Společenství mezinárodní školy zenového buddhismu Kwan Um pozvalo na návštěvu americkou zenovou mistryni Barbaru Rhodesovou (*1948). S duchovním jménem Soeng Hyang je hlavní učitelkou mezinárodního společenství Kwan Um. Roku 1972 se stala jednou z prvních žáků a žaček mistra Seung Sahna (1927–2004), zakladatele Kwan Um (1983) a autora populárních knih o zenovém buddhismu (například jeho Zenový kompas vyšel česky ve dvou vydáních).
Asi hodinové veřejné setkání se Soeng Hyang se konalo 7. května poté, co – jak sama řekla – měla se svými českými žáky čtyřhodinové meditační ústraní. Setkání uvedla Věra Hrůšová (*1961), jedna z prvních českých žaček a – kromě jiného – také překladatelka výše zmíněné knihy. Ve svém krátkém příspěvku se odrazila od šedého meditačního oděvu, který je nošen ve společenství, a uvažovala o vztahu formy a obsahu. Soeng Hyang krátce hovořila o základní meditační praxi školy, kdy při pozorování nádechu a výdechu se mysl noří do stavu „nevím“, odmítá proto hodnotit a toužit, k ničemu se nepřipoutává, a tak odpočívá. „A odpočívající mysl,“ řekla Soeng Hyang, „je dokonalá mysl“. Takto vycvičená, otevřená, jasná a klidná mysl je schopna soucitného vhledu do životních situací, a tím i účinné pomoci.
Soeng Hyang to dokumentovala na příběhu, na jehož začátku je těhotenství šestnáctileté ženy. Otcem je stejně starý chlapec. Nastávající matka neměla odvahu to sdělit svému otci a jako otce dítěte uvedla představeného zenového kláštera. Když se dítě narodilo, jeho dědeček ho vzal a odnesl ho domnělému otci – zenovému mistru, aby se o ně postaral. Mistr nahlédl situaci dítěte a jeho mladých rodičů s jasnou myslí a aniž by se bránil domněnce o svém otcovství a vysvětloval omyl, dítě přijal. Odpovědnost za ně mu způsobila starosti a přinesla špatnou pověst jeho klášteru. Po několika měsících zatoužila mladá matka po dítěti, domluvila se se svým partnerem a pověděla pravdu o otcovství dítěte svému otci. Ten šel znovu do kláštera a požádal o dítě. Mistr opět s jasnou myslí nahlédl situaci rodičů, jejich dítěte i prarodičů a dědečkovi dítě bez komentáře odevzdal.
Při setkání s Soeng Hyang byl čas i na otázky. Zaznělo jich ze strany asi třiceti posluchačů několik. Mistryně odpovídala s elegancí a vtipem, které souzněly i její s nezvyklou tělesnou zdatnosti vzhledem k dosaženému věku. Zmínila se i o své každodenní meditační praxi, která spočívá ve 108 poklonách. Osvěžující bylo i to, že setkání s ní začalo na minutu přesně a téměř přesně po hodině také skončilo.
Náhledová fotografie (Soeng Hyang je uprostřed): autor.
Psali jsme v Dingiru:
téma: Zenový buddhismus v Česku, Dingir 19 (3), 2016.
Související články:
