V představení Infoservisu jsme 1. 1. 2018 napsali, že vítáme komentáře k článkům, které jsme zveřejnili. Nyní cítíme potřebu zdůraznit, že komentáře jsou opravdu vítány, ale zároveň upřesnit, jaké komentáře mezi tyto vítané nemůžeme zařadit a zveřejnit je.
Především to jsou komentáře, které obsahují slovní agresi, tedy emotivní útoky, nadávky, výsměch, odsuzování apod.
Na druhém místě nechceme uveřejňovat příspěvky od autorů, s nimiž nemůžeme korespondovat. Někdy se stane, že část komentáře je nepřijatelná, ale jiná část obsahuje konstruktivní tvrzení, upřesnění apod. V takových případech s autorem korespondujeme a navrhujeme mu úpravy jeho komentáře, popř. posíláme upravené komentáře k autorizaci. Pokud ale autorova uvedená e-mailová adresa nefunguje nebo pokud autor nereaguje či vystupuje anonymně, ztrácí naši důvěru a jeho komentář neuveřejníme.
Dále nemohou být uveřejněny komentáře, které se týkají něčeho úplně jiného než článek a které slouží více k překonání nějaké autorovy frustrace (byť třeba pochází z oblasti náboženství) než k obohacení čtenářů.
A konečně: je velmi vítané, když komentář odkazuje na další zdroje a upozorní např. na zajímavé internetové prezentace. Jen je potřeba, aby se tyto odkazy skutečně vztahovaly ke komentovanému článku. Skrytou reklamu odmítáme.
Stejně jako v tištěném časopise Dingir nám i v Náboženském infoservisu jde o pluralitu názorů těch, kteří mají k danému tématu co říct. Komentáře, anebo dokonce celé články pro rubriku „reflexe“ k této názorové pluralitě přispívají. Prosíme ale o pochopení, že k tomu, aby efekt komentářů byl pozitivní, je nutné nastavit hranice. Výše uvedenými čtyřmi body jsme se o to pokusili.
Zkusím zde přidat komentář.
Jen do toho!