Zemřel duchovní otec rodinných konstelací Bert Hellinger

Zemřel duchovní otec rodinných konstelací Bert Hellinger

Minulý čtvrtek 19. září 2019 zemřel ve věku 93 let německý psychoterapeut Bert Hellinger. Proslavil se především jako tvůrce alternativní psychoterapeutické metody rodinné systemické terapie a z ní vycházejících rodinných systemických konstelací. Výjimečnou míru obliby tato metoda u nás zaznamenala především v esoterických a léčitelských kruzích a v podnikovém poradenství.

Narodil se jako Anton Hellinger 16. prosince 1925 v obci Leimen v Bádensku. Dětství a dospívání strávil v Kolíně nad Rýnem, kde vystudoval katolickou klášterní školu. Značnou část jeho dospívání ovlivnila 2. světová válka. Sice odmítl vstoupit do německé nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend, ale nemohl se vyhnout povolání na západní frontu roku 1942. Téměř na konci války padl do zajetí, uprchl ze zajateckého tábora v Belgii a dostal se zpět do Německa. Po válce se vrátil ke studiu katolické teologie, filosofie a pedagogiky na univerzitě ve Würzburgu a vstoupil do řeholního společenství, v němž přijal mnišské jméno Suitbert (odtud Bert). Působil jako misionář v Jihoafrické republice. Postupně se ale čím dál více věnoval psychologii a filosofii, zejména fenomenologii a směrům, které s ní pracují. V řádu zůstal až do roku 1971. Po odchodu se oženil a věnoval se studiu klasické hlubinné psychologie a psychoanalýzy. Ve své práci se inspiroval metodami hypnoterapie, psychodramatu a také rodinných rekonstrukcí a sochání. Výsledkem procesu je, jak už bylo řečeno, kontroverzní psychoterapeutický přístup nazvaný rodinná či systemická terapie.

Východiskem Hellingerova přístupu je předpoklad, že kořeny současných obtíží jedince lze hledat v celkovém propletenci vztahů v jeho rodině až několik generací zpětně. Jde o nějaký kritický moment, který v rodině v minulosti mohl spustit celý řetězec událostí. Ty vedly až ke klientovým obtížím v současnosti. Cílem léčebného procesu tedy je zrekonstruovat rodinu klienta a napravit onen problematický bod tím, že bude osobám v rodině navráceno jejich správné a přirozené místo.

Systemické konstelace probíhají nejčastěji ve skupinách, ale lze je realizovat i při individuálních sezeních. Klient popíše terapeutovi nejprve podstatu svého problému v současnosti a uvede základní informace o své rodině. Poté si z dalších účastníků sezení vybírá zástupce za jednotlivé členy rodiny. Pokud jde o individuální terapii, používají se například barevné značky či figurky. Začíná se od nejbližších příbuzných. Nejprve klient vybere někoho do role matky, pak otce, následně sourozenců. Tyto postavy umístí do prostoru tak, jak cítí jejich vzájemné vztahy. Jak klient vypráví příběh své rodiny, přivádí do prostoru další zástupce příbuzných: prarodiče a případně i jejich rodiče a další příbuzné. Jak přibývají noví členové do konstelace, mění se i vztahy a vzdálenosti mezi jednotlivými postavami. Klient vidí obraz své rodiny a vztahů v ní, což bývá provázeno velmi silnými emočními prožitky, často i pláčem.

Když je obraz rodiny kompletní, začíná fáze skládání nového tvaru rodiny. Zástupci v jednotlivých rolích jednají tak, jak cítí, že by jednala postava, kterou ztvárňují, případně respektují pokyny terapeuta a klienta. Postupně se mezi nimi „čistí“ vztahy a postavy zaujímají místa v rodinném schématu, která jim mají správně náležet. Klient obvykle cítí úlevu a rozvázání nějakých dávných rodinných blokací a zároveň objevuje, co je příčinou neuralgických momentů ve svém životě.[1]

Právě tato náhradní řešení ležící údajně kdesi hluboko v minulosti klientovy rodiny jsou tím, co je konstelacím nejčastěji vytýkáno. Nezřídka se stane, že se při stavění konstelace zjistí, že v rodinném obraze chybí například potracené či jinak zemřelé dítě. Klient o něm neměl tušení a existenci této části rodinné historie si nelze nijak ověřit. Přesto má tato absentující osoba způsobovat po několik generací nerovnováhu v rodinných vztazích. Jiným častým závěrem je odhalení nějakého skandálního, či dokonce násilného chování někoho z předků. Tomu jsou pak neuspokojivé vztahy v rodině přisouzeny. Tato odhalení pak způsobují klientovi další emoce (nezřídka přinášejí hluboký zármutek), ale současně i dovolují odhalení kořene problému a jeho vysvětlení. Postavení nové konstelace rodiny, který v podstatě odpovídá klientovu přání (či lektorově intuici), pak uspokojuje touhu po vyřešení.

Velká obliba systemických (rodinných) konstelací v esoterických kruzích vychází hlavně z toho, že léčebný efekt procesu spočívá v působení určité blíže nepojmenované a nespecifikované energie a v pohybu duší a duševních sil. Tyto síly je možné vykládat různým způsobem a následně jim přizpůsobit podobu konstelačního setkání. Někteří lektoři pracují například s koncepty v duchu neošamanismu, když konstelace chápou jako proces přerodu duší a komunikace s duchy předků a kmenovými energiemi. Léčitelé a esoterikové, kteří jsou inspirováni spíše východními náboženstvími, se zase přiklánějí ke karmické interpretaci. Někteří pracují s barvami aury postav v konstelacích, ladí jejich energetická pole apod.

Přístupů ke konstelacím je nakonec tolik, kolik je systemických terapeutů, což je dalším z častých bodů kritiky. Tuto metodu provozuje velké množství osob, které se sice označují za terapeuty, ale nejčastěji se jedná právě o esoterické léčitele, poradce a kouče, kteří neabsolvovali žádný akreditovaný výcvik v psychoterapii některého uznávaného směru, nejsou vedeni žádným supervizorem a ani klientovi nezajišťují žádnou následnou psychoterapeutickou péči, která by mu pomohla silný emoční zážitek zpracovat. Systemické terapeutické výcviky sice existují, ale pouze v délce jednoho až dvou let, někdy jsou i kratší a neodpovídají odborným psychoterapeutickým standardům postgraduálního studia. Určitou formu certifikace si v tomto smyslu nárokují konstelační terapeuti sdružení při České asociaci systemických konstelací (ČASK) v čele s Janem Bílým, avšak ani toto uskupení nedokáže garantovat úroveň služeb svých absolventů a jejich žáků. Nedočkalo se ani formální podpory od Berta Hellingera, když v roce 2018 odmítl pozvání, aby se stal čestným členem ČASK.[2]

 

[1] Podrobný popis postupů v konstelacích: např. HELLINGER, Bert. Skrytá symetrie lásky, PRAGMA, 2000.

[2] JANSA, Petr. Jak se Bert Hellinger nestal členem ČASK. In: Česká asociace systemických konstelací [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné z: https://cask.cz/petr-jansa-jak-se-bert-hellinger-nestal-clenem-cask/.



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
  Subscribe  
Upozornit na