Narozeniny XIV. dalajlamy (6. července) se opět staly příležitostí k uvažování o budoucnosti nyní už 443 let staré instituce dalajlamy. Jedná se totiž o titul, jejž mongolský vládce Altan-chán udělil roku 1578 lamovi Sönamu Gjamcchovi (1543–1588), třetímu představenému školy tibetského buddhismu gelug. Zpětně byl tento titul, který znamená „učitel, [jehož moudrost je veliká jako] oceán“,[1] přisouzen i dvěma předchozím představeným této školy,[2] takže Sönam Gjamccho je znám jako třetí dalajlama. Tibetští buddhisté věří, že dalajlama je vědomým vtělením bódhisattvy[3] Avalókitéšvary, což – kromě jiného – znamená, že všichni dalajlamové jsou považováni za jednu bytost, která se vždy vědomě rozhodne, do jakého dalšího těla se vtělí, a před odchodem z jednoho těla vždy naznačí, v jakém dalším (dětském) těle má být rozpoznána.
Důležitý bod v linii dalajlamů znamená V. dalajlama Ngawang Lozang Gjamccho (1617–1682). Za pomoci Mongolů vojensky potlačil konkurenční školu karma kagjü a stal se vládcem sjednoceného Tibetu. Od té doby byl dalajlama nejen duchovním představeným školy gelug, ale i politickým reprezentantem země. Tento stav trval až do roku 2011, kdy vyvrcholila snaha současného XIV. dalajlamy demokratizovat politické vedení okupovaného Tibetu. Dalajlama se tehdy veřejně vzdal své politické role a nyní je v čele tibetské exilové vlády právník Lozang Sanggjä (*1968).
V témže roce 2011 připomněl ministr zahraničí Čínské lidové republiky, že to bude vláda, kdo ustanoví příštího dalajlamu. Odvolal se přitom na zákon z roku 2007, který umožňuje čínským úřadům řídit procesy rozpoznávání nových inkarnací. Že to s ustanovováním náboženských představitelů podle své vůle myslí čínské úřady vážně, dokázaly už roku 1995. Tehdy zmizel Gendün Čhökji Ňima (*1989), nově rozpoznaný pančhenlama, druhý nejvyšší představitel školy gelug, a za XI. pančhenlamu vyhlásily čínské úřady jiného chlapce (více o tom je zde). Také do vývoje školy kagjü promluvily čínské úřady velmi silně: jimi podporovaní duchovní vybrali druhého karmapu (představeného této školy), a způsobily tak vážné schizma (více o tom je zde).
Současný XIV. dalajlama Tändzin Gjamccho (*1935) se pokouší zabránit obdobné situaci, jež by mohla nastat po jeho odchodu. Ve svém prohlášení z 24. září 2011 uvedl, že ve svých 90 letech (tedy roku 2025) bude s vysokými představiteli tibetského buddhismu a s tibetskou veřejností konzultovat možnost, že instituce dalajlamy zanikne, a žádný XV. dalajlama tedy už nebude rozpoznáván. Z toho samozřejmě vyplývá, že legitimita případného dalajlamy, vybraného čínskými úřady, by byla minimální. Od té doby dalajlama naznačil další možnosti: Mohl by určit svého nástupce, XV. dalajlamu, ještě za svého života a předat své duchovní kvality na již žijícího člověka. A také by příští inkarnace bódhisattvy Avalókitéšvary mohla být hledána mimo Tibet, tedy pravděpodobně v Indii mezi tibetskými exulanty. Dalajlama také zmínil možnost, že by příštím převtělencem mohla být žena. A patrně nejvíce radikální inovací by bylo, že další dalajlama by také mohl být demokraticky zvolen a nikoli rozpoznán v procesu náboženských znamení a náznaků, jejichž interpretace může být jen těžko zcela jednoznačná. Tuto možnost dalajlama podpořil tvrdou kritikou praxe rozpoznávání vědomých inkarnací lamů (více o tom je zde).
Rozhovor o budoucnosti instituce dalajlamy je živý a – vzhledem k věku XIV. dalajlamy – velmi naléhavý. Když se ho v letech 2015 a 2019 dalajlama pokoušel odlehčit zmínkou, že v případě ženského vtělení by se muselo jednat o velmi hezkou ženu, musel se jeho úřad pak omlouvat. V otázce dalšího vtělení je dalajlama v centru zjevně velkého počtu siločar. Nejpozději za čtyři roky by se ale mělo řešení již rychle rýsovat.
Poznámky:
[1] KOLMAŠ, Josef, heslo „dalajlama“, Lexikon východní moudrosti, Olomouc: Votobia & Victoria Publishing 1996, str. 103–104.
[2] Za prvního dalajlamu je tak považován Gendündub (1391–1475), který byl prvním představeným kláštera Ganden, a tím i školy gelug. Do funkce představeného byl uveden samotným Congkhapou (1357–1419), reformátorem buddhismu v Tibetu a zakladatelem kláštera a školy gelug.
[3] Bódhisattva je v mahájánovém buddhismu soucitná bytost, která je připravena vstoupit do nirvány, ale zdržuje se toho, dokud jiné bytosti ještě trpí.
Náhledová fotografie XIV. dalajlamy v indickém Mohali 15. října 2019: Keshav Singh, Hindustan Times / Getty Images.
Psali jsme v Dingiru:
Téma „Tibetský buddhismus“ zde, zvláště o záležitosti pančhenlamů: zde.
článek Karmapa vs. karmapa: zde.
Související články: