Drastická omezení náboženského života na ukrajinském území, ovládaném separatisty

Drastická omezení náboženského života na ukrajinském území, ovládaném separatisty

Nedávno vydaná zpráva norské agentury Forum 18 upozornila na masivní zásahy proti náboženské svobodě v tzv. Luhanské lidové republice. Naposledy jsme o těchto zásazích referovali před dvěma lety (zde) a soustředili jsme se na tehdy aktuální otázku registrace náboženských společností. Baptisté a svědkové Jehovovi odmítli o registraci požádat (povstalecké úřady by žádosti patrně stejně nevyhověly), a bohoslužby těchto církví se tím pádem staly ilegálními akcemi. Baptistům jako „extremistické náboženské organizaci“ pak byla zakázána jejich „destruktivní aktivita“. Už tehdy také trpěla šikanou Pravoslavná církev Ukrajiny. Jak logicky vyplývá z vojenské situace, přízeň úřadů mají jen ti pravoslavní křesťané, kteří jsou v jurisdikci moskevského patriarchátu.

Situace těchto církví se nezlepšila. Forum 18 ovšem minulý týden navíc informovalo o potížích římských katolíků. Těm se sice nakonec podařilo registraci získat (v září loňského roku), ale luhanská farnost je už více než rok bez svého pastýře. Separatisté, kteří za podpory Ruska okupují část východní Ukrajiny, totiž opakovaně odmítají povolit návrat do oblasti římskokatolickému knězi Grzegorzi Rapovi (na náhledové fotografii). Tento polský občan působil v Luhansku od roku 1993. Na začátku března musel území opustit a v důsledku uzavření hranic kvůli pandemii se nemohl vrátit. Hranice jsou od listopadu opět průchodné, ale separatistické úřady knězi nadále odpírají vstup. Místní katolíci v Rapově farnosti Narození Panny Marie tak měli poslední mši v dubnu loňského roku, kdy ji sloužil řeckokatolický kněz. Během pandemie se setkávali s otcem Rapou online na nedělních modlitebních bohoslužbách.

Nové šikaně separatistických úřadů je vystavena i Pravoslavná církev Ukrajiny. Jeden z jejích dvou kostelů v Luhansku byl uzavřen s tím, že církvi stačí jen jeden. A místní kněz Anatoli Nazarenko marně žádá úřady, aby dovolily biskupu Afanasiovi vstup na území, které patří do jeho diecéze, ale které ovládají separatisté.

Všechna protestantská náboženská společenství jsou v ilegalitě. Scházejí se údajně po domácnostech tak dlouho, až je někdo ze sousedů udá. Jejich vedoucí, ale i účastníci jsou pak trestně odpovědni. Doposud byli „jen“ opakovaně pokutováni, ale nejméně jeden z nich se setkal s hrozbou, že bude stíhán kvůli extremismu. Na seznamu extremistických publikací se ocitlo 12 baptistických knih včetně překladu Evangelia podle Jana. Také šest publikací svědků Jehovových včetně BiblePřekladu Nového světa a časopisů Strážná věžProbuďte se! je zakázáno.

Poznámka: V článku byly využity informace ze zprávy Felixe Corleyho DONBAS: Luhansk: “The last Mass was in April 2020” ze 3. června 2021.

Náhledová fotografie kněze Grzegorze Rapy pochází z videa z konference polských biskupů v roce 2014.

Psali jsme v Dingiru:

Karel Spal, Moskevský patriarcha má problém, Dingir 17 (2), 2014, s. 38–41.

Marek Dluhoš, Náboženství po Majdanu, Dingir 17 (4), 2014, s. 112–113.

Související články:

Válka v Donbasu má i náboženský rozměr

Dramatické změny nejen v ukrajinském pravoslaví



Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Ivan Štampach
7. 6. 2021 19:42

Díky za informace o stavu na východě Ukrajiny. Jen si dovolím malé doplnění. Když se napíše “Ukrajinská pravoslavná církev”, tak se míní církev ve vazbě na Moskvu, tak se oficiálně jmenuje. Církev, kterou má autor na mysli, se jmenuje Pravoslavná církev Ukrajiny. Ta je na Moskvě nezávislá a má potíže s úřady “Luhanské lidové republiky”.

Pro vyvážení dodávám, že Ukrajinská pravoslavná církev čili Kyjevský exarchát Ruské pravoslavné církve zase čelí potížím od ukrajinských státních institucí.

Last edited 9 dní před by Ivan Štampach
Ivan Štampach
7. 6. 2021 20:05
Reply to  Ivan Štampach

Kyjevský exarchát, abych byl přesný, je dřívější označení eparchií Ruské pravoslavné církve na Ukrajině.