Opravdu má Bůh rád sex?

Opravdu má Bůh rád sex?

Po šesti letech, kdy byla publikována v anglickém originále pod názvem God Loves Sex: An Honest Conversation About Sexual Desire And Holiness, vyšla kniha v českém překladu Bůh má sex rád: Upřímný rozhovor o touze a svatosti. Napsala ji dvojice autorů Dan B. Allender a Tremper Longman III. a přeložil Jiří Gračka. Allender je profesorem poradenské psychologie a zabývá se mimo jiné manželskými krizemi věřících. Longman III. je profesorem biblistiky v kalifornské Santa Barbaře.

Kniha se nesnaží čtenářům dát jasné odpovědi na to, jaký vztah by měl věřící člověk mít k sexu a vlastní sexualitě. Snaží se však čtenáři přiblížit, proč by se neměl stydět mluvit o sexualitě s lidmi ze svého okolí, například z biblických setkání, a jak lze chápat sexualitu v kontextu s Božím přáním, neboť zásadním přesvědčením celé knihy je názor, že sex je okno vedoucí do Božího srdce.

Kniha je koncipována do dvou částí, které se vzájemně proplétají a na sebe navazují. Autoři díky svým znalostem z psychologické praxe (Allender) a biblického výkladu se znalostí hebrejštiny (Longman III.) koncipují obsah knihy do dvou rovin. Tou první je, že čtenářům pomáhají s interpretací jednotlivých částí Písně písní, knihy milostné poezie, která je součástí židovské Tóry a křesťanského Starého zákona. Čtenářům je tak podáván výklad básní s jejich významem v dobovém kontextu. Na to navazuje beletristický text se smyšlenou hlavní postavou, jež se jmenuje Malcolm. Je to mladý nedávný konvertita ke křesťanství, který se účastní biblické skupiny, kde skupina zcela odlišných lidí společně čte a probírá Píseň písní. Malcolm svádí vnitřní boj s obsahem hodin biblické skupiny a má pocit, že když se hlásí ke křesťanství, hlásí se k té nejlepší, ale zároveň i nejhorší skupině lidí. Ze začátku vnitřně bojuje s tím, o čem všem se v Písni písní píše. Navíc má o tom diskutovat s neznámými lidmi.

Kniha začíná kapitolou s názvem „Úvod: posvátný sex“, ve které autoři zmiňují neustále se posouvající hranice, do jaké míry je sexualita medializována a zpřístupněna, zároveň se z ní vytrácí posvátno a je spojena s požitkářstvím. Diskutován je i fakt, že v současném západním světě může snaha o spojení sexuality a svatosti působit jako oxymóron. Základními tvrzeními titulu jsou, že se sexuální touha nerodí teprve ve svatební den, ale je v našem životě zastoupena již v mateřském lůně. Autoři poukazují na fakt, že se oproti starozákonní době posunula průměrná doba sňatku ze třinácti let na čtyřiadvacet. Druhá teze zní, že čím déle člověk žije, tím větší svatosti má dosahovat a přemýšlet nad tím, co znamená být svatý a jak to souvisí s touhou.

Autoři jsou přesvědčeni, že ten nejčastější způsob čtení knihy – zbavit ji jejího sexuálního obsahu a vidět v ní „pouze“ alegorii Krista a jeho církve, je mylný a nebezpečný. Tím, že mnozí kazatelé, ať už katoličtí, evangeličtí nebo pravoslavní, interpretují Píseň písní jako alegorický vztah mezi Ježíšem a křesťanem, ignorují její poselství týkající se sexu. Pro alegorický způsob čtení je typické, že si recipienti si mají vzít ponaučení z každé kapitoly rozvíjejícího se děje a poté i ze závěru. Tuto interpretaci přijímá spousta bohabojných lidí, čímž se připravují o nejdůležitější poselství celého kánonu, a to, že Bůh má sex rád.

Kniha obsahuje rovněž poznámky autorů se zdroji z oblasti biblistického, sexuologického a psychologického výzkumu. Celý titul je díky propojení beletristického a výkladového textu čtivý a zároveň přínosný pro ty, jež chtějí lépe pochopit Píseň písní a cítí, že například jejich biblická skupina se daným tématem nechce zaobírat nebo jej interpretuje alegoricky.

Dan B. Allender, Tremper Longman III., Bůh má sex rád: Upřímný rozhovor o touze a svatosti, Praha, Triton 2020.

Související článek:

Může být sex svatý?



Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
rasatattva
rasatattva
20. 7. 2020 9:51

Sex aj. lze provozovat na různých úrovních s odlišným výsledkem – adharma, dharma, paradharma. První dvě jsou s hmotným tělem, třetí je po osvobození od pout hmoty. Na této úrovni funguje vztah živé bytosti s Bohem (mádhurja rasa).