Kněžské bratrstvo sv. Pia X. je registrovanou náboženskou společností

Od představitelů Kněžského bratrstva svatého Pia X. v ČR jsme obdrželi informaci, že  Ministerstvo kultury ČR vyhovělo jejich žádosti a společenství se stalo 39. registrovanou církví a náboženskou společností v ČR, osmnáctou podle podle zákona č. 3/2002 Sb. Návrh na registraci podala v listopadu 2016. Ministerstvo si vedle dvou religionistických posudků a vyjádření Ministerstva vnitra ČR vyžádalo i stanovisko České biskupské konference jako reprezentanta dotčené osoby Církve římskokatolické. Důvodem byl specifický vzájemný vztah obou subjektů. ČBK opakovaně vyjádřilo negativní stanovisko. (Psali jsme zdezde.)

Členy Bratrstva ve vlastním slova smyslu jsou pouze kněží a seminaristé, zákonem vyžadovaných tři sta podpisů žadatelé o registraci získali od věřících, kteří pravidelně navštěvují jejich bohoslužby, přičemž se hlásí k římskokatolické církvi a mohou navštěvovat i „pokoncilní“ mše (Bratrstvo jim to oficiálně nezakazuje, pouze nedoporučuje), příp. řeckokatolické liturgie. Členové však novou mši v národních jazycích sloužit nesmějí. Bratrstvo se samo nepovažuje za církev, ale pouze za náboženskou společnost.

Msgr. Marcel Lefebvre v roce 1981. Foto: Marcel Antonisse, Wikimedia.

Kněžské bratrstvo sv. Pia X. založil francouzský arcibiskup Marcel Lefébvre (odtud neoficiální pojmenování „lefebvristé“) v roce 1970 s cílem poskytovat vzdělávání zájemcům o kněžství v duchu učení a praxe římskokatolické církve před změnami, které zahájil II. vatikánský koncil (1962–1965). Jednou z jeho hlavních charakteristik je právě sloužení tzv. tridentské mše v latinském jazyce. V roce 1988 M. Lefébvre vysvětil několik biskupů bez schválení papeže. Jan Pavel II. jej i nové biskupy proto prohlásil za exkomunikované. Tuto exkomunikaci, kterou Kněžské bratrstvo nikdy neuznalo, sňal až  Benedikt XVI. v roce 2009. Nicméně i po organizační stránce společenství zůstává na římskokatolické církvi zcela nezávislé. Za současného papeže došlo k dalšímu sblížení a probíhají rozhovory o možné „regularizaci”, tedy začlenění do oficiálních církevních struktur. Na druhé straně představitelé Bratrstva nadále odmítají změny započaté II. vatikánským koncilem a patří, jak jsme uvedli v předchozím příspěvku, k hlasitým kritikům některých aktivit a postojů současného papeže.

Více informací o nově zaregistrované náboženské společnosti bude v plánovaném článku v některém z dalších čísel časopisu Dingir, zatím odkazujeme na  starší články, viz  heslo “Kněžské bratrstvo” v rejstříku zde.

 

Aktualizace příspěvku:

12. 1. 2018: ČBK podala rozklad proti rozhodnutí o registraci Kněžského bratrstva (zde)

11. 6. 2018: Rozklad zamítnut: Kněžské bratrstvo je právoplatně registrovanou náboženskou společností (zde)



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář.