Dnešní den pražské společenství víry Baháʾí slaví 200. narozeniny Bába, připravovatele cesty k založení tohoto náboženství. Bábova postava a jeho mahdistické („mesiášské“) hnutí by dnes bylo patrně téměř zapomenuto, kdyby ho právě světová komunita baháʾích nepřipomínala.
Báb byl součástí mohutného proudu šíʿitského islámu (konkrétně takzvané šíʿy dvanácti imámů), který více či méně naléhavě očekává příchod Mahdího. Dvanáctý imám Mahdí („správně vedený“) má při svém příchodu obnovit islám, bojovat s Antikristem a nastolit spravedlivou vládu, která potrvá až do posledního soudu. V jednom z mahdistických hnutí (v tzv. šejchismu) vystoupil v Persii (dnešním Íránu) v květnu 1844 Sajjid Alí Muhammad aš-Šírází (1819–1850), obchodník, který byl znám svou zbožností i prorockými vizemi. Hnutí v něm rozpoznalo Bába (doslova „bránu“), tedy muže, který ohlašuje a připravuje příchod Mahdího.
Bábí (Bábovi stoupenci) rychle přibývali a jejich počet brzy dosáhl snad až sta tisíc. Kvůli jejich vizi mahdistické říše je náboženští i političtí představitelé Persie začali vnímat jako potenciální ohrožení pořádku. Bábovi bylo přikázáno domácí vězení v Šírázu, ale příkaz brzy překročil a zdržoval se mezi svými stoupenci v Isfahánu. Nabídnutá možnost jeho setkání se šáhem byla patrně léčkou – místo audience byl zatčen a uvězněn. Ve vězení sepsal na přelomu let 1847 a 1848 Baján (Objasnění), nejvýznamnější ze svých mnoha spisů. Kromě jiného se ve spise zmiňuje o někom blíže neurčeném, v kom se Bůh projeví a kdo dokončí Bábovo poselství. Bábovo věznění dále radikalizovalo jeho následovníky a prosazovala se mezi nimi myšlenka, že očekávaným Mahdím je sám Báb. Napětí dále vystupňoval i fakt, že v přípravě na zápas o nastolení spravedlivé Mahdího říše se někteří bábí začali vyzbrojovat. Na začátku roku 1848 Báb skutečně potvrdil, že je Mahdím.
Ve vypjaté situaci šáh zemřel, což utvrdilo bábí v jejich přesvědčení, že Mahdího říše je na dosah. Nový perský šáh ale vystoupil proti bábím velmi tvrdě. Vojensky zvítězil nad ozbrojenými bábími, kteří proti němu povstali, a i ostatní bábí se pokusil velmi tvrdě potrestat. Vraždění desítek tisíc bábích bylo tak otřesné, že proti němu protestovali diplomaté i intelektuálové západního světa. Jako podněcovatel vzpoury byl roku 1850 popraven i vězněný Báb. Povstání bylo definitivně potlačeno roku 1852 a celé hnutí bylo rozptýleno.
Skupinu bábích, kteří uprchli do Bagdádu, povzbuzoval a vedl Mírzá Husajn Alí Núrí (1817–1892), zvaný Baháʾuʾlláh („Sláva Boží“). Část rozptýlených bábích ho následovala jako Boží manifestaci (projev), o němž hovořil Báb, a vytvořila zárodek toho, co je dnes známo jako hnutí baháʾích. Současní stoupenci víry Baháʾí ctí Bába jako zvěstovatele Baháʾuʾlláha a připravovatele cesty pro něj. Báb se tak podle baháʾích zařadil do řetězce Božích projevů (k Abrahamovi, Mojžíšovi, Kršnovi, Buddhovi, Zarathuštrovi, Ježíšovi a Muhammadovi), kteří připravovali cestu pro současnou boží manifestaci, jíž je Baháʾuʾlláh. Počet stoupenců víry Baháʾí se v současnosti odhaduje až na šest milionů.
Náhledová fotografie: Margo Akermark, Flickr.
Psali jsme v Dingiru:
téma Dingiru 17 (4), 2014: : Reformní hnutí uvnitř i vně islámu: zde.
Kristýna Pilecká: S vizí nového řádu světa: Víra bahá’í: její zrod, principy a vize nového světového řádu.
Související články:
Oslavy 200. výročí narození Bahá’u’lláha: zde.
200 let Bahá’í víry, která je i náboženstvím: zde.
Nový rok 175 víry Bahá´í – nový den, obnova a příležitost k restartu: zde.