Papežovo přelomové vyjádření k homosexuálnímu partnerství

Papežovo přelomové vyjádření k homosexuálnímu partnerství

Homosexuálové mají právo žít v rodině. Jsou to děti boží a mají na rodinu právo… To, co je nutné udělat, je vytvořit zákon o registrovaných partnerstvích, aby tímto způsobem měli právní ochranu, toto vyjádření papeže Františka z životopisného filmu o něm promítaného poprvé 21. října 2020 v Římě bleskově obletělo svět.

Některá témata a mezi nimi i morální oprávněnost životního partnerství dvou mužů nebo dvou žen štěpí současné křesťanstvo. Například společenství čtyřiceti čtyř anglikánských církví ze všech kontinentů hrozil rozpad, když církve v Anglii, Walesu, Skotsku, Irsku,  USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu zaujaly otevřený postoj a církve tohoto typu zejména v Africe něco takového ostře odmítly. Podobné rozepře probíhají i v jiných denominacích.

V římskokatolické církvi se vyskytli teologové, kteří doporučovali vstřícnější přístup, ale byli umravňováni na lokální nebo celocírkevní úrovni. Vysokou míru závaznosti má Katechismus katolické církve. V něm čteme, že sice lidé s takovými sklony mají být přijímáni s úctou, soucitem a jemnocitem a že třeba se vyhnout jakémukoliv náznaku nespravedlivé diskriminace, avšak také, že homosexuální vztahy prý Písmo představuje jako velkou mravní spoušť, homosexuální úkony jsou vnitřně nezřízené a v žádném případě nemohou být schvalovány (Katechismus, čl. 2357-2359).

Katechismus zavazuje i papeže. Má však pravomoc text katechismu změnit. Papež František poté, co se k tomu několikrát vyslovil neformálně, dřívější závazné učení, že trest smrti je v některých případech přípustný, oficiálně změnil tak, že tento trest je nepřípustný (čl. 2267). Činí to s odvoláním na současnou reflexi, což je nové a překvapivé odůvodnění. Podle rozhodujícího mínění učení lze různě interpretovat, ale jeho podstata je neměnná. Proto čelil za změnu v katechismu kritice.

Současným veřejným vyjádřením se papež rovněž ocitá na hraně nesouhlasu s katechismem. Vyslovil se již několikrát. Hned v prvním roce svého působení na dotaz novinářů v letadle při návratu z Brazílie řekl slavnou větu: Pokud je někdo gay a hledá Boha a dobrou vůli, kdo jsem já, abych ho soudil? Je těžko odhadnout, dá-li čekat změna oficiálního učení. Je-li to psychologická příprava nového postoje.

Pokus o příznivější oficiální vyjádření se již jednou odehrál, když se na biskupském synodu věnovaném rodině (v létech 2014 a 2015) projednávalo vstřícné vyjádření, jehož smysl vyslovil ostřihomsko-budapešťský arcibiskup, kardinál Péter Erdö větou: Homosexuálové mají dary a kvality, které můžou nabídnout křesťanskému společenství. V závěrečném hlasování získal takový postoj většinu, těsně však nikoli předepsanou kvalifikovanou většinu. Papež to respektoval a ve svém dokumentu shrnujícím synodu se tomu vyhnul.

Adoptovaným božím dítětem je v katolickém pojetí ten, jehož hříchy byly odpuštěny (prostřednictvím křtu nebo svátosti smíření), byl obdařen milostí posvěcující a směřuje k věčné blaženosti. Novým těžkým (smrtelným) hříchem člověk tento svůj stav ruší. Směřuje k zavržení a podmínkou návratu do stavu milosti je pokání zahrnující rozhodnutí hříchu se vyvarovat. Říká-li nyní František, že lidé v homosexuálním partnerství jsou boží děti, říká tím jinými slovy, že samo jejich partnerské soužití jako takové není těžce hříšné.

Papež mluví o partnerských vztazích mužů nebo žen jako o rodinách. Předpokládá tedy, že jejich svazek je morálně přípustný, legitimní. Předkládá to docela kategoricky. Ve filmu pokládal za potřebné říct, že si za tím stojí.

Vyjádření v biografickém filmu je jistě něco jiného než encyklika, změna textu katechismu nebo dokonce neomylné vyhlášení dogmatu. Přesto však vzhledem k velmi silné pozici římského biskupa v této církvi by páry žijící v takovém partnerství neměly být už napříště vylučovány ze svátostného života církve, dokud se partnerství nezřeknou a nežijí nadále v nedobrovolném celibátu.

Papež prosazuje, řekněme, humánnější přístup, musí však také dbát na jednotu církve. I toto vyjádření bezpochyby vyvolá ostrou kritiku konzervativně laděných katolíků. Příliš radikálním rozhodnutím v tomto či jiném bodu by mohl vyvolat snahu ho sesadit nebo odchod části katolíků a pokus zvolit jiného papeže.

Změny závazného učení pokládaného za neomylné nastaly již několikrát. Kromě zmíněného případu přípustnosti trestu smrti to bylo například po staletí zastávané učení, že je hříchem půjčovat peníze na úrok, které se pozvolna posunulo. Hříšná už je jen lichva, tedy půjčování na nepřiměřený úrok. Na nauku, že duše těch, kdo se nedopustili těžkých hříchů, ale zemřeli bez křtu, jsou ve věčnosti v limbu či předpeklí, se prostě zapomnělo. Nemohla být, když ji potvrzovali papežové minulosti, popřena, ale není již zmiňována.

Církev má jiná měřítka času. Myslí v epochách nebo přinejmenším staletích. Zdá se, že ještě mnoho lidí bude vrženo do vnitřního konfliktu a do obav o vlastní spásu, než dojde k nějakému mírnému posunu důrazů, k jiné volbě slov, k vynechání některé části dosavadní formulace. Stane-li se to přece jen ještě za tohoto pontifikátu, bude to svědčit o mimořádné odvaze papeže Františka a o jeho důvěře v boží pomoc, která církev ochrání před schismatem.

Náhledový obrázek ze zdroje zde.

Související články:

Pohyb u slovenských evangelíků v širším kontextu.

Věřící členka školní rady propuštěna, údajně kvůli své homofobii.

Iniciativa pro zachování jednotné metodistické církve.

Pěstounské agentury v Tennessee možná budou moci odmítat stejnopohlavní páry.

Britská verze sporu o „dort pro homosexuály”: také zde odpůrci stejnopohlavních sňatků vítězí.

Spor o pojetí náboženské svobody v Austrálii po uzákonění stejnopohlavních sňatků.

Bratrskou jednotu baptistů opustilo pět sborů kvůli ekumenismu a postoji k homosexualitě.



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments