Rozhodnutím Ministerstva kultury z 8. srpna 2025 registroval český stát 45. náboženskou společnost – Zenovou školu Kwan Um. Společenství bylo registrováno na základě „Zákona o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností“ (č. 3/2002 Sb.). Od roku 2002, kdy zákon vstoupil v platnost, bylo registrováno již 24 subjektů. Připojily se tak k jednadvaceti společenstvím, které zákon recipoval jako registrované podle předchozích zákonů nebo – v době vlády komunistické strany – mimo legislativní rámec. Z 21 dříve registrovaných společenství se jich 20 hlásí ke křesťanské tradici (unitáři ovšem postupně z příslušnosti ke křesťanství ustoupili), jedno společenství k tradici judaismu. Po roce 2002 se náboženský pluralismus české společnosti projevil i v registračních řízeních: z 24 subjektů vychází z křesťanství jen polovina, nyní už čtyři společenství jsou buddhistická, tři navazují na indické tradice, tři na tradici západního esoterismu, jedno společenství tvoří muslimové a jedna registrovaná náboženská společnost je pohanská. Seznam registrovaných církví a náboženských společností s daty jejich registrace je zde.
Je zajímavé, že každé ze čtyř registrovaných buddhistických společenství reprezentuje jinou velkou větev buddhismu. Théravádový buddhismus je mezi registrovanými náboženskými společnostmi zastoupen stejnojmenným společenstvím (bylo registrováno roku 2017). Mahájánový buddhismus školy Čisté země je praktikován především občany vietnamského kulturního zázemí ve Společenství buddhismu v České republice (registrováno bylo roku 2020). Čchan, japonsky zen, je jinou školou mahájánového buddhismu. Patří k ní i společenství Kwan Um. A konečně vadžrajánový buddhismus v tibetské podobě reprezentuje náboženská společnost Buddhismus Diamantové cesty, linie Karma Kagjü, registrovaná roku 2007.
Ve svém Základním dokumentu, předloženém registrujícímu orgánu Ministerstva kultury (samostatnému oddělení církví a náboženských společností), se Zenová škola Kwan Um charakterizovala takto:
Zenová praxe znamená vracet se okamžik za okamžikem do naší pravé přirozenosti, jež leží mimo konceptuální myšlení. Zakládající učitel školy – zenový mistr Seung Sahn – ji označuje jednoduše jako mysl „nevím“. Znamená to být v každém okamžiku zcela otevřený, vidět situaci jasně a jednat se soucitem a moudrostí ke všem bytostem.
Toto učení bylo přeneseno v sedmdesátých letech minulého století z Koreje do Spojených států, kde zenový mistr Seung Sahn založil Zenovou školu Kwan Um. Seung Sahn byl 78. patriarchou v linii mahájánového buddhismu jdoucí přímo od Buddhy Šákjamuniho.
Kontury života a působení Seung Sahna (1927–2004) jsou popsány zde. Česky vyšly všechny důležité spisy, založené na jeho promluvách a korespondenci.[1] Patrně nejznámější z nich, Odklepávání popela na Buddhu, obsahuje i tato slova, vhodná pro základní charakteristiku Seung Sahnovy nauky i směru jeho zenové praxe:[2]
Před myšlením byla tvá mysl jako čistý list papíru. Pak jsi tam napsal: „jedinec“, „Bůh“, „nic“ a tak podobně a tak dál. Když ale odetneš celé myšlení, smažeš všechny tyhle názvy a formy a vrátíš se do své původní prázdnoty. Co jsem? Nevím. Když udržuješ v mysli tuhle velkou otázku, udržuješ mysl ve stavu nevím. Mysl nevím je prázdnou myslí. Nejsou tady slova ani řeč. Takže tady není ani jedinec, Bůh, nicota, mysl ani prázdnota. Tahle mysl nevím je velice důležitá. Já jsem nevím, nevím je mnou. Jen tohle. To je tvé pravé jáství. Proto vždy udržuj mysl nevím.
V současné době sestává mezinárodní zenová škola Kwan Um z 95 center v jedenadvaceti zemích světa. Vede ji v roli hlavní zenové mistryně Američanka Barbara Rhodesová (*1948), buddhistickým jménem Soeng Hyang. Je pozoruhodné, že pouze ve dvou zemích (ve Spojených státech a v Polsku) je více zenových center školy Kwan Um než v Česku. Česká centra či skupiny fungují v Praze, Brně, Vrážném, Olomouci, Liberci, Hodoníně, Děčíně, Táboře, Litoměřicích a ve Zlíně. Ve Vrážném (okres Svitavy) slouží českému i mezinárodnímu společenství klášter Seon Mun Sa. Současným vedoucím učitelem české školy Kwan Um je mistr dharmy Jiří Hazlbauer (*1975).
Mezinárodní zenová škola Kwan Um se prezentuje zde, evropská oblast zde, české společenství zde, klášter Seon Mun Sa ve Vrážném zde.
Poznámky:
[1] Stephen Mitchell (ed.), Odklepávání popela na Buddhu. Učení zenového mistra Seung Sahna, Praha: DharmaGaia 1996; Seung Sahn, Pouze „nevím“. Vyučující dopisy zenového mistra Seung Sahna, Praha: O. G. M. E. 1991; Seung Sahn, Deset bran. Kong-anové učení zenového mistra Seung Sahna, Praha: DharmaGaia 2001; Hyon Gak Sunim (ed.), Zenový mistr Seung Sahn: Zenový kompas, Praha: DharmaGaia 2006; Seung Sahn, Celý svět je jedna květina: 365 kong-anů pro každodenní život, Boston: Charles E. Tuttle Company.
[2] Mitchell (ed.), Odklepávání popela na Buddhu… s. 39 – 40.
Náhledová fotografie oltáře v klášteře Seon Mun Sa: autor.
Psali jsme v Dingiru:
téma: Zenový buddhismus v Česku, Dingir 19 (3), 2016.
WEINIGER, Ruth. J., Na konci mnišské kariéry. Rozhovor s Michalem Rachůnkem, bývalým mnichem řádu Čogje, Dingir 19 (1), 2016, s. 26–29.
MOTL, Jiří, Kláštery zenu na Západě, Dingir 19 (3), 2016, s. 94–95.
Související články:
Uvádíte, že společenství vycházející z esoteriky jsou tři a z toho jsem poněkud zmatený, v seznamu jsem našel jen jedno – Zezulku. Máte na mysli Esejce a Unitáře, kteří vycházejí primárně z křesťanství? (já totiž text pochopil tak, že polovina je křesťanská a ti dále jmenovaní už ne)
Měl jsem na mysli Obec křesťanů, inspirovanou anthroposofií Rudolfa Steinera, Společenství Josefa Zezulky a Křesťanskou církev esejskou, která pojímá křesťanství v duchu hnutí Nového věku.
Děkuju za upřesnění