Obyvatelé Východního Turkestánu, který je čínským režimem nazýván „provincie Sin-ťiang“, přinášejí svá svědectví o tom, že v posledních desetiletích bojují o kulturní ale i fyzické přežití. Někteří z nich cestují po světě a snaží se přinášet svá svědectví, aby pohnuli světové vlády k odhodlání zabývat se tím, co se v současné době ve Východním Turkestánu odehrává a jak zde Komunistická strana Číny postupuje vůči místnímu obyvatelstvu. Tvoří je zejména Ujgurové, nemají čínský název provincie rádi, a to zejména proto, že znamená „nové území“ nebo též „dobyté území“. Podle obyvatel má čínský režim s místním etnikem dlouhodobý plán – vyhladit jeho kulturu i populaci. O tom, jak tento přístup, některými státy označovaný kulturní i fyzická genocida, probíhá, přineslo svědectví několik Ujgurů při svých návštěvách Prahy. S některými z nich jsme se osobně setkali a zveřejnili jejich výpovědi.
Ujgurská žena, paní Zumretay Arkinová, nám v červnu 2023 v hotelu Aria vyprávěla o tom, že se čínský režim zaměřil na likvidaci ujgurských elit s cílem podlomit jejich kulturu. Děti jsou nuceny k výuce čínského jazyka a mnohdy jsou rodinám odebírány, aby vyrůstaly ve školách a internátech, kde jim je vštěpována kultura diktovaná komunistickou stranou. Představa prý má být taková, že děti odtržené od svých rodin a kulturního prostředí nebudou nadále nositeli kultury, kterou chce čínský režim vyhladit a nahradit ji svojí verzí světonázorů a sociálních vztahů.
Paní Kelbinur Sidiková hovořila během senátního slyšení v říjnu 2023 o svých zkušenostech z koncentračního tábora, který pro potřeby „převýchovy“ mladých Ujgurů čínský režim připravil. Popisovala také své zážitky z ženské věznice, kde byly zadržovány a převychovávány ženy, které odmítly podstoupit sterilizaci. Zde se již svědectví dostávají k reálným způsobům fyzického vyhlazování ujgurského etnika. „O dva měsíce později jsem dostala zprávu od sousedského výboru a policie, která mě informovala, že musím jít na policejní stanici v nemocnici Changloyen, abych se podrobila sterilizačnímu zákroku,“ řekla ujgurská učitelka Kelbinur Sidiková během senátního slyšení s tím, že antikoncepčnímu zákroku se musely podrobit všechny ženy ve věku 18–59 let pod pohrůžkou trestu pro ně i pro jejich rodiny.
Pan Omer Faruh ztratil kontakt se svými dvěma dětmi poté, co čínský režim zatkl všechny jeho příbuzné, kteří se o děti starali. Musel je nechat ve Východním Turkestánu, protože jim policie vzala pasy, a ony se tak nemohli se dostat za ním do zahraničí. Celkem sedm let už nemá o svých dvou dcerách žádné zprávy.
Dolkun Isa, prezident Světového ujgurského kongresu, hovořil o tom, že čínský režim ho pronásleduje i v zahraničí a využívá k tomu také mezinárodní organizace. „Komunistická strana Číny mi bránila promluvit v OSN,“ říká Dolkun Isa. „Nechali mě v zahraničí několikrát zatknout. Označili mě za teroristu a zneužili mezinárodní systém Interpolu.“ Od roku 2016, kdy byl zvolen vedoucím Interpolu čínský náměstek ministra veřejné bezpečnosti Meng Chung-wej, zneužíval čínský komunistický režim Červená oznámení (Red Notices) společnosti Interpol k potlačování čínských disidentů, kteří emigrovali do zámoří, a obtěžoval jejich rodiny v Číně.
Nury Turkel, předseda americké Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF), upozorňuje na výroční zprávu komise za rok 2023 (zde), která zaznamenala případy porušování náboženské svobody a pronásledování náboženství v Číně. Od roku 1999 doporučuje USCIRF ministerstvu zahraničí, aby Čínu označilo za „zemi zvláštního zájmu“ (CPC) kvůli zhoršující se situaci v oblasti náboženské svobody, uvedl Turkel v červenci 2023 v rozhovoru pro pořad American Thought Leaders televize EpochTV.
Východní Turkestán byl připojen k Číně v roce 1949. Ujgurové jsou dvanáctimilionovým národem, který v současné době čelí genocidě. Na tomto hodnocení se shodla mezinárodní komunita v čele se Spojenými státy, Kanadou, Nizozemskem, ale i Českou republikou v prvních měsících roku 2021. Postavení etnické a náboženské menšiny, která se potýkala s diskriminací již před vznikem Čínské lidové republiky v roce 1949, se výrazně zhoršilo s proměnou bezpečnostní politiky čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. V roce 2017 se na veřejnost dostaly první informace o podmínkách v koncentračních táborech pro Ujgury.
Podle odhadů poslal čínský režim do nápravných táborů k takzvané politické převýchově od roku 2017 až milion Ujgurů. Celkový počet obyvatel ve vazbě či s omezením pohybu a dalších občanských práv je však pravděpodobně mnohem vyšší, uvádí projekt Sinopsis.
Náhledová fotografie: Dolkun Isa, prezident Světového ujgurského kongresu, a paní Kelbinur Sidiková, přeživší z čínského koncentračního tábora. Senát ČR, 20. října 2023. (Senat.cz)
Psali jsme v Dingiru:
Téma Čínské duchovní tradice u nás, Dingir 14 (2), 2011, text celého čísla.
Související články:
