Americký spisovatel Neil Douglas-Klotz (*1951) navštívil Prahu na pozvání Centra Nesměň a ve středu 4. listopadu vedl v paláci Unitaria večerní program s přednáškou, odpověďmi na otázky, meditacemi i tancem. Přivítala a uvedla ho Linda Mikulová (*1983), která se stala vedoucí Centra Nesměň po smrti jeho zakladatelky Ludmily (Lídy) Chrášťanské (1946–2024). Lída byla téměř 30 let žákyní Neila Douglase-Klotze a jeho obě hlavní poselství zprostředkovala českým zájemcům. Celý večer byl věnován Lídině památce.
Tím prvním poselstvím, jímž Neil Douglas-Klotz obohatil současnou alternativní spiritualitu, jsou rekonstruovaná slova Ježíše Nazaretského. Ježíš hovořil aramejsky, ale jeho výroky jsou známy z řecky psaných evangelií (až na několik málo výjimek, kdy v řeckém textu zůstaly aramejské výrazy). Douglas-Klotz se pokusil rekonstruovat původní Ježíšovy aramejské výroky a – jak také na pražské přednášce uvedl – vyšel při tom hlavně z Pešity, překladu Bible do syrštiny, jednoho z dialektů aramejštiny. Předpokládá se, že základy překladu evangelií v Pešitě pocházejí z 5. století. Ovšem – každý překlad je zároveň i výkladem a Neil Douglas-Klotz vkládá do překladů, komentářů a podnětů k meditacím myšlenky z okruhu hnutí Nového věku (New Age).
Byla to Lída Chrášťanská, kdo inicioval české vydání jeho překladů otčenáše, blahoslavenství a několika dalších textů a komentářů k nim v knize Aramejský Otčenáš: meditace na Ježíšova slova (Praha: DharmaGaia 2001, druhé vydání 2014). V ní například první verš otčenáše („Otče náš, jenž jsi na nebesích“), překládá „Abvún-d-bá-šmája“ a vykládá celou básní, která začíná slovy: „Ty, je(n)ž zrozuješ! Otče-Matko Kosmu, vše, co se hýbe, ty tvoříš ve světle“. K tomuto výkladu Douglas-Klotz doporučuje tuto meditaci (strana 32):
Pomalu intonuj zvuk Ab-bv-ú-n a hledej výšku tónu, která v tvém těle nejvíc rezonuje. Věnuj dost času na to, abys nalezl tento tón – je to tvé vlastní dědictví z abvún. Podle aramejského chápání je tón, při němž pociťuješ chvění nejsilněji, částí tvého jména. Vnímej chvění zvuku. Kde ho v těle cítíš? Sleduj zvuk, jak přechází do ticha. Začni pociťovat všechny pohyby uvnitř těla – tlukot srdce, dech, trávení –, které se dějí bez naší pozornosti. Vnímej je jako vnitřní modlitby za dar a odpovědnost spolutvoření s Bohem.
Druhou oblastí, jíž Neil Douglas-Klotz přispěl k současnému alternativnímu náboženství, je spirituální praxe tanců univerzálního míru. Jako jeden z jejich učitelů obohatil velký a neuzavřený soubor kruhových tanců, při nichž se zpívají výroky (mantry) z různých náboženství světa, o tance na slova údajného aramejského otčenáše. Tato spirituální praxe se šíří od 60. let minulého století, ale její kořeny jsou u súfijského mistra Hazrata Inayata Khana (1882–1927). Také tuto praxi uvedla do českého prostředí roku 2004 Lída Chrášťanská a dvakrát Douglase-Klotze hostila v Nesměni. A do Nesměně se po pražském večeru Douglas-Klotz přesunul, aby tam vedl meditační a taneční pobyt.
K pražskému večeru se ještě několika větami vrátíme. Jeho první, asi hodinovou část tvořila přednáška o „Ježíšovi před křesťanstvím“ a jeho aramejských výrocích. Douglas-Klotz komentoval některá slova otčenáše a jeho posluchači například prováděli s prvním z nich („abvún“) meditační dechová cvičení, sledovali jeho „vibrace“ a vizualizovali, jak jejich dech s tímto slovem prochází do centra planety a uvádí vše do jednoty životní energie. V přednášce se autor několikrát vymezoval vůči křesťanství a tradičnímu zachycení Ježíšových slov v řecky psaných evangeliích, k němuž například mělo dojít až tehdy, když byla církev „spojena s politikou“. Zmínil se, že pochází z konzervativního křesťanského prostředí a že i jeho posluchači jsou často lidé, kteří se s tímto prostředím rozešli, protože si vždy mysleli, že „Ježíš je o něčem jiném“.
Po přednášce Douglas-Klotz vyzval k otázkám a zeširoka a klidně odpovídal i na otázky zmatené i skrytě agresivní (v jedné z nich se měl vyrovnat s tvrzením akademiků, že jeho překlady jsou „paskvil“). Poslední část večera pak tvořily tance: Douglas-Klotz zahrál na kytaru jednoduchou melodii, posluchači zpívali některá slova nebo sousloví jeho aramejského otčenáše a Ježíšových blahoslavenství a pohybovali se ve třech soustředných kruzích kolem něho. V samém závěru účastníci recitovali spolu s Neilem Douglasem-Klotzem zpaměti slova celého aramejského otčenáše. Skutečnost, že se k této společné recitaci poměrně dlouhého textu v cizím jazyku připojil téměř celý sál, prokázala, že většina účastníků nebyla na takové akci poprvé a že dědictví seminářů Lídy Chrášťanské je v části české alternativní náboženské scény dosud velmi živé.
Psali jsme v Dingiru:
téma New Age, Dingir 6 (2), 2003
téma Nenáboženská spiritualita, Dingir 22 (3), 2019.
Související články:
