Na výsledky sčítání lidu v České republice, které probíhá od 27. 3. do 11. 5., netrpělivě čekají nejen statistici a sociologové, ale v neposlední řadě také religionisté. Kolonka, která bude posledně jmenované badatele nejvíce zajímat, se pochopitelně týká náboženství. Výsledky sčítání nebude však přitahovat pouze hlavní religionistický proud bádání, ale i menší odvětví této vědy, jež se doposud zabývalo méně viditelnými problémy. Jedním z těchto méně reflektovaných diskurzů, na který může být po sčítání kladen větší důraz, je otázka sportu (v našem případě zejména fotbalu) a náboženství.
Toto téma, ač v Česku téměř neznámé, si již ve světové religionistice našlo určitý prostor. Jen si připomeňme hlavní termíny, které jsou společně s touto problematikou tradičně spojovány. Jde zejména o pojetí lidového, náhradního, populárního či individuálního náboženství. Zastánci těchto termínů se museli vypořádat s kritikou kupříkladu vlivného sociologa Stevena Bruce, jenž je zastáncem sekularizační teze. Ten za nárůstem popularity (nejen) sportu vidí především důkaz platnosti jeho paradigmatu.[1] Jiní autoři, jako Michael Novak, Joseph Price či Eric Bain-Selbo však za sportem shledávají něco více než jen pouhé kulturní odvětví, které by mělo sloužit k pobavení lidí. Charles Prebish dokonce tvrdí, že „je rozumné považovat sport za nejnovější a nejrychleji se šířící náboženství“.[2] Christian Bromberger a další podobně smýšlející autoři si zase všímají blízkosti sportu, konkrétně fotbalu a náboženského rituálu.[3]
Ať už jsme příznivci jednoho, či druhého pojetí, tak je zřejmé, že výsledky sčítání lidu mohou napovědět, jakým směrem se debaty na toto téma v Česku mohou nadále ubírat. Pozornost religionistů by také jistě měla zaujmout oficiální facebooková a twitterová stránka Odboru Přátel, nejstarší fanouškovské organizace u nás.[4] Tato skupina, která podporuje fotbalový klub Slavii Praha, na těchto komunikačních kanálech vyzvala, aby se příznivci „sešívaných“ při blížícím se sčítání lidu označili jako členové náboženství „slávista“. Tyto výzvy podporují přirovnáním jejich stadionu Eden ke chrámu nebo označením bývalých hráčů Antonína Puče, Františka Pláničky a Josefa Bicana za svatou trojici. Česká religionistika by však měla, i s vědomím možných recesistických odpovědí, brát výsledky sčítání lidu v kolonce „náboženství“ skutečně vážně.
Poznámky:
[1] BRUCE, Steve. Secularization: In Defence of an Unfashionable Theory. Oxford: Oxford University Press, 2011. Str. 80–81.
[2] PREBISH, Charles S. Heavenly Father, Divine Goalie: Sport and Religion. The Antioch Review. 1984, 42 (3), 306–318. Str. 318.
[3] BROMBERGER, Christian. Football as world-view and as ritual. French Cultural Studies. 1995, 3 (18), 293–311.
[4] https:// twitter.com/odborpratel, https://www.facebook.com/odborpratel.
Související příspěvek: