Vésak – Buddhův den

Vésak je nejdůležitějším buddhistickým svátkem a připomíná zrození, osvícení a smrt Gótamy Buddhy před přibližně 2600 lety. Přesný den svátku se může lišit v závislosti na jednotlivých buddhistických tradicích, ovšem nejčastěji počíná prvním dnem květnového úplňku. Letos připadá na 18. května.

Během Vésaku buddhisté slaví narození Siddhárty Gótamy, jeho osvícení v 35 letech, kdy se stal Buddhou a jeho „odchod“ do Nirvány v 80 letech, kdy se vymanil z koloběhu smrti. Buddhistické texty říkají, že se každá z těchto tří důležitých událostí odehrála ve stejný den v roce – během úplňku měsíce Vésak indického lunárního kalendáře, po kterém je svátek pojmenován.

Tradičně je Buddhovo narození datováno do roku 623 před Kristem, ale buddhistický kalendář je počítán ode dne Buddhovy smrti, o 80 let později. Starší tradice si připomíná všechny tři události, ovšem některé mladší školy v tento den slaví pouze narození, nebo osvícení.

Buddhismus učí, že není smrt koncem života. Nerozeznává „já“ nebo „duši“ jako něco individuálního, ale trvalého a neustále se opakujícího. Smrt je pro neosvícené, jejichž mysl je stále nakažená touhou, následována dalším narozením (o zajímavém fenoménu mezi buddhistickými mnichy a jejich strachu ze smrti pojednává tento článek). Pro osvíceného, který se vzdal všech tužeb, včetně touhy být znovu zrozen, ovšem žádné znovuzrození nečeká. Proto buddhisté obvykle nehovoří o Buddhově smrti, ale o „odchodu“ do Nirvány, jediném způsobu, jak ukončit věčný koloběh smrti a znovuzrození.

Buddha není osobní jméno, ale titul. Může být překládán jako „Probuzený“, „Osvícený“ nebo „Vědoucí“. Buddhou se Gótama nenarodil, ale stal až za svého života pochopením podstaty všech věcí.

Způsob, jakým se Vésak slaví je v každé z mnoha zemí zejména jihovýchodní asie trochu odlišný. Každý věřící by nicméně měl alespoň na část dne navštívit chrám. V něm někteří zůstávají během celého dne i noci úplňku. Oslavy také vybízí člověka ke konání dobra a ke štědrosti, ctnosti a kultivaci osobnosti.

Štědrost v praxi obvykle znamená přinesení a nabídnutí jídla a zásob pro chrám a symbolické obětování ve svatyni, ctnost spočívá v potvrzení závazků k morálním pravidlům a kultivace osobnosti může zahrnovat zpěv, meditaci a poslech kázání. Skutky, které se v této době vykonají, se násobí a tak buddhisté v této době darují almužnu žebrákům a zdržují se jedení masa.

Související příspěvky:

Tibetští buddhisté oslavili Losar

Zdroje: Buddhanet a Acces to Insight.

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments