V roce 2019 schválila německá vláda návrh Ústřední rady Židů na obnovení náboženského poradenství pro osoby židovské víry sloužící v ozbrojených silách (psali jsme zde). To bylo zrušeno poté, co se v roce 1933 ujal v Německu moci Adolf Hitler a postupně vyloučil Židy ze všech sfér veřejného života. Po téměř sto letech byla tato náboženská služba obnovena. Ministryně německé obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová v roce 2019 uvedla, že chce dát tímto způsobem najevo, že je židovský náboženský život v Německu naprosto samozřejmý, a to navzdory tomu, že se německé ozbrojené síly v uplynulých letech opakovaně dostaly pod palbu kritiky kvůli podezření, že někteří členové otevřeně sympatizují s krajní pravicí.
V roce 2018 nařídila tehdejší ministryně obrany Ursula von der Leyenová armádě očistit se od veškerých vazeb na válečný Wehrmacht poté, co se dozvěděla, že v jedněch z kasáren byly otevřeně vystaveny ocelové přilby a memorabilia armády nacistické éry. Po sérii skandálů ohledně krajně pravicových sítí v policii a armádě Kramp-Karrenbauerová slíbila, že podnikne rozhodné kroky proti případům radikalismu v bezpečnostních silách. Německá vojenská kontrarozvědka uvedla, že bylo v loňském roce pro podezření z pravicového extremismu vyšetřováno asi 600 vojáků Bundeswehru.
Jako první byl v pondělí 21. června 2021 do funkce slavnostně uveden dvaačtyřicetiletý rabín maďarského původu Zsolt Balla, který žije v Německu od roku 2002. Rabínem se stal v roce 2009. V současnosti působí v synagoze v Lipsku, kde také proběhla jeho instalace do nové funkce.
Jeho úkolem bude zajistit, aby Židé mohli v německé armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a bude jim poskytovat duchovní oporu a poradenství. Kromě toho bude také působit preventivně proti předsudkům a nesnášenlivosti osvětou mezi nežidovskými vojáky, které by měl vzdělávat ve věcech židovských tradic a svátků. Současně chce ale stále sloužit jako vrchní rabín Saska a sloužit ve své domovské synagoze v Lipsku. Postupem času by se k němu měli připojit ve vojenské duchovenské službě další kolegové.
Do letošního roku sloužili v armádě pouze katoličtí a luteránští duchovní. Dalším krokem v zajišťování náboženských potřeb německých vojáků má být v dohledné době také zavedení funkce vojenského imáma. Muslimů slouží aktuálně v Bundeswehru podle odhadů dokonce až tři tisíce, ale rozhovory o vhodných imámech a podmínkách pro tuto duchovenskou službu zatím váznou, protože muslimové nemají v Německu žádnou zastřešující organizaci, která by tato jednání mohla vést.
Podle Religion New Service a The Times of Israel.
Psali jsme v Dingiru:
Dingir 1/2001: Současný judaismus (plný text čísla zde).
Dingir 3/2003: Mezináboženské vztahy (plný text čísla zde).
Související příspěvky:
„Krize dává lidi dohromady“: evangelický kostel nabídl muslimům prostor pro modlitbu