Američané opouštějí kostelní lavice

Téměř „v přímém přenosu“ můžeme sledovat jednu z nejdramatičtějších změn na poli současné religiozity ve světě: společnost Spojených států amerických je stále více sekulární a tento vývoj jde překvapivě rychle. Aktuální výzkumy se soustředí na příčiny tohoto rychlého vývoje. Američtí politologové David E. Campbell, Geoffrey C. Layman a John C. Green tvrdí, že to je z velké části politické chování křesťanských politiků, co vyhání jiné křesťany s odlišnými politickými názory z kostelních lavic. Jinými slovy: „nones“ (tedy lidé, kteří deklarují své náboženství slovem „žádné“) jsou z velké části „alergičtí“ na spojování náboženství a politiky. Zatímco ještě na začátku 90. let byli „nones“ výjimkou a jejich počet ve společnosti dosahoval asi 5 %, v současnosti se podle různých průzkumů vyšplhal na 25 %. Před 30 lety byl bez náboženské příslušnosti jeden člověk ze dvaceti, nyní je to každý čtvrtý.

Počet „nones“ do 90. let nerostl, ale od té doby je růst strmý (prostřední fialová křivka s hvězdičkami). Graf je možné zvětšit. Zdroj: Religion News Service.

I s minimální znalostí současné americké společnosti je pochopitelné, že proti náboženské rétorice v politické sféře „hlasují“ odchodem z kostelů především demokraté. Republikáni obvykle fandí „náboženské pravici“ (politickému aktivismu konzervativních evangelikálů) a se směsí politické a politické rétoriky svých oblíbených politiků nemají problém. Pro voliče Demokratické strany je naopak těžké se jednoznačně identifikovat s křesťanstvím, když je křesťanství spojováno odmítavým postojem k sexuálním menšinám, k hrozbám vyplývajících ze změn klimatu nebo k imigrantům. „Být křesťanem“ totiž v běžném společenském styku čím dál tím více znamená „zastávat hodnoty republikánských politiků“. Tato situace je velkou výzvou i pro amerického prezidenta Joea Bidena: ve volebním boji nejenom deklaroval svou katolickou víru, ale nezřídka svou příslušnost ke křesťanství zdůrazňoval. Sekulární křídlo v jeho straně ale výrazně posiluje a rozdílný postoj k náboženství by mohl Demokratickou stranu rozštěpit nebo aspoň Bidenovo postavení ve straně ohrozit.

Jak jsme už v Náboženském infoservisu psali, počet „nones“ stoupá nejvíce na úkor protestantů. Mezi nimi také roste počet těch, kteří se hlásí k „nedenominačnímu křesťanství“. Jsou tedy nadále religiózní, ale neidentifikují se s žádnou náboženskou institucí. Analogicky by to bylo možné říct o „nones“. Postupující sekularita, zmíněná v první větě tohoto článku, neznamená „ztrátu víry“, ale nechuť spojovat individuální a privátní náboženská přesvědčení a konání s jakýmkoli náboženstvím.

Podle článku v Religion News Service.

Náhledová fotografie: Wikimedia commons.

Psali jsme v Dingiru:

Zdeněk Vojtíšek, Cesta na sedm vrchů, Dingir 24 (1), 2021, str. 7.

téma AtheismusDingir 12 (2), 2009, obsah: zde, plný text: zde.

Zdeněk R. Nešpor, Etablované církve v české společnostiDingir 20 (4), 2017, s. 120–122: zde.

Související články:

Jaká je víra nevěřících?

Casanova v Česku

Růst nedenominačního křesťanství v USA

Klesá v USA počet evanjelikálov?

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments