Ohlas nesnadného vztahu mormonů k lidem černošského původu

Ohlas nesnadného vztahu mormonů k lidem černošského původu

V únoru letošního roku proběhla americkým státem Utah kontroverze, v jejímž středu stála jedna z generálních autorit Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, profesor Univerzity Brighama Younga (BYU), Brad Wilcox.[1] Ten se při debatě se studenty nechal zavést na téma rasismu a zákazu kněžství pro černochy, který platil v mormonské Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů až do roku 1978. Video z debaty se stalo virálním a odstartovalo debatu o tom, jak vlastně mormoni vnímají rasu a své dřívější nauky.

Zároveň byla v dubnu 2022 na Generálním shromáždění zvolena první černošská žena, Tracy Yeulande Browningová, do předsednictva Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.[2] Tento pokrok je v souladu s politikou současného mormonského proroka Russella M. Nelsona, který rapidně zvýšil počet Afroameričanů a dalších národností černošského původu ve vedoucích orgánech církve. Na výroční mormonské konferenci byla také oznámena stavba nových chrámů v africkém Kongu a Libérii, které se tak přidaly k více než 20 dalším již oznámeným nebo již stavěným africkým chrámům. Všechny tyto události proto vyvolávají otázky ohledně historického vztahu mormonismu k lidem černošského původu.

INCIDENT NA BYU

Vedení Mladých mužů, kam byl Wilcox (nejvíc vpravo) jmenován církevní konferenci v dubnu 2022.

Brad Wilcox slouží jako druhý rádce Mladých mužů (tedy chlapců mezi 12–18 lety) a má dlouhou historii jako učitel na státní (mormonské) univerzitě BYU, kde vystudoval starověká písma. V průběhu debaty se ho jeden student zeptal na to, proč mormonská církev tak dlouho neumožňovala černochům kněžství. Pro úplné pochopení celé kontroverze zde uvedu přímou citaci. Wilcox odpověděl: „Možná se ptáme špatně. Možná místo toho, abychom řekli, proč museli černí čekat do roku 1978, možná bychom se měli ptát: „Proč museli bílí a ostatní rasy čekat až do roku 1829? Tisíc, osm set, dvacet devět let čekali. Proč museli pohané čekat až po Židech? A proč všichni v domě Izraele kromě kmene Lévi museli čekat, až…“

Wilcox zde naráží na několik aspektů mormonské víry. Mormonská nauka je těsně spjata s představou svatého kněžství. V této věci se jedná o tzv. vyšší kněžství (Melchisedechovo kněžství). Toto vyšší kněžství umožňuje vykonávat téměř jakékoliv obřady v církvi: oddávat na věčnost, účastnit se tajných obřadů (obdarování) a světit další kněze. Kněžství je podle mormonské víry nutné k exaltaci, tedy k získání božství, o které mormoni svým stylem života usilují.

Posvátné kněžství ale podle mormonů nebylo na zemi vždy. Vrací se v pravidelných dispenzacích skrze boží proroky, mezi které patřil i Joseph Smith (zakladatel Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů) a jeho nástupci. Zmizelo kvůli tzv. velkému odpadlictví, které údajně začalo několik století po Ježíši Kristu. Tehdejší církev prý „odpadla“ od pravé nauky, a ztratila tak pravou kněžskou moci na zemi. Teprve v roce 1829 došlo podle mormonů ke znovuzřízení kněžské moci na zemi skrze Josepha Smithe, mormonského proroka a zakladatele církve.

Současný prorok mormonské církve, Russel M. Nelson, který usiluje o větší zapojení členů z jiných etnik do vedení a chodu Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

JAK TO CELÉ SOUVISÍ S RASOU

Může se zdát, že otázka kněžství nesouvisí přímo s rasovou otázkou. Opak je ale pravdou. Už v Knize Mormonově jsou zlí a zkažení Lamanité potrestáni odebráním kněžství a zčernáním kůže.[3] V Knize Abrahamově zase Joseph Smith uvedl (bylo mu zjeveno), že se černá barva kůže rozšířila skrze Chámovu manželku (snachu proroka Noeho) do Egypta, a odtud do Afriky. Opět je zde zmíněno spojení, že Chám byl proklet a bylo mu odebráno právo kněžství.[4]

Elijah Abel.

Všechny tyto teologické představy ovlivnily Brighama Younga (1801–1877), druhého proroka Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, aby vydal interní zákaz vysvěcovat osoby černošského původu k vyššímu kněžství.[5] Bylo to částečně nečekané, jelikož historické prameny hovoří o tom, že samotný mormonský zakladatel Joseph Smith vysvětil ke kněžství minimálně dvě různé osoby černošského původu, z nichž nejznámější je Elijah Abel.[6] Younga však kromě teologického zdůvodnění ovlivňovaly také šířící se spory v amerických státech ohledně práv černošských otroků a abolicionismu. Brigham Young se vyslovil pro legalizaci a regulaci otroctví, které však nemělo být dědičné. Badatelé se však liší v názoru na to, nakolik jsou tyto politické důvody spojeny s jeho rozhodnutím zakázat svěcení černochů.

Co to v praxi znamenalo? Až do roku 1978, kdy bylo kněžství umožněno „všem mužům, kteří jsou toho hodni“, nemohli černí členové mormonské církve vstoupit do svatých chrámů, kde probíhají tajné obřady, ale také obřady pro zemřelé předky a svatby.[7] Byla jim také odmítnuta možnost získat obdarování, a tím dojít k exaltaci, tedy zbožštění. Někteří představitelé mormonské církve šli dokonce tak daleko, že popisovali nebe jako plné bílých bohů a jejich černého andělského služebnictva.

Podstatné na celém tomto institucionalizovaném rasismu však je to, že neexistují žádné oficiální kanonické texty nebo zjevení, které by danou praxi stvrzovaly. Po více než sto let tedy tato diskriminace černochů fungovala interně a na základě tradice a interních postupů. Až na výjimky také nedocházelo k oficiálním prohlášením, která by kodifikovala náboženský rasismus. Od takových pokusů se vedení církve často veřejně distancovala (jako v případě kontroverzních názorů apoštola Bruce McConkieho[8]).

Wilcox s manželkou při veřejné omluvě za jeho výroky.

S neexplicitním jazykem přišla i teologická změna v roce 1978, kdy mormonský prorok Spencer W. Kimball (1895–1985) vydal zjevení o tom, že kněžství je povoleno všem mužům, kteří jsou toho hodni. Text nikde nespecifikuje, že by předtím existovala praxe nebo nauka o zákazu kněžství pro černochy, a z hlediska mormonského kánonu by to ani nedávalo smysl, jelikož (jak bylo řečeno) žádný předchozí kanonický text nikde nespecifikoval zákaz svěcení černochů v mormonské církvi. Vzhledem k tomu, že se Církev Ježíše Krista tomuto tématu vyhýbá a v církevních učebnicích téma nefiguruje, stává se, že někteří členové ani o existenci dřívějšího zákazu neví. I proto možná výroky profesora Wilcoxe – ač zcela v souladu s mormonskou naukou a chápáním celého procesu – vyvolala takovou vlnu nevolí v současném Utahu a nutnost veřejné omluvy, kterou Wilcox zveřejnil poměrně brzy po incidentu.[9]

Zjevení prezidentu církve Kimballovi o černoších a kněžství bylo oznámeno roku 1978.

AFROAMERIČANÉ V SOUČASNÉ MORMONSKÉ CÍRKVI

Změna v roce 1978 umožnila nejen černým mužům přístup ke kněžství a obřadům, ale také přístup černošských žen a dětí do mormonských chrámů.[10] Spolu s tím se objevila další věc, která hrála v otázce kněžství významnou roli: jen nositelé kněžství mohli být představiteli církve – od prezidenta lokálního sboru až po apoštola v Kvóru dvanácti. Změnou církevní praxe v roce 1978 se začali lidé černošského původu dostávat čím dál výše v patrech církevní hierarchie. V současnosti existují už i mormonští sedmdesátníci z řad Afroameričanů, což znamená, že osoby černošského původu získaly vyšší z tajných obřadů, vyhrazených jen pro generální autority církve (tzv. druhé pomazání). Už tato změna je velkým pokrokem, ačkoliv čas pro černošského apoštola nejspíš ještě nepřišel.

Postup zaznamenaly i ženy, z nichž jedna byla zmíněna na samotném začátku. Není však jediná. Mormonská církev se pomalu stává multietnickou, ačkoliv nejvyšší vedení církve (15 apoštolů) tvoří jen bílí Američané a Evropané.

Mormonská církev však nezískává černošské členy jen z afroamerických komunit – mormonismus se stále více prosazuje v Africe, kde má Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů ostatně dlouhou tradici.[11] Největším znakem tohoto růstu může být počet postavených a oznámených chrámů, které tvoří středobod interního kultického života církve. V současnosti je v Africe pět chrámů – v Nigérii (211 tisíc členů), v Ghaně (96 tisíc členů), Konžské demokratické republice (89 tisíc členů) a dva chrámy v Jihoafrické republice (69 tisíc členů), která je historicky nejstarší mormonskou misií v Africe.[12] Pět dalších chrámů se již staví a 12 dalších již bylo oznámeno a jejich stavba brzy začne. Mezi státy, kde církev uznala stavbu chrámu jako důležitý krok v životě mormonské komunity, patří Mozambik, Madagaskar, Libérie, Keňa a několik dalších.[13]

Plány na rozšiřování mormonismu v Africe s sebou přinášejí i několik těžkostí. Jde o kontinent, kde je obtížné misionářům a vedoucím zajistit bezpečí, nejen kvůli riziku přepadení[14] nebo únosu[15], ale také kvůli náročnému klimatu[16], lokálním nemocem[17], výskytu eboly[18] nebo pandemie nemoci covid-19 a podobně.[19] Jedním z menších důvodů je obzvláště paradoxní, totiž fakt, že Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů od roku 1870 neuznává polygamii, která je však v mnohých afrických oblastech tradiční součástí života.

ZPĚT K BYU

Omluva profesora Wilcoxe nás ubezpečila nejen o tom, že mormonská církev nechce být jakkoliv spojována s rasismem (minulým či současným), ale také o tom, že konformismus vůči americké vládě je pro církev stále důležitým principem. Stejně jako v případě zřeknutí se polygamie i změna ohledně pravidel kněžství v roce 1978 bývá spojováno s nátlakem vlády USA. Mormonská církev má od dob Josepha Smithe 13 článků víry, z nichž ten předposlední hovoří o poslušnosti představitelům vlády a zákonům konkrétního státu. Tato podřízenost vůči americké vládě byla jedním z hlavních faktorů, který ovlivnil mírumilovnou asimilaci mormonského státu Deseret do Spojených států (především v podobě státu Utah), stejně jako kontinuální konformismus v oblastech, které vyvolávají velké problémy v občanských otázkách. Tak tomu bylo ve 2. polovině 19. století s polygamií a podobná situace panovala i v 70. letech 20. století po změně právního a společenského postavení Afroameričanů v americké společnosti.[20] Nebylo by překvapivé, kdyby Wilcoxova omluva byla součástí tohoto přístupu. To samozřejmě jakkoliv nezpochybňuje její upřímnost – jen je třeba zdůraznit, že mormonská církev nechce přitahovat pozornost k tématu, které je de facto součástí její minulosti a se kterým už nechce být spojována. Je to však možná právě důsledek neexplicitních vysvětlení a změn v církvi, které se stále vracejí ve smyčkách a nutí mormonské autority stále znovu a znovu zápasit s teologickou minulostí.[21]

Poznámky:

[1] Stack, Peggy Fletcher, LDS leader Brad Wilcox apologizes for remarks about Black members; BYU ‘deeply concerned’, 2022, Salt Lake Tribune, online: https://www.sltrib.com/religion/2022/02/08/lds-leader-brad-wilcox/.

[2] ​​Stack, Peggy Fletcher, A look at the new top female LDS leaders — including a historic Primary pick, 2022, Salt Lake Tribune, online: https://www.sltrib.com/religion/2022/04/02/look-new-top-female-lds/.

[3] Crowfoot, Monika Brown, The Lamanite Dilemma: Mormonism and Indigeneity., 2021, Dialogue: A Journal of Mormon Thought, vol. 54, no. 2, strana 57–64.

[4] Bingham, Ryan Stuart., Curses and Marks: Racial Dispensations and Dispensations of Race in Joseph Smith’s Bible Revision and the Book of Abraham, 2015, Journal of Mormon History, vol. 41, no. 3, pp. 22–57.

[5] White, O. Kendall White, White, Daryl Jr., Abandoning an Unpopular Policy: An Analysis of the Decision Granting the Mormon Priesthood to Blacks, 1980 Sociology of Religion, Volume 41, Issue 3, Fall 1980, strana 231–245.

[6] Harris, Matthew L. Elijah Abel: The Life and Times of a Black Priesthood Holder, 2015, BYU Studies Quarterly, vol. 54, no. 2, strana 205–208.

[7] Harris, Matthew L., Mormons and Lineage: The Complicated History of Blacks and Patriarchal Blessings, 1830–2018, 2018, Dialogue: A Journal of Mormon Thought, vol. 51, no. 3, pp. 83–130.

[8] Norman, Keith E., The Mark of the Curse: Lingering Racism in Mormon Doctrine?, 1999, Dialogue: A Journal of Mormon Thought, vol. 32, no. 1, strana 119–136.

[9] Jensen, Jon Ryan, Brother Wilcox offers a 2nd apology for ‘insensitive and hurtful’ comments, 2022, The Church news, online: https://www.thechurchnews.com/leaders-and-ministry/2022-02-14/brother-brad-wilcox-offers-second-apology-for-insensitive-hurtful-comments-242934.

[10] Mauss, Armand L., The Fading of the Pharaohs’ Curse: The Decline and Fall of the Priesthood Ban Against Blacks in the Mormon Church, 1981, Dialogue: A Journal of Mormon Thought, vol. 14, no. 3, strana 10–45.

[11] Amy Hoyt, Mormon Studies in Africa, 2001, Mormon Studies Review: 6, strana 46–54.

[12] Clark, Andrew, The Fading Curse of Cain: Mormonism in South Africa, 1994, Dialogue: A Journal of Mormon Thought, vol. 27, no. 4, strana 41–56.

[13] Williams, Lindsey and Lundberg, Haley, The number of temples in Africa is about to quadruple, 2022, LDS Living, online: https://www.ldsliving.com/the-number-of-temples-in-africa-is-about-to-triple-here-are-15-other-temple-facts-and-stats-you-might-not-know/s/94164.

[14] Brandley, Lance, Former LDS Missionary Reacts to South African Attack, 2006, KSL.com, online: https://www.ksl.com/article/342841/former-lds-missionary-reacts-to-south-african-attack.

[15] Ravitz, Jessica, Mormon missionaries released by Nigerian kidnappers, 2007, Salt Lake Tribune, online: https://archive.sltrib.com/article.php?id=5275638&itype=NGPSID.

[16] LDS Living, Missionary passes away after collapsing at South Africa MTC, 2018, LDS Living, online: https://www.ldsliving.com/missionary-passes-away-after-collapsing-at-south-africa-mtc/s/89814.

[17] Swensen, Jason, Full-time missionary serving in DR Congo dies, 2019, Church News, online: https://www.thechurchnews.com/members/2019-10-22/missionary-death-democratic-republic-congol-lds-164945.

[18] Walch, Ted, Ebola outbreak prompts evacuation of LDS missionaries from two African nations, 2014, Deseret News, online: https://www.deseret.com/2014/8/1/20545766/ebola-outbreak-prompts-evacuation-of-lds-missionaries-from-two-african-nations.

[19] Walch, Tad, Young Latter-day Saint missionary dies in Ivory Coast, 2021, Deseret News, online: https://www.deseret.com/faith/2021/12/23/22852401/young-latter-day-saint-missionary-dies-in-ivory-coast.

[20]  Mauss, Armand L., Mormonism’s Worldwide Aspirations and Its Changing Conceptions of Race and Lineage, 2001, Dialogue: A Journal of Mormon Thought, vol. 34, no. 3/4, 2001, strana 103–133.

[21] Joanna Brooks; The Possessive Investment in Rightness: White Supremacy and the Mormon Movement, 2018, Dialogue: A Journal of Mormon Thought, 51 (3), strana 45–82.

Náhledová fotografie: První mormonští misionáři v Libérii po změně v roce 1978 a povolení kněžství lidem černošského původu (kněžství je nutné k vykonávání práce misionáře, lidé černošského původu tedy předtím nemohli sloužit misii – s výjimkou již zmíněných Afroameričanů, vysvěcených Josephem Smithem). 

Psali jsme v Dingiru:

Dingir 3/2001: téma Náboženství mormonů (celé číslo dostupné zde).

Související příspěvky:

Související články:

Před 220 lety poprvé zahřímal „Lev Páně“ Brigham Young

„Když budoucí misionář otevírá obálku, je napnutý“ – Rozhovor s Janem Pohořelickým o mormonské misii v Česku

Těžké odcházení ze stínu hory Buck’s Peak

 



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments