Jonek: život jednoho hippie

Jonek: život jednoho hippie

Subkultura hnutí mladých lidí, kteří si sami říkali „květinové děti“ nebo hippies, byla velmi náboženská, někteří z ní dokonce cítili, že v ní vzniká nové náboženství,[1] které překonává rozdíly mezi různými tradicemi. Při bližším pohledu je ale jasné, že jednotliví hippies byli nábožensky velmi inovativní a že z jejich středu vyšly hlavně ve Spojených státech desítky různých náboženských společenství. Hippies tak od svého vzniku v 60. letech velmi posílili americký buddhismus, utvořili jádro nových hnutí s indickými kořeny (Hare Krišna, Transcendentální meditace a mnoha dalších), využili esoterickou tradici (což pak přispělo ke vzniku hnutí Nového věku) a také se vraceli ke křesťanským kořenům své kultury. Z těch ovšem čerpali přímočaře, rovnou z Bible, bez teologie a církevní socializace. Vzniklo tak celé „ježíšovské hnutí“, charakterizované zdánlivě rozporně: jednak nevídanými naukovými inovacemi, jednak konzervativním biblickým fundamentalismem.

Jonek. Foto: The Tennessee Daily News.

Jedním z nově obrácených „ježíšovců“ byl Elbert Eugene Spriggs (1937–2021), později zvaný Jonek (Yonek) a pozdější zakladatel sítě křesťanských komunit, známé jako hnutí Dvanáct kmenů. Letos v lednu (11. 1. 2021) zemřel. Samo hnutí nevydalo k jeho úmrtí žádnou veřejnou zprávu ani ve své internetové prezentaci, a o této události je tak možné se dozvědět v podstatě jen v osobním rozhovoru s jeho příslušníky. Je to patrně proto, že Jonekovo hnutí se brání vzniku vůdců a vůdcovství ve svém středu a ani Jonek neměl žádnou formálně přiznanou autoritu (neformální autoritu měl ale podle všeho velkou). Na internetu zareagoval na Jonekovu smrt jen článek z města Chattanooga, kde se Spriggs narodil.

Na Univerzitě Tennessee vystudoval „Gene“ Spriggs psychologii. Sloužil v armádě a pracoval pak jako poradce a také – mimo svůj obor – jako průvodce v cestovní kanceláři. Podobně jako tisíce mladých lidí se k hnutí hippies připojil v Kalifornii. Roku 1970 nově objevil postavu Ježíše a stal se neformálním misionářem: chtěl vést k Ježíšovi mladé lidi, kteří byli znechuceni pokrytectvím svých křesťanských rodičů. Dařilo se mu to velmi dobře, a tak když se s manželkou Marshou vrátil do Chattanoogy, vznikla v jejich domě ve Vine Street komunita ježíšovských hippies, zvaná „Vine Community Church“. Měla údajně 50–60 příslušníků.

Jonek (Yoneq) a jeho manželka Marsha.

Spriggs, jeho stoupenci a místní sbor presbyterní církve se snažili spolu vycházet. Zvládnout hippies a jejich životní styl v kostele ale asi nebylo snadné a noví konvertité zase členy sboru podezírali z nedostatečné oddanosti Ježíšovým myšlenkám. Nakonec se obě skupiny rozešly, Spriggs se chopil i zacházení s křesťanskými svátostmi, a jeho hnutí tak definitivně dostalo nálepku sekty. Místní obyvatelé začali bojkotovat restauraci Yellow Deli, hlavní zdroj obživy komunity a její misijní nástroj. Spriggsovo společenství opustilo Chattanoogu a definitivně se vydalo vlastní cestou. Pro následující roky bylo tím rozhodujícím, proč jeho příslušníci odmítají ostatní křesťany, že „nejsou pospolu“ a „nemají všechny věci společné“ tak, jako to bylo u následovníků Ježíše v prvokřesťanské církvi (podle záznamu ve Skutcích apoštolů 2:44).

Tato další cesta Spriggsova společenství znamenala jednak postupné rozrůstání počtu komunit a jejich pronikání do různých zemí světa, jednak přijímání specifických doktrín a osobitého komunitního životního stylu. Mezi doktrínami je na první pohled patrné svérázné čerpání z dědictví judaismu: projevuje se například i novými hebrejskými jmény. Tak se Spriggsovi říkalo Jonek ve smyslu „výhonek“ či „proutek“. Z židovských dějin podle Bible také pochází poslední sebeoznačení skupiny jako Dvanácti kmenů. Na cestě společenství je ale i množství konfliktů se státními úřady (způsobené často právě oním specifickým životním stylem, a zvláště výchovou dětí), bývalými členy a dalšími odpůrci. Konflikty to byly a jsou často velmi tvrdé, provázené únosy, deprogramováním, soudy či odebíráním dětí. Důsledky těchto konfliktů spatřuje společenství jako pronásledování. Připodobňuje tím samo sebe prvotní ježíšovské, prý ještě nezkažené, a proto pronásledované církvi.

Mlčení kolem Jonekovy smrti může mít ještě jeden důvod. Společenství Dvanáct kmenů ví, že se do veřejnosti dostala informace o tom, že velmi brzy očekává druhý příchod Jašuy (Ježíše), a tím i konec světa takového, jako ho dosud známe. Předpokládalo se, že Jonek se Jašuova příchodu dočká. To se tedy už nestane. Jistě to bude ve společenství vysvětleno tak, že to jeho existenci ani rozvoj nijak neohrozí, ale kritiky a odpůrce ve veřejnosti by to mohlo posílit. Možná i proto není informaci o Jonekově smrti snadné získat, takže o ní zde píšeme až po několika měsících.

Náhledová grafikaprezentace společenství Dvanáct kmenů.

Poznámka:

[1] Taková vyjádření cituje MILLER, Timothy, Hippies and American Values, Knoxville: The Tennessee University Press 1991, p. 17–18.

Psali jsme v Dingiru:

Téma Dingiru 21 (2), 2018: Náboženské komunity: obsah a vybrané texty zde.

Zdeněk Vojtíšek, Pod tlakem úřadů, Dingir 19 (3), 2016.

Zdeněk Vojtíšek, Dvanáct kmenů: ani po roce nic rozhodnuto, Dingir 17 (3), 2014.

Ondřej Vojtíšek, Dvanáct kmenů ve zpravodajství, Dingir 20 (2), 2017.

Anna Pokorná, Teologie hnutí Dvanáct kmenů, Dingir 21 (2), 2018, upoutávka zde.

Související články:

Evropský soud odmítl stížnost rodičů ze společenství Dvanáct kmenů

Dvě komunity hnutí Dvanáct kmenů vyšetřovány v Austrálii

Komunita Dvanáct kmenů uspořádala dožínkovou slavnost



Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Ivan Štampach
2. 6. 2021 11:35

Překvapilo mě, když jsem se dověděl o kořenech Dvanácti kmenů v hnutí hippies. Zdálo by se, že konzervativní a autoritativní náboženská organizace je od důrazu hippies na svobodu daleko. Ale potvrdilo mi to jinou informací, že stejný je původ části charedim, ultraortodoxních Židů koncentrovaných dnes hlavně kolem jeruzalémské čtvrti Mea Šarim.

Jitka Schlichtsová
Editor
Jitka Schlichtsová
2. 6. 2021 16:49
Reply to  Ivan Štampach

V Dingiru 3/2005 (s.83-85) zmiňoval Petr Vinš také souvislost s rastafariánstvím: https://dingir.cz/archiv/Dingir305.pdf