitivní evoluce. Přesto se ale zdálo, že slovy Sadhgurua, který měl jasné a definitivní názory na problémy snad ve všech oblastech lidského působení (včetně matematiky), byl Janeček přece jen poněkud zaskočen. Setkání se ale celkově neslo velmi lehce a uvolněně, Sadhguru byl pohotový k vyprávění různých příkladů a historek, vtipný a vždy i trochu překvapivý (například v otázce války na Ukrajině) podobně, jako je ve svých knihách.
V té jediné, která byla zatím přeložena do češtiny, Sadhguru (vlastním jménem Džagadiš Vasudév, *1957) uvádí, že pochází z Maisúru ve státě Karnátaka na jihu Indie. Již v dětství se věnoval józe a jeho guruem se stal Maladihálí svámí (1890–1996).[1] Ve 25 letech (roku 1982) měl na hoře Čamundi vrcholný náboženský zážitek,[2] při němž dospěl k poznání, že vše, co prožíváme, pochází z našeho nitra; základna a zdroj prožívání tedy leží uvnitř.[3] O tom a také o sebetransformaci jako o jediném léku pro jednotlivce i pro planetu, se hovořilo i na přažském setkání. Jedním z mnoha příkladů, kterým Sadhguru vysvětlil svůj důraz na vnitřní prožívání, je nadávka: nadávka nepůsobí sama o sobě a pokud je v jiném jazyku, člověk jí dokonce ani nerozumí. Ale působí tehdy, když pronikne dovnitř.
Knihu Vnitřní inženýrství. Jogínův průvodce k radosti vydalo roku 2018 nakladatelství Noxi. Stylem a množstvím příběhů a ilustrací poněkud připomíná Bhagvána Radžníše – Osho, i když Sadhguruův vtip není tak ostrý jako Oshův. Navíc jsou v ní praktické návody (v oddílech nazvaných „Sádhana“) a rámečky (boxy), které ji činí ještě čtivější. O józe napsal Sadhguru kromě jiného i toto:[4]
„Jóga není tělesné cvičení. Není to sport. Není to technika. Zlidovělé představy o ní ve skutečnosti odpovídají jen její výrazně okleštěné formě, která se v poslední době ve světě rozšířila. Ta je ovšem pouhou parodií na vznešené a hlubokosáhlé umění, jež se kdysi zrodilo na indickém subkontinentu. Umění jógy je, v kostce řečeno, umění žít v dokonalém harmonickém souladu a synchronii s veškerým bytím.“
„Jóga je technologie určená k maximálnímu zdokonalování, aktivaci a tříbení těchto vnitřních energií k jejich využití pro vyšší účely. Vaše schopnosti díky ní znenadání nabydou kvalit, jež byste dříve považovali za nedosažitelné. Život, dosud nahodilý a omezený, je náhle bezmála divotvorný.
Jóga ale není jen nástroj sloužící k zajišťování prosperity těla, mysli a energií, nýbrž má ještě jiné, dalekosáhlejší poslání. Termín jóga znamená doslova „jednota“ či „spojení“. Žít jógu znamená, že všechno, co prožíváte, zakoušíte jako nedílnou jednotu. Toto je vlastní podstata jógy. A také její nejhlubší smysl.“
„Cílem jógy je dovést vás k prožitku, kdy pro vás veškerá „já“ a „ty“ přestanou existovat, kdy pro vás všechno bude jedno veliké „já“ – nebo stejně tak dobře jedno veliké „ty“. Každý proces, jenž vám pomáhá dospět k této jednotě, můžeme nazvat jógou.“
Jógu začal Sadhguru vyučovat brzy po svém zážitku na hoře Čamundi – roku 1983. Součástí jeho náboženského poslání je i společenské angažmá: roku 1992 založil Nadaci Isha, která poskytuje nejenom kursy jógy, ale aktivizuje a organizuje dobrovolníky. Jedním z jeho projektů je „Zachraňme půdu“, kvůli němuž přijel do Prahy.
Všechny fotografie z videa ze Sadhgurovy pražské přednášky.
Poznámky:
[1] Sadhguru, Vnitřní inženýrství. Jogínův průvodce k radosti, Bratislava: Noxi 2018, s. 29 a 143.
[2] Tamtéž, s. 23 a 34.
[3] Tamtéž, s. 38 a 50.
[4] Tamtéž, s. 96, 98 a 99.
Psali jsme v Dingiru:
Ondřej Slačálek a Adam Borzič, Evolucí k New Age, Dingir (2), 2013, s. 42–43.