Mexický kostel na Kanárských ostrovech?

Ostrov Fuerteventura je jedním z Kanárských ostrovů. Ty jsou politicky součástí Španělského království a geograficky oblasti zvané Makaronésie. V jihozápadní části ostrova se nachází obec Pájara a v ní nevelký kostel, který na první pohled nepůsobí nijak výjimečně. Z hlediska náboženského i uměleckého je ale mimořádně pozoruhodný.

Kostel nese název Ermita de Nuestra Señora de Regla. Jedná se tedy o kostel náležející bývalé poustevně (ermita) a je zasvěcen Naší Paní (Nuestra Señora) de Regla. Svátek má Nuestra Señora de Regla 7. září. Centrem kultu této Černé Madony je andaluské městečko Chipiona v provincii Cádiz. Zde se nachází původní soška, kterou podle legendy do Andalusie přinesl Cyprián, žák svatého Augustina. Nuestra Señora de Regla je patronkou námořníků, a kromě Andalusie je její uctívání rozšířené také na Kubě, v Dominikánské republice, na Filipínách a na Kanárských ostrovech. Na ostrovech Fuerteventura, Lanzarote i Tenerife se nachází množství kostelů zasvěcených Černé Madoně z Chipiony. Čím je tedy kostel v Pájaře výjimečný?

Jeden ze dvou vstupních portálů kostela je vyzdoben motivy, které silně připomínají umění předkolumbovské Ameriky. Na portálu kostela, jehož základy byly položeny zřejmě někdy před rokem 1687, se to doslova hemží hady, šelmami, rybami s vypláznutými jazyky, okřídlenými slunci a exoticky působícími ornamenty. Na vrcholu portálu, těsně pod křížem, vše korunují tři hlavy s péřovými čelenkami. Jedna z nich, prostřední, má andělská křídla. Někteří vědci (Marco Dorta, Morales Padrón, Trujillo Rodriguez) se opravdu shodují na mexickém původu ornamentů. Argumentují například vazbami mezi Mexikem a Kanárskými ostrovy, především díky obchodu s tabákem. Na tomto postoji ovšem neexistuje jednoznačná shoda; existuje například názor, že průčelí kostela Nuestra Señora de Regla v Pájaře může být dílem někoho z žáků italského mistra Cesare Ripy (asi 1555–1622).

Kulturní přenos mezi různými částmi španělského impéria byl ale nepopiratelným faktem. Předměty a ideje neproudili pouze jedním směrem, ze Starého do Nového světa, ale i směrem opačným. Takto se z nahuatlu, jazyka původních obyvatel Mexika, do španělštiny (a přes ní do dalších evropských jazyků) dostala slova jako „chocolatl“, „avocado“ a další. Přítomnost „aztécky“ laděných ornamentů na katolické sakrální stavbě je ovšem mnohem víc překvapující než přesun plodin a jejich názvů. Symboly hada, slunce nebo jaguára – pokud budeme čtyřnohé šelmy interpretovat jako jaguáry – byly významnými prvky v „pohanské“ mytologii původních obyvatel Mexika. Dalo by se dokonce říci, že patřily k mexickému náboženskému „mainstreamu“ podobně, jako Ježíš a Panna Marie k tomu katolickému.

Jak je tedy možné, že katolické církvi na Fuerteventuře nevadilo ztvárnění „aztéckých“ náboženských symbolů na průčelí kostela? Chápali tyto symboly čistě dekorativně? Nebo do nich dokonce vkládali nějaké implicitní křesťanské výklady? Hadi, ryby, čtyřnohé šelmy i slunce koneckonců figurují v Bibli. (Andělé s péřovou čelenkou už ale nikoli.) Hadi na průčelí kostela v Pájaře koušou vlastní ocas, což připomíná hermetický symbol urobora. Je ve hře i vliv hermetické tradice? Nebo jde o čistě dekorativní prvek?

Portál Neustra Señora de Regla otevírá nepřeberné množství otázek a nabízí jen málo odpovědí, pokud vůbec nějaké. Možná je svědectvím o mimořádném kulturním synkretismu španělské katolické církve koloniální éry. Nebo minimálně té její části, která v 17. století spravovala ostrov Fuerteventura. Možná jde o náhodnou podobnost, jitřící lidskou fantazii. V každém případě se jedná o pozoruhodný památník náboženského umění koloniálního Španělska.

S využitím zdrojů zde, zde a zde.

Náhledová fotografie: Ornamenty na portálu silně připomínají umění předkolumbovského Mexika.

Všechny fotografie: Marie Matásková. Fotografie v textu je možné zvětšit.

Související článek:

Día de los muertos – Být se smrtí kamarád