Devátého září se sešla skupina pozvaných hostí na Indickém velvyslanectví, aby si připomenuli den hindštiny.
Den hindštiny (14. září, „hindi day“, हिन्दी दिवस, „Hindī Diwas“) se slaví na připomínku 14. září 1949, kdy vláda Indie („Government of India“, „Bhārat Sarkār“) přijala hindštinu psanou písmem dévanágarí jako jeden ze dvou oficiálních jazyků Indie. Ve skutečnosti ale situace není ani dnes takto jednoduchá. Kolika jazyky se v Indii skutečně mluví, se v podstatě neví, neboť řada jazyků v himalájských údolích nebyla dodnes zaznamenána. Prezentace Ethnologue uvádí 415 jazyků Indie, některá sčítání lidu více než 1 600. Podle indické ústavy („Constitution of India“) je 22 uznávaných jazyků („scheduled languages of India“), patřících do čtyř hlavních jazykových skupin: indoevropské, drávidské, tibetobarmské a mundské. Jednotlivé státy mají možnost seznam těchto uznávaných jazyků nejrůznějším způsobem upravovat zejména proto, aby se předešlo třenicím mezi lidmi, jejichž mateřštinou (a často jediným jazykem, kterým mluví) je některý „malý“ jazyk a kteří se často musí učit druhý jazyk už kvůli základnímu vzdělání.
Celou oslavu uvedl velvyslanec Hemant H. Kotalwar a poté předal slovo kulturnímu atašé Ashutoshovi Dwivedimu, který také celou akci organizoval. Program zahájila Jana Tomíšková (Filozofická fakulta UK) v hindštině o hindštině. Následoval příspěvek Zdeňka Wagnera, který četl hindsky úryvek ze své chystané knihy, která vyjde u indického vydavatele. Josef Bartošek (Husitská teologická fakulta UK) mluvil na téma „Džinistická tolerance – příklad hodný následování“ a pak se rozproudila neformální zábava spojená s občerstvením. Na něm mě zaujalo, že nebylo čistě vegetariánské. V Indii se sice podle některých statistik hlásí k vegetariánství jen asi 35 % hinduistů, ale v chrámu nebo při oficiálních oslavách se vaří vegetariánsky, neboť i nevegetariáni v Indii uznávají vegetariánské jídlo jako „duchovnější“ pokrm. Většina českých účastníků byli vegetariáni, takže masité pokrmy zbývaly… Další zajímavostí bylo, že většina zúčastněných Indů neměla hindštinu jako svou mateřštinu. I z těchto maličkostí je vidět složitá situace bouřlivě se rozvíjející indické společnosti. Na závěr všichni účastníci dostali tašku knih v hindštině.
Nevím, proč jsem si při tom vzpomněl, že v prvorepublikovém československém parlamentu se mluvilo šesti jazyky.
Náhledová fotografie účastníků oslavy Dne hindštiny: Ashutosh Dwivedi.
Související články:
Indie: Obnova „slavné hinduistické minulosti“ se dotýká i místních jmen