Nové náboženství baháʼích, stoupenců reformátora šíʼitského islámu Baháʼuʼlláha (1817–1892), je na území bývalé Persie a současného Íránu pronásledováno od samého počátku, tedy více než 160 let. Snaha o jeho likvidaci se žádnému režimu nedaří: odhaduje se, že v současné době je baháʼích v Íránu více než 300 tisíc. Perzekuce navíc způsobuje emigraci baháʼích, a tím i jejich zahraniční misii, úspěšnou v Indii, Africe a na dalších místech světa. Míra pronásledování se mění a v posledních měsících v Íránu roste.
Delegitimizace víry baháʼích tamním režimem je postavena na známém triku, používaném často tam, kde aspoň formálně panuje náboženská svoboda: režim tvrdí, že se v případě baháʼích ve skutečnosti vlastně vůbec nejedná o náboženství. Zatímco režim v Íránu uznává existenci náboženských menšin křesťanů, židů nebo zoroastrijců (mazdaistů), prohlašuje baháʼí za politickou sílu a bezpečnostní hrozbu. Toto tvrzení opírá kromě jiného i o fakt, že baháʼí mají ústředí svého celosvětového společenství v Haifě v současném Izraeli, a mohou být tedy spojováni s nepřátelskou zemí.
Zatím poslední Bulletin zpráv z Íránu uvádí, že kvůli své víře je ve vazbě nebo ve vězení 64 baháʼích, z toho 33 žen. Často jsou baháʼí vazebně stíháni, ale nedostanou se k soudu (právní důvod stíhání tedy není znám) a po měsících vazby jsou propuštěni na kauci. Ve vazbě a vězení se baháʼím někdy nedostává odpovídající zdravotní péče. Dalšími formami represe jsou domovní prohlídky nebo vylučování ze studia. Jako příklad uvádíme způsob pronásledování čtyř baháʼích z poslední doby:
Asi třicetiletá baháʼí Sarir Moghenová z Isfahánu byla 25. srpna 2026 zadržena agenty tajné policie. Agenti zároveň prohledali její bydliště a zabavili jí osobní věci a elektronická zařízení. Je zadržována na samotce v isfahánské věznici. Důvod vazebního stíhání jí nebyl sdělen. Nemá možnost komunikace se světem mimo vězení, ale jejím rodinným příslušníkům byla umožněna krátká návštěva u ní. Sarir Moghenová je bývalá studentka architektury; asi před osmi lety byla vyloučena z univerzity v Teheránu. V září byla její vazba o měsíc prodloužena navzdory tomu, že požaduje zdravotní péči.
Na konci září byli tři teheránští baháʼí odsouzeni tamním revolučním soudem. Hengameh Sharifiniaová byla odsouzena k deseti letům odnětí svobody a deseti letům odnětí občanských práv za „nesprávnou vzdělávací či propagační činnost, která je v rozporu se posvátným islámským právem nebo toto právo narušuje“. Dále byla odsouzena k pětiletému vězení za „členství ve skupinách nebo sdruženích ohrožujících národní bezpečnost“. Foad Abdolghaffari a Fahim Agahi byli odsouzeni k pěti letům vězení za „propagační činnost v rozporu s islámským právem“ a k pěti letům za „členství ve skupinách nebo sdruženích ohrožujících národní bezpečnost“. Každý z nich musí zaplatit pokutu ve výši 80 milionů íránských tomanů, což odpovídá až desítkám milionů českých korun. Oba odsouzení dále nesmějí cestovat a sdružovat se v organizacích. Všem třem odsouzeným byl konfiskován majetek, odvezený příslušníky tajné policie při prohlídkách jejich domovů.
Podle bulletinů mezinárodního společenství baháʼí a Archivu perzekuce baháʼích v Íránu. Z prezentace Archivu je vzat náhledový obrázek.
Psali jsme v Dingiru:
téma Reformní hnutí uvnitř i vně islámu, Dingir 17 (4), 2014.
Kristýna Pilecká: S vizí nového řádu světa: Víra bahá’í: její zrod, principy a vize nového světového řádu.
Související články:
