Vláda Recepa Tayyipa Erdoğana v roce 2020 přeměnila chrám Svaté Moudrosti (Hagia Sofia) opět v mešitu a oznámila, že se totéž chystá učinit také s chrámem svatého Spasitele v Chóře. Původně byzantský chrám byl vystavěn na konci 4. století v Konstantinopoli (dnešním Istanbulu). Po příchodu Osmanů byl v 16. století chrám přeměněn v mešitu Kariye. Tou byl do roku 1945 a poté sloužil, stejně jako Hagia Sofia, jako muzeum. Obnova bohoslužebné funkce pro potřeby muslimů byla oznámena krátce po přeměně chrámu Hagia Sofia, ale otevření bylo zpožděno rozsáhlou rekonstrukcí, a tak byla mešita Kariye otevřena k modlitbám až 6. května 2024.
Turečtí muslimové považují přeměnu tohoto chrámu v mešitu za triumf, zatímco řecká pravoslavná církev tento krok označila za „neuvážené rozhodnutí“, které je „výsměchem závazku turecké vlády k náboženské toleranci a svobodě“. Badatel v oblasti práv menšin z Istanbulské univerzity Özgür Kaymak k tomuto vládnímu rozhodnutí řekl: „Hagia Sofia i Chóra ztělesňovaly byzantskou a osmanskou minulost a staly se symboly tamního multikulturního a multináboženského soužití. Jejich konverze v zásadě implikuje hierarchii, upřednostňující islámskou minulost před všemi ostatními vrstvami, řeckou ortodoxní, arménskou, židovskou, syrskou a další.“
Znovuvysvěcení míst na mešity totiž znamená více než jen změnu stavu. Islámská tradice zakazuje na modlitebních místech jakoukoliv ikonografii, která je naopak v pravoslavných kostelech nepostradatelných a určujícím znakem. Právě mozaiky, fresky a další umělecká díla uvnitř chrámu Svatého Spasitele v Chóře jsou jedněmi z nejzachovalejších památek pozdně byzantského umění a po právu byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Nyní musí být zahaleny závěsy stejně jako v chrámu Hagia Sofia. Četní přihlížející si také všimli, že od vysvěcení chrámu Svaté Moudrosti na mešitu a převedení budovy do správy tureckého Ředitelství pro náboženské záležitosti (oproti předchozí gesci Ministerstva kultury a cestovního ruchu) došlo k poškozením interiéru, tak se obávají o budoucnost památek v chrámu v Chóře.
Dalším problémem spjatým s přetvářením významných kulturních staveb na mešity je porušení vládního slibu ohledně zpřístupnění prostor chrámu pro turisty. Prezident Erdoğan se vyslovil, že oba chrámy zůstanou bezplatně přístupné, ale v případě Hagie Sofie došlo počátkem letošního roku k významným změnám – pro turisty bylo zavedeno vstupné a některé části jsou přístupné pouze pro muslimské věřící.
Přeměna chrámu v Chóře je pravděpodobně součástí strategie prezidenta Erdoğana, jak obnovit svou popularitu u tureckých voličů, protože jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (Adalet ve Kalkınma Partisi, AKP) utrpěla v březnových celostátních komunálních volbách největší porážku za poslední dvě desetiletí. Özgür Kaymak tento názor podpořil: „Nedávná přeměna Chóry na mešitu může být způsobena Erdoğanovými potížemi, včetně jeho geopolitické mocenské politiky a apelu na náboženský nacionalismus s cílem obnovit jeho volební popularitu a odvrátit pozornost od hospodářského poklesu Turecka.“ Politologové a analytici tuto ztrátu nicméně připisují zvyšující se popularitě islamisticky orientované Nové straně blahobytu (Yeniden Refah Partisi, YRP).
Mnoho dalších zainteresovaných stran (mimo jiné řecká vláda, americké Ministerstvo zahraničí a pravoslavné církve z celého světa) vyjádřilo svůj nesouhlas a znepokojení. „Chci veřejně vyjádřit svou nespokojenost, tlumočit pocity všech řeckých žen a mužů nad naprosto zbytečnou přeměnou historického byzantského chrámu, klášteru v Chóře, na mešitu. Domnívám se, že tento čin uráží bohatou historii samotného Istanbulu jako křižovatky kultur,“ řekl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.
„Přivlastnění si obojího tureckou vládou jako majetek jedné náboženské skupiny nejenže představuje další známku pohrdání tureckým bohatým pravoslavným dědictvím, ale dále ohrožuje náboženskou svobodu Ekumenického patriarchátu a všech křesťanů této země,“ uvedli ve svém prohlášení archonti Ekumenického patriarchátu.
Muslimští věřící jsou nicméně se znovuvysvěcením chrámu svatého Spasitele v Chóře spokojení a považují jej za turecké národní vítězství. „Díky bohu za tyto dny. Ne každý má za svého života příležitost modlit se v Hagii Sofii i Kariyi,“ řekl účastník slavnostního otevření obnovené mešity.
Zpracováno podle článku Religion News Service.
Související příspěvky:
