Kolik církví může být pravoslavných? Spor o registraci starokalendářní církve v Bulharsku

Během vánočního půstu naši radost zastínila nečekaná a smutná zpráva o tomto soudním rozhodnutí.“ – Těmito slovy reagovalo ve svém oficiálním prohlášení vedení Bulharské pravoslavné církve (BPC) k rozhodnutí, jež krátce před loňskými Vánocemi vynesl nejvyšší soud. To v Bulharsku umožnilo registrovat další církev, jež má v názvu „pravoslavná“, konkrétně Bulharskou pravoslavnou starostylní (resp. podle oficiálního překladu názvu do angličtiny „starokalendářní“) církev (BPSC). Ta zde začala působit na začátku devadesátých let a od roku 2011 usiluje o oficiální uznání státem. Tomu se BPC snažila doposud úspěšně bránit, ovšem BPSC využívala všechny legální cesty k tomu, aby svého cíle dosáhla, včetně stížnosti u Evropského soudu pro lidská práva. Ten ji v roce 2021 z větší části uznal za oprávněnou a Bulharské republice nařídil uhradit kompenzace ztrát, které z odmítnutí registrace této malé církvi vznikly.

Na konci minulého roku se starokalendářníci domohli zastání i u domácího nejvyššího soudu. Posvátný synod BCP v čele s patriarchou Danielem ve zmíněném prohlášení ovšem i nadále uvádí argumenty, proč s rozsudkem nemůže souhlasit. Výnos soudu je podle něj v rozporu s kanonickým i konfesním právem. S kanonickým proto, že z hlediska církevního práva může na jednom území působit pouze jedna pravoslavná církev. Vedení doposud jediné registrované církve se však odvolává i na ústavu, jež sice hovoří o oddělení církve a státu, avšak rovněž ustanovuje, že „východní pravoslavné křesťanství bude považováno za tradiční náboženství Bulharské republiky“; a dále na zákon o církvích a náboženských společnostech z roku 2002, který výslovně uvádí, že institucionálním představitelem tohoto tradičního náboženství je právě BCP. Je nutno dodat, že tato formulace byla uzákoněna v době, kdy spolu v o legitimitu soupeřily dva „novokalendářní“ patriarcháty – mnohaleté schizma s politickým pozadím bylo překonáno až v roce 2015. Zákonodárci tehdy rovněž uzákonili, že stát nemůže uznávat dvě církve téhož názvu. A právě to byl hlavní argument proti toleranci registrace BPSC, který i po vynesení zmíněného rozsudku zopakoval patriarcha Daniel. Státní uznání další pravoslavné církve uvede podle něj věřící ve zmatek, a dále to podle něj otevírá dveře k registraci dalších takových náboženských organizací. „Nakonec se tyto skupiny budou snažit o zrovnoprávnění s Bulharskou pravoslavnou církví ve styku se státními institucemi, například při žehnání bojových zástav 6. ledna. Tímto rozhodnutím […] se stát sám dostává do zmatku a není schopen rozlišit, která z těchto registrovaných skupin je skutečnou pravoslavnou církví.“ To vše může podle jeho názoru nejvyššího představitele bulharské církve vést k významné destabilizaci společnosti.

Vedení BPC, ke které se podle cenzu z roku 2021 hlásí 63 % obyvatel této balkánské země, má v této otázce na své straně mnohé politiky napříč politickým spektrem. Proti registraci BPSC se vyjádřili představitelé tří parlamentních stran: strany Obnova, strany GERB i Bulharské socialistické strany. Po Novém roce se Daniel a další pravoslavní biskupové setkali s prezidentem Rumenem Radevem, jenž rovněž vyslovil pochopení pro jejich obavy a sám vyslovil názor, že pravoslavná církev v Bulharsku byla duchovním pilířem v průběhu staletých dějin Bulharska, a že je jedna a nedělitelná. „Proto by jakákoli rizika pro ni měla být vnímána jako ohrožení naší národní jednoty a suverenity,“ prohlásil při tomto setkání prezident. O pár dní později se patriarcha setkal i s premiérem Dimitarem Glavčevem, jenž také prohlásil, že jeho vláda považuje registraci BPSC za nežádoucí. Na oficiálních stránkách stránkách patriarchátu jsou nyní průběžně citovány i další hlasy podpory, naposledy od členů Bulharské akademie věd nebo i od představitelů Arménské apoštolské církve.

BPSC na svých oficiálních internetových stránkách (v kontextu sporu o název je zajímavé, že požívají doménu bulgarian-orthodox-church) uvádí, že vlastní jednu katedrálu a 14 farních kostelů, které byly všechny postaveny po roce 1993, dále pak jeden mužský a jeden ženský klášter.

Starokalendářní hnutí hnutí vzniklo původně v Řecku poté, co tamní církev přijala kalendářní reformu, podle níž se Vánoce a další nepohyblivé svátky slaví ve stejný den jako podle kalendáře gregoriánského. Odpůrci tohoto tzv. novojuliánského kalendáře se začali označovat jako „praví pravoslavní křesťané“. Dnes je takovýchto „pravých pravoslavných církví“ v Řecku několik a kromě používání starého juliánského kalendáře je pro ně typické především odmítání „panhereze“ ekumenismu. Nejsou v církevním společenství s žádnou autokefální církví světového pravoslavného společenství.

Největší z těchto církví vedená starokalendářním athénským arcibiskupem Kallinikem, která je v církevním společenství i s BPSC, má od roku 2001 svou misii v ČR jako její Moravská eparchie. Ta veřejně vystupuje prostřednictvím zapsaného spolku Orthodoxia Christiana. Řecká pravoslavná starostylní církev u nás o registraci zatím nežádala, jelikož ještě nesplňuje podmínku tří set dospělých osob, které se k ní hlásí. Dva její kněží slouží bohoslužby ve třech nově postavených chrámech na Moravě a v jedné domovní kapli v Praze. Další z řeckých starokalendářních církví je u nás reprezentována Českou pravoslavnou církví patristického kalendáře, kterou vede arcibiskup Milan Gavrilo Kučera. Ta ovšem nevyvíjí významnější misijní činnost a podle dostupných zdrojů nemá ani vlastní bohoslužebné prostory.   

Podle Orthodox Times s přihlédnutím k dalším zdrojům (např. zde a zde). Náhledový obrázek: katedrála BPSC v Sofii (zdroj zde).

Související články:

Pravoslavní v Jižní Osetii mezi Tbilisi a Moskvou, řecký biskup přišel o pas

Vysoké tresty pro athoské mnichy

Mají Rusové v Praze právo na svou svatyni?

Subscribe
Upozornit na
guest

0 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments