V neděli 23. března proběhlo v Los Angeles další symbolické referendum sikhské diaspory ve Spojených státech amerických, při němž se hlasovalo o vzniku samostatného státu Khalistán v indickém Paňdžábu. O tento politický cíl usiluje část sikhské komunity již od 30. let 20. století. Pro toto úsilí se vžil název „hnutí za Khalistán“, které ve svých krajních podobách vedlo také ke vzniku radikálně separatistických skupin, jako je například Dal Khalsa. Zlomovým bodem ve vztahu mezi hinduisty a sikhy v Indii, ale i jinde na světě, se v roce 1984 stala událost známá jako operace „Modrá hvězda“ (více například zde a zde). Zásah indické armády proti sikhským ozbrojencům ve Zlatém chrámu v Amritsaru tehdy vedl nejen k dalšímu vzájemnému násilí, ale i k výraznému posílení hnutí za Khalistán, zejména v diaspoře.
V posledních letech došlo k řadě vandalských útoků na hinduistické chrámy v USA. Neznámí pachatelé na místě zanechávají nápisy „Khalistan Zindabad“ (Ať žije Khalistán), což jednoznačně implikuje přisouzení viny právě sikhům. Incidenty začaly v roce 2022 v newyorské čtvrti Queens, kde byla dvakrát poničena socha Mahátmy Gándhího před hinduistickým chrámem Shri Tulsi Mandir. V souvislosti s činem byl zatčen sedmadvacetiletý sikh Sukhpal Singh. Vandalismus byl označen za zločin z nenávisti, obviněnému hrozí až 15 let vězení. Od té doby došlo k poškození dalších nejméně osmi hinduistických chrámů v různých částech USA. Nápisy obsahovaly vulgární výrazy, kritiku indického premiéra Naréndry Módího a podporu vytvoření samostatného sikhského státu Khalistán. Pachatelé těchto útoků zatím nebyli dopadeni.
Podle některých komentátorů a hinduistických organizací jsou za útoky zodpovědní sikhští separatisté, kteří prosazují vznik státu Khalistán v indickém Paňdžábu. Zástupci sikhské komunity však varují před unáhleným obviňováním celé komunity a upozorňují na vliv indické nacionalistické propagandy, která usiluje o co největší polarizaci vztahů mezi hinduisty a jinými etnoreligiózními skupinami doma i ve světě.
Harpreet Singh Toor, předseda Sikh Cultural Society v Queensu, upozorňuje, že většina sikhů vandalismus odsuzuje. „To, že někdo podporuje právo na sebeurčení, neznamená, že nenávidí hinduisty,“ uvedl pro Religion News Service. Podobně se vyjádřil i Harinder Singh z think-tanku Sikh Research Institute, podle nějž je Khalistán „symbolem nevyřešených historických křivd, nikoliv nutně výzvou k násilí“. Připomněl také, že idea Khalistánu má v každé dekádě jinou podobu a že její současné označování za terorismus je výsledkem indické propagandy.
Připomeňme ještě, že napětí mezi hinduisty a sikhy v poslední době ještě umocnila vražda Hardeepa Singha Nijjara, kanadského předsedy organizace Sikhs for Justice, v červnu 2023. Kanadské úřady potvrdily, že za útokem stáli agenti indického státu. Indie ale spojitost popřela a zároveň požádala Spojené státy, aby zmíněnou organizaci označily za teroristickou.
S využitím zpráv Religion News Service zde a zde.
Náhledová ilustrace vytvořena pomocí umělé inteligence (DALL·E, OpenAI), úprava a zadání: Jitka Schlichtsová.
Psali jsme v Dingiru:
Stanislava Vavroušková, Bojovný hinduismus, Dingir 6 (4), 2003, s. 128–129: zde.
téma Náboženství a politika, Dingir 6 (4), 2003: zde.
téma Náboženství a národní identita, Dingir 16 (4), 2013: zde.
téma Náboženský nacionalismus, Dingir 24 (4), 2021: zde.
Související příspěvky:
